Vyšehradský hřbitov v sousedství kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě patří k nejvýznamnějším pražským hřbitovům. Je zde pochováno na 600 významných osobností - spisovatelů, vědců, básníků, výtvarných umělců, skladatelů, herců, lékařů, politiků aj. Součástí hřbitova je na východní straně monumentální hrobka Slavín - společné místo posledního odpočinku národních velikánů.
Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál v Praze již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů. Původní farní hřbitov vyšehradské kapituly byl v sedmdesátých letech 19. století přeměněn v národní pohřebiště zásluhou vlasteneckých proboštů Václava Štulce a Mikuláše Karlacha. Dnes je na hřbitově na Vyšehradě pochováno přes 600 význačných osobností české národní kultury.
Náhrobky tvoří jedinečnou galerii hřbitovní plastiky s díly J. V. Myslbeka, F. Bíla, B. Kafky, O. Španiela, K. Lidického, J. Wagnera a mnoha dalších. Z nejvýznamnějších spisovatelů jsou na Vyšehradě pohřbeni: Karel Čapek, Karel Hynek Mácha, Jan Neruda, Božena Němcová, Vítězslav Nezval. Z malířů to jsou: Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi, Julius Mařák, Karel Purkyně, Miloslav Holý. Nechybí ani sochaři: Václav Levý, Otakar Španiel. Hudební skladatelé: Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich. Další slavná jména patří houslovým virtuosům - Františku Ondříčkovi a Josefu Slavíkovi. Z vědců jsou zde pochováni fyziolog Jan Evangelista Purkyně, Jaroslav Heyrovský, nositel Nobelovy ceny v oboru polarografie.
Symbolické hroby se nacházejí i v areálu hřbitova, kde nejsou uloženy ostatky zemřelé osoby - například hrob malíře a spisovatele Josefa Čapka a političky Milady Horákové. Dominantní postavení mezi náhrobky zaujímá Slavín - společná hrobka národních velikánů. Ta byla postavena podle projektu A. Wiehla v letech 1889 až 1893 díky spolku Svatobor. Hlavním iniciátorem byl spisovatel a obrozenec František Palacký.
Na přední straně pomníku Slavína jsou tři tabule se jmény prvních patnácti pochovaných ve Slavíně. První byl básník Julius Zeyer v roce 1901, který je autorem veršů na soklech postranních soch: Svých synů prach vlast, truchlíc, zemi vrací, Jich skutky, jásajíc, po věky lidstvu hlásá. Nad tabulemi se jmény je napsáno motto Slavína: „Ač zemřeli, ještě mluví.“ Plastická výzdoba je dílem J. Moudra a tvoří ji po stranách dvě sochy Vlasti jásající a truchlící, na vrcholu socha okřídleného Génia se sarkofágem. Před čelní stěnou Slavína je bronzový krucifix od Václava Levého.
Dosud je zde pohřbeno přes 50 významných osobností. Sochařskou výzdobu prováděl Josef Mauder, a nad ústředním pomníkem Slavína je umístěn sarkofág, nad nímž se sklání alegorická okřídlená postava Génia vlasti. Po stranách pomníku jsou dvě sochy, představující na levé straně Vlast truchlící a po pravé straně Vlast vítěznou. Náhrobky na Slavíně jsou bohatě zdobené a zahrnují portréty a busty významných osobností.
Na vyšehradském hřbitově je pohřbeno na 600 významných osobností - spisovatelů, vědců, básníků, výtvarných umělců, skladatelů, herců, lékařů, politiků aj., jejichž náhrobky jsou vynikajícími uměleckými díly. Např. na náhrobcích některých osobností jsou výjimečné detaily: hrob Josefa Čapka s „hrob v dáli“, hrob Vítězslava Nezvala s bustou Otakara Švece na pomníku, hrob herečky Jany Rybářové plastika Zamyšlená od Jana Hány a další.
Hřbitov má rozlohu 0,81 ha a je majetkem města; do budoucna sem patří i program Adopce významných hrobů, který nabízí veřejnosti i institucím možnost aktivně se podílet na záchraně náhrobků a chránit takto důležité kulturní dědictví. Návštěvníci se mohou seznámit s autentickými příběhy spojenými s pohřbíváním i s architekturou hřbitova.
