Zámek Tovačov v Olomouckém kraji je veřejnosti zpřístupněn od poloviny devadesátých let minulého století, kdy přešel do majetku města. Před tím sloužil jako sídlo hudební školy, ordinace lékařů a depozit Přerovského muzea. Dnes na zámku můžete obdivovat několik reprezentativních sálů, zmenšenou repliku schodiště vídeňské opery a pár stálých expozic.
Podle pověsti měl svůj palác na místě tovačovského zámku nejprve pravěkými obyvateli obývaný manýr; poté v bažinaté krajině vyrostl vodní hrad. V roce 1321 patřil králi Janu Lucemburskému a později se stal zástavou v majetku jednoho z nejmocnějších šlechtických rodů té doby - Jindřicha z Lipé. Od konce první poloviny 14. století sídlil na hradě moravský rod Cimburků, kteří sídlo modernizovali a přestavěli v novém nastupujícím slohu - renesanci.
Historie a stavební vývoj do dnešní podoby
Zámeckou věž stavěli postupně a ostění vstupu z roku 1492 vzniklo za Ctibora II. Tovačovského z Cimburka, jednoho z nejlepších právníků té doby. Nechali vystavět vysokou věž s italským názvem Formosa, česky Spanilá. Barokní kaple na zámku má dolní část čtyřbokého půdorysu a poslední čtyři patra jsou osmiúhelníkové. Střecha věže připomíná cibuli, nechybí lucerna ani makovice. Před pár lety prošla Spanilá věž kompletní obnovou.
Po kamenných a později dřevěných schodech, kterých dohromady napočítáte na dvě stě, se dostanete na ochoz zámecké věže. Z výšky přehlédnete krajinu rybníků, jezer a lužních lesů; neuniknou vám ani hanácká města jako Olomouc, Prostějov, Přerov, Kroměříž či Lipník nad Bečvou. Za příznivých podmínek spatříte obrysy Beskyd, Oderských vrchů i Jeseníků.
Prohlídka samotného zámku vás provede Sněmovním a Rytířským sálem a dalšími reprezentativními prostory. Svoji krásou vám učaruje i obnovená barokní kaple s bohatými freskami a štukami. Zámek obklopuje park, který bývá místem různých kulturních akcí. Původní vodní tvrz, později obranný hrad a nakonec renesanční zámek - taková je stavební historie Zámku Tovačov.
Majitelé a stavební proměny
Pověst uvádí, že již ve druhé polovině 11. století sloužila vodní tvrz lovcům; v období od 14. do 16. století se na hradě vystřídaly dva významné rody: Tovačovští z Cimburka a Pernštejnové. Téměř každý majitel prováděl určité přestavby. Po nich následovali Illeshazyové, Salmové, Petřvaldští, Kühnburgové a Guttmanni. Po 2. zámek Tovačov je jednou z nejvýznamnějších českých památek díky rozsáhlému komplexu budov kolem dvou nádvoří.
Na počátku 21. století bylo renesanční opevnění v havarijním stavu; město, které je od roku 1994 majitelem památky, začalo postupně opravovat jednotlivé objekty. Prohlédnete si aktuální výstavy a vše, co je veřejnosti k dispozici. Na nádvoří vás upoutá barokní kašna a další výzdoba; prohlédnete si i opevnění zámku a podzámčí, arkády na jihovýchodní straně a především zámeckou kapli s raně barokní štukaturou.
Architektura, interiéry a významné detaily
Zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nepravidelného dvora; všechna křídla jsou nestejné výšky a z různých období vzniku. Ctibor Tovačovský z Cimburka přistavěl 85 m vysokou štíhlou věž Spanilou; z přízemí věže vede nádvořím ojedinělý renesanční portál, považovaný za nejstarší italskou renesanční práci na sever od Alp. V blízkosti portálu najdete kamennou maketu Tovačova z období, kdy byl ještě hradem.
Východní křídlo postavili Pernštejnové a zahájili úpravu jižního křídla. Baroko v 2. patře severního traktu doplnila osmiboká kaple se segmentovou kupolí; v 19. století byl zámek částečně opraven a upraven do neorenesanční podoby. Interiéry obsahují renesanční a barokní úpravy, Rytířský sál s valenou klenbou a freskami, Sněmovní sál s bitvou u Budína a další místnosti s freskami a zrcadlovými nebo štukovými výzdobami.
V severovýchodním koutě východního traktu je barokní kaple Zvěstování Panny Marie s kupolí; jo nad ní zaměřené oktogonální niky a malebná výzdoba. Dřevěné schodiště ve Vídeňském křídle - dílo architekta Maxe Fleischera - představuje ukázku bydlení posledních vlastníků z rodu Gutmannů. Ve věži je k vyhlídkovému ochozu přístupný hodinový stroj z roku 1930, a výstup na spanilou věž Formosu přináší pohled na okolí a na třicetimetrovou výšku kupole.
Tovačov má i svou legendu - Černou paní. Říká se, že se zjevuje v Černé zahrádce a hledá své děti; pokud by poledne bylo v areálu dítě, černá paní by ho údajně ukradla. Dnešní zámek má středověké jádro a čtyřkřídlou dispozici. V předzámčí stojí průjezdní věž a obranné valy, zahrnuté do rozsáhlého areálu spolu se zámeckým parkem.
Jak se dostat a co vidět mimo zámek
automobilem - parkoviště je v centru; veřejná doprava sem jezdí autobusy z Olomouce, Kojetína, Kroměříže a Prostějova. Dříve existovala i železniční doprava, dnes vlaