Zádušní chrám Amenhotepa III. (v arabštině Kóm el-Hajtán - „Pahorek zdí“) byl největším chrámem, jaký byl kdy ve starověkém Egyptě postaven. U vstupu do chrámu stály dvě obří sochy faraona - známé Memnonovy kolosy. Chrám se skládal z masivního souboru pylonů, komnat, zdí a soch a pokrýval plochu větší než 385 000 m2. Hlavní chrámová osa vede od Prvního pylonu na západ po zadní zeď a je dlouhá skoro 1 km. Bohužel byl chrám z větší části postaven ze sušených cihel a ležel v záplavové oblasti Nilu, takže byl každoročně zatopován. Když byl chrám opuštěn a pravidelná péče o něj přestala, zdi se rozpadly a kameny byly použity pozdějšími faraony při stavbě jejich vlastních zádušních chrámů. Pro mnohé návštěvníky dnes stojí obří sochy Amenhotepa III. známé jako Memnonovy kolosy opuštěné a těžko si dnes někdo představí, že tyto obří sochy byly jen malou částí chrámového okrsku. Sochy jsou skutečně působivé - každá z nich je vytesána z jediného kusu křemene, který byl více než 20 m vysoký a vážil přes 1000 tun. Křemen na Memnonovy kolosy byl dovezen pravděpodobně z lomů u Heliopole. Proč padla volba právě na tento druh kamene, který se velice složitě opracovává? Podle egyptologů tomu napomohla červenavá barva, která byla spojena se slunečním kultem. Za vytesání soch byl zodpovědný „Hlavní sochař Králova velkého památníku z Rudé hory“ jménem Men a transport soch řídil Amenhotep, syn Hapuův, který za vlády Amenhotepa III. Pravý (severní) kolos zobrazuje Amenhotepa III. sedícího na trůnu, jehož strany pokrývají reliéfy nilských božstev svazujících dohromady lotos a papyrus - symboly Horního a Dolního Egypta. Vedle faraona stojí v mnohem menším měřítku jeho matka Mutemuia. Tento kolos byl velice populární mezi řeckými a římskými cestovateli. V roce 27 př.n.l. způsobilo zemětřesení popraskání sochy a po dalších 200 let vydávala ráno socha hvízdavé zvuky. Řekové se domnívali, že tento zvuk je volání mytického krále Memnona, kterého zahubil v trojské válce Achilleus. Měl takto volat ke své matce Eós, bohyni úsvitu. Amenhotep III. Amenhotep III. měl sochy ve velké oblibě - egyptologové jen v tomto chrámu našli 730 soch bohyně Sachmet. Jeho zádušní chrám byl největší sochařskou sbírkou, jaká se v dějinách Egypta sešla na jednom místě. Její rozmanitost je znázorněna například sfingou s krokodýlím tělem, která je dosud na místě nebo sochami samotného Amenhotepa III. Na západním konci odkryly nedávné výzkumy další části chrámu včetně velkého hypostylového sálu. Tomu předcházelo velké sloupové nádvoří, východně od něj byla série kolonád a nádvoří. Zádušní chrám královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí leží naproti Karnaku (Ipetisut), na západním břehu Nilu. Amfiteátr lemují skalní útesy, které jsou součástí Libyjského pohoří. Velmi poškozený zádušní chrám Thutmose III. v Dér el-Bahrí se nachází západně od chrámu královny Hatšepsut a chrámu faraona Mentuhotepa II. a byl odkryt v 60tých letech 20.století. Zádušní chrám Amenhotepa III. Zádušní chrám Amenhotepa III. (v arabštině Kóm el-Hajtán - „Pahorek zdí“) byl největším chrámem, jaký byl kdy ve starověkém Egyptě postaven. Zádušní chrám Sethi I. Pokud přistanete u západního břehu, najdete zde skutečné zázraky. Prvním z nich je zádušní chrám Sethi I. Ramesseum - zádušní chrám Ramesse II. Ramesseum je monumentální zádušní chrám faraona Ramesse II. ve starověkém Egyptě. Nachází se na západním břehu Nilu v oblasti Théb a patří mezi nejvýznamnější chrámové komplexy Nové říše. Chufu byl druhým králem 4. dynastie (2575 - 2520 př. n. l.) a největší pyramidy v celém Egyptě. Dob antiky pokládá za „div světa“ Hérodotos. Chafre byl králem 4. dynastie (2520 - 2494 př. n. l.), stavitel