Adopce hrobů nabízí možnost zapojit se do záchrany náhrobků významných osobností či umělecky cenných děl a pomoci tak uchovat toto dědictví pro budoucí generace. Památka zesnulých, lidově Dušičky, je pradávným svátkem, při kterém vzpomínáme na naše blízké. Tentokrát si připomeneme osobnosti českých dějin, které zemřely za záhadných okolností nebo došlo k neobvyklým událostem při jejich pohřbech či na jejich hrobech. Uslyšíte např. Z vycházky zahájíme u hrobu Zdeňka Lhoty, pilota a průkopníka letectví.
Pokračovat budeme k místu posledního odpočinku slavného režiséra a dramatika Emila Františka Buriana. Následovat budou Hana Mašková, reprezentantka v krasobruslení a Oldřich Černík, jedna z osobností pražského jara 1968. Poté nás budou očekávat Karel Teige, kritik a teoretik umění, herečka a spisovatelka Olga Schleinplflugová a legendární Vlasta Burian. Dalším bude neméně slavný Karel Hynek Mácha, tvůrce Máje. V závěru cesty dojdeme nejprve k hrobce Slavín, u které si povíme o spisovatelce Marii Pujmanové, hudebním skladateli Oskaru Nedbalovi a spisovateli a básníkovi Josefu Václavu Sládkovi.
Vyšehradská pevnost
Historie a význam Slavína i Vyšehradu
Historie pohřebiště sahá až do 11. a 12. století, kdy vznikla krypta Přemyslovců v blízkosti dnešního hřbitova. První písemné zmínky o Vyšehradském hřbitově pocházejí z roku 1660; tehdy děkan Martin Veselanský nechal zbudovat novou hřbitovní zeď. Nejzásadnějším obdobím pro rozvoj hřbitova byl rok 1860 a následné období; tehdy se objevily myšlenky na vznik národního pohřebiště právě na Vyšehradě. Spolek Svatobor vznikl v roce 1862, a již v dalším roce byl vybudován první pomník Václava Hanky.
Hřbitov nabývá dnešní podoby od roku 1875, kdy architekt Antonín Barvitius navrhl novou koncepci s arkádami. Později v reformách pokračoval architekt Antonín Wiehl; kolem okraje hřbitova byly postaveny arkády podle italského vzoru, sloupy z pískovce a křížová klenba nesou malby. Slavín byl postaven v letech 1889-1893 podle návrhu architekta Wiehla a sochařskou výzdobu vytvořil J. Mauder. Po stranách Slavína stojí sochy Vlasti truchlící a Vlasti vítězné, nad sarkofágem je okřídlená postava Génia vlasti; před čelní stěnou je bronzový kříž.
Hřbitov dnes zahrnuje kolem 1 200 hrobů, několik veřejnosti uzavřených církevních pohřebišť a více než 100 hrobek, z nichž 57 arkádových. Slavín je místem posledního odpočinku 56 slavných osobností; na hřbitově samém je pohřbeno dalších téměř 500 osobností. Na vyšehradském hřbitově jsou pohřbeni významní představitelé české kultury ze světa vědy, politiky, umění i sportu, jako například Dvořák, Smetana, Němcová, Mácha, Neruda či Čapek.
Ostatní významné osobnosti a detaily o jejich náhrobcích ilustrují jedinečnost hřbitovní plastiky; některé náhrobky nesou zvláštní prvky, jako je například reliéfní medailon Boženy Němcové, veršové nápisy a portrétní portréty od různých sochařů. Hrob Slávy Slavína je sarkofágem a alegorickými postavami; na přední straně pomníku jsou tři tabule se jmény prvních patnácti pochovaných ve Slavíně.
Adopce hrobů a současnost
Vyšehradský hřbitov je součástí Národní kulturní památky Vyšehrad a požívá nejvyššího stupně ochrany. Přesto se jedná o pohřebiště, kde je nadále běžně pohřbíváno. Adopce hrobů nabízí veřejnosti i institucím možnost aktivně se podílet na záchraně náhrobků významných osobností či umělecky cenných děl a pomoci tak uchovat toto dědictví pro budoucí generace.
Památka zesnulých, lidově Dušičky, je pradávným svátkem, při kterém vzpomínáme na naše blízké. Tentokrát si připomeneme osobnosti českých dějin, které zemřely za záhadných okolností nebo došlo k neobvyklým událostem při jejich pohřbech či na jejich hrobech. Uslyšíte mimo jiné výčet osobností a zastavíte se u jednotlivých hrobů, které jsou součástí vyšehradského panoráma paměti.
tags: #vysehradsky #hrbitov #pamatka #zesnulych