Chrám svatého Víta, Václava a Vojtěcha je dominantní stavba na Pražském hradě a zahrnuje rozsáhlou galerie uměleckých děl z různých období dostavby i gotické výstavby.
Kaple Schwarzenberská je jednou z klíčových částí chóru, kde oltářní pole a bohaté renesanční i pozdně gotické prvky vytvářejí ucelený obraz výzdoby uvnitř chrámu.
Historie katedrály a její stavební vývoj
Chrám byl založen Karlem IV. na místě starší románské basiliky a počal stavět katedrálu r. 1344 po povýšení pražského biskupství na arcibiskupství.
Projekt katedrály vypracoval Matyáš z Arrasu a postavil Matrix Parléř závěr chóru a věže ve slohu francouzské gotiky; do konce života Matyáš dokončil osm a půl pětibokých kaplí a chórový ochoz.
Nástupce Matyáše z Arrasu Petr Parléř dokončil zbývající části a synové Parléřů uzavřeli staveniště, což vedlo k dočasnému zklamání pokračování výstavby.
Po velkém požáru Hradu byl dostavěn západní průčelí s dvěma věžemi v 19. a 20. století podle projektu Josefa Mockera; Hilbert stavbu dokončil a roku 1929 byla dostavba slavnostně dokončena.
Schwarzenberská kaple a její významná výzdoba
Na oltáři kaple Schwarzenberské stojí pozdně gotický triptych z počátku 16. století zobrazující Klanění tří králů, dar Čimelic Karlem ze Schwarzenberka; vitráž zhotovená dle K. Svolinského nese téma Historie ostatků Jana Nepomuckého.
Kaple Schwarzenberská má dále významnou reliéfní a sochařskou výzdobu v prostoru kolem oltáře a v ochozu, kde se nacházejí portály a drobné sochařské detaily.
Okna kaple doplňují renesanční a pozdně gotické prvky; pišou se zde i novogotické prvky a oltářní architektura byla doplněna v 19. století podle návrhů J. Mockera a J. Kastnera.
V kapli jsou mimo jiné gotické náhrobky a portréty, které svědčí o bohaté vrstvené historii chrámu a jeho sester, renesančních a barokních slohů.
Další architektonické a umělecké detaily v katedrále
Hlavní loď chrámu je protkána síťovou žebrovou klenbou typu Parléř, která byla tehdy novinkou a v ČR ji poprvé použil Petr Parléř.
V křížení lodi stojí konzolové postavy českých patronů v nadživotní velikosti, dílo F. Preise z r. 1699.
Kruchta z r. 1559; kruchta na západní části chrámu byla později přesunuta a doplněna, v rámci dostavby byla dokončena a slavnostně vysvěcena roku 1929.
Kaple sv. Václava je pak zvlášť významná jako kaple, kde se nachází korunní komora s českými korunovačními klenoty a utrpělé scény utrpení Kristova.
V ochozu lodi je stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého z roku 1736 s baldachýnem a reliéfy znázorňujícími události z jeho života a zobrazení pustošení chrámu a útěku Zimního krále.
Koruna a další kaple v chrámu
Kaple sv. Kříže ukazuje gotickou kamennou mensu z 14. století a oltář s poprsím sv. Jana Nepomuckého z roku 1729; nad oltářem visí krucifix z cedrového dřeva s bohatou stříbrnou korunou.
Kaple sv. Anny (Nostická) je zdobena stříbrnými ostatkovými deskami a obsahuje 43 ostatků svatých; zastoupena je zde Zlatnická práce z 19. století.
Před kaplí můžete nalézt renesanční náhrobky a portréty významných stavitelů a kanovníků, včetně Parléře a jeho synovců.
Kaple svatováclavská je samotným vrcholem české gotiky; její stěny jsou obloženy ametysty a dalšími drahokamy a uvnitř je uloženo mnoho relikvií a korunovačních reliéfů.
Krátké poznámky k vlastnictví a správě katedrály
Katedrálu do roku 1954 spravovala církev; poté stát určil areál za vlastnictví státu, a spor o vlastnictví byl ukončen dohodou v roce 2010, která potvrdila, že chrám patří státu, avšak mobiliář zůstává ve správě církve.
Správa Pražského hradu zajišťuje turistický provoz a rekonstrukce, Metropolitní kapitula u svatého Víta vlastní mobiliář a zajišťuje duchovní správu.
Svatováclavská kaple, kaple sv. Václava a další kaple v ochozu tvoří souměrný, francouzský gotický reliéf, který dokládá dlouhou historii stavby i její rozkvět v 19. a 20. století.
Chrám svatého Víta - historické souvislosti stavby
Na výzdobě západní části katedrály se podílela řada významných umělců - František Kysela, Max Švabinský, Alfons Mucha, Karel Svolinský, Otakar Španiel a další, kteří přispěli k visutému efektu a bohatství ornamentiky.
Mezi hlavní prvky patří kaple sv. Václava, kaple sv. Vojtěcha a kaple sv. Spravedlivých, které spolu s kruchtou a chórem vytvářejí jedinečný architektonický celek.
Klíčové období a ikonické prvky
Gotická síťová žebrová klenba Parléřova typu, kaple sv. Václava nad hrobem, korunní komora s klenotami, a zvonění svatovítských zvonů jsou nedílnou součástí jedinečného charakteru katedrály.
Poslední kapitoly dostavby a restaurací z 19. a 20. století spolu s rekonstrukcemi freskových maleb a vitráží posilují pozici katedrály jako pokladnice české sakrální a architektonické památky.