Na Bílou sobotu se tradičně konají různé zvyky spojené s očistou, léčením vody a přípravou na slavnosti Velikonoc. Děti chodí na koledování a řehtačky provádějí zvláštní rytmy, aby nahradily zvony, které odletěly do Říma během pašijového týdne. Řehtání v Borku začíná už ve středu a pokračuje až do Velikonočního víkendu, kdy chlapci a muži obcházejí vesnici a doprovázejí své kroky hudebními zvuky a písněmi.
Po návratu domů si muži upraví proutí a spletou si vlastní pomlázku, která by měla být živá a opletená čerstvým vrbovým proutím. Tradice vyžaduje, aby pomlázka byla ponořena do čerstvého proutí a doplněna bílou stuhou, a dívenky si od chlapců vyžádají další barvy a dekorace. V některých regionech je součástí oslav i zdobení vajíček a jejich červenání či malování, ačkoliv v minulosti byly dárky formou malovaných i syrových vajec.
Na studánkách a pramenech se tehdy i dnes obnovuje víra, že voda je léčivá a po celý rok nekazí se. Bílá sobota patří k období půstu, avšak zároveň k radostným oslavám velikončních svátků, kdy se v kostelích postupně znovu ozývá zvonění a slaví se vzkříšení. Zkrátka jde o den, kdy se kombinuje půst a radost ze začínajícího jara.
Před samotnou mší se v některých místech světí oheň a voda, které se používají po celý rok k liturgickým účelům. Paškál, světlo velikonční svíce, symbolizuje vzkříšeného Krista a bývá vozitelný domů pro posvěcení ohně a světla. V některých regionech se u kostela rozdávají ratolesti a dříví, které se spalovalo při posvěcení ohně. Dříve se také zapalovalo jidášovo dřevo a jeho uhlíky sloužily k zapálení nového ohně, který se přinášel domů.
V Liturgii Bílé soboty bývá tradičně klid a ticho - mše nejsou slaveny, s výjimkou pomazání nemocných a svěcení vody. Připomíná se však večerní vigilie a slavnostní průvod Vzkříšení, při němž se z kostela rozléhá hudba, znějí varhany a lidé se scházejí před chrámem. V Zapomenutých zápisech může být zmínka o původu „Vynášení Pámbíčka“ a průvodu s Pannou Marií, který měl původně odhánět mor.
Na Velikonočním víkendu se v různých regionech objevují různorodé hostiny: polévka z čočky, hlavní jídla jako nudle s mákem nebo fleky s houbami a tradiční mazanec spolu s beránkem. Bílá sobota bývá nejčastěji dnem, kdy hospodyně pečou mazanec a beránka, muži a chlapci pletou pomlázky z vrbového proutí a děvčata zdobí vajíčka.
Historické kořeny tradic sahají až do 14. století a jednotlivé zvyky se liší region od regionu, ale jejich jádro zůstává: očekávání jara, očista vody i půdy a radost z návratu světla. Dřevěná symbolika a barvení vajíček vyjadřují nový život a obnovu přírody. Návštěvy studánek a pramenů s očistnou a léčivou vodou byly a zůstávají součástí oslav, a to i přes měnící se společenské kontexty a modernizaci života.
V moderní době se některé prvky tradic mění. Mění se obsah výslužek a formy darů na koledách, ale duch Velikonoc zůstává zachován - očištění, připomínka zrodu a naděje na vzkříšení. Někdy se objevují i méně tradiční vychytávky, jako sladkosti a drobné peněžní dary, ale zůstává význam vyjádřený prostřednictvím rodinných rituálů, koled a písní.
Rozšířené tipy na zážitky spojené s Velikonocemi v roce 2026 zahrnují návštěvu zámků a parků s velikonočními akcemi, stezky plné kraslic a rodinné prohlídky s šerpy velikonočního období. Například zámek Dětenice, Safari Park Dvůr Králové či hrady a zámky ve Hrádku, Kačině a Křivoklátu nabízejí tematické programy pro veřejnost. V zámcích a na hradech se často konají výstavy s kraslicemi, prohlídky s čarodějnicí a speciální historické produkce, které doplňují tradiční oslavy.
- Návštěva studánek a pramenů s léčivou vodou a její uchovávání v temnu pro léčebné účely.
- Vybavení pomlázky z čerstvého proutí a obdarování dívek následnými výslužkami.
- Příprava mazanec a beránek jako hlavní chody Bílou sobotu.
- Zapálení nového ohně a posvěcení světla pro domácnost a liturgické potřeby.
- Účast na mši a vigilii s průvodem k Vzkříšení a slavnostní procesí.
Na závěr k jejímu významu: Bílá sobota je dnem mezi půstem a radost, kdy se připravuje oslavy Velikonoc a rodinné tradice zůstávají důležitým pojítkem mezi generacemi. Oslavy a zvyky prošly proměnami, ale dodnes zůstávají důkazem propojení víry, lidové kultury a jarního optimismu.
tags: #vyrechtavani #na #bilou #sobotu