druhé největší pyramidy v Egyptě. Díky své pyramidě v Gíze patří mezi nejznámější krále Staré říše, ačkoli o něm nic moc nevíme. Jmenoval Rachef, z čehož pak vzniklo jméno Chafre, pod kterým se zachoval v paměti pozdějších generací. Menkaure byl předposledním králem 4. dynastie (2490 - 2472 př. n. l.), stavebník tzv. pyramidy u Gízy. Faraónovi Chafreovi. Zdědil říši, která byla vnitřně oslabena. V bezprostřední blízkosti pyramidy bylo objeveno pět jam, v nichž byly pohřbeny lodě. a jsou dnes prázdné. Třetí jáma je u severního okraje vzestupné cesty. u jižní strany pyramidy. a složena a následně umístěna do speciálního muzea na jižní straně pyramidy. Král Rachef (Chefrén) dal svou pyramidu v Gíze postavit vedle pyramidy svého otce Chufua. Zádušní chrám k pyramidě přímo nepřiléhal, ale byl od její východní stěny oddělen křídlem pyramidového dvora. obdélníkový půdorys s východozápadní orientací. Chrám byl 110 metrů dlouhý. údolním vzestupná cesta, z které se dochovaly pouze zbytky. chrámy byl 46 metrů, cesta byla dlouhá 494 metry. Údolní chrám byl objeven Augustem Mariettem v roce 1852. Jedná se o jediný známý skutečně dobře dochovaný údolní chrám. Třetí z významných pyramid v Gíze patří králi Menkaureovi. Jádro této pyramidy v Gíze bylo postaveno z místního vápence. Spodní část obložení, asi do výšky 15 metrů, byla z červené žuly z Asuánu. jižně od Gízy, stejně jako kameny Rachefovy a Chufuovy pyramidy. stěně nepřiléhal. Měl téměř čtvercový půdorys. nedokončen. v jedné z hlavních triád z Mennoferu, Ptah-Sokar-Nefertum. se nějakých 45 kilometrů daleko na západním břehu Nilu. Archeologická lokalita Dahšúr byla pro veřejnost otevřena v říjnu 1996. na jih od Sakkáry. V Dahšúru stojí tři pyramidy ze Střední říše (12. dynastie) vybudované Amenemhetem II., Senvosretem III. a Amenemhetem III. Skutečnou zajímavostí tohoto pohřebiště jsou však dvě neobvyklé pyramidy, které si zde postavil zakladatel 4. dynastie Snofru: Červená pyramida a záhadná Lomená pyramida, již je možno pokládat za nejstarší pravou pyramidu v Egyptě. Téměř všichni panovníci 5. dynastie ležící mezi Gízou a Sakkárou, 2,5 kilometru severně od stupňovité Džoserovy pyramidy. V Abusíru bylo vybudováno 14 pyramid.
Klíčové monumenty a jejich význam
Memnonovy kolosy a samotný chrám Amenhotepa III. demonstrují bohatství a sílu starověké dynastie. Křemen používaný pro kolosy zdůrazňuje propojení slunečního kultu a kamenné krásy. Zmínky o hudebních zvucích rytmicky doprovázejících žádaný vkus starověku dávají kontury legend o Memnonovi. Rýhy a reliéfy na kolosech připomínají niterné propojení Horního a Dolního Egypta prostřednictvím symbolů lotosu a papyru. Zádušní chrám Amenhotepa III. se řadí mezi největší sbírky soch a ikon souvisejících s bohy i samotným panovníkem.
Výzkum a obnova
Na západním konci odkryly nedávné výzkumy další části chrámu včetně velkého hypostylového sálu. Tomu předcházelo velké sloupové nádvoří, východně od něj byla série kolonád a nádvoří. Údolní chrám Ramesse II. (Ramesseum) a další památky na západním břehu Nil se řadí mezi nejvýznamnější komplexy Nové říše. Archeologické lokality jako Dahšír a Abúsír odhalují rozmanité pyramidové hřbitovy různých dynastií.
Další důležité pyramidy a jejich lokality
Chufu byl druhým králem 4. dynastie a stavitelem největší pyramidy v Egyptě. Král Rachef (Chefrén) dal svou pyramidu v Gíze postavit vedle pyramidy svého otce Chufua. Zádušní chrám k pyramidě byl od její východní stěny oddělen křídlem pyramidového dvora. Třetí z významných pyramid v Gíze patří Menkaureovi. Jádro pyramidy bylo postaveno z místního vápence, spodní část obložení z červené žuly z Asuánu. V Abusíru bylo vybudováno 14 pyramid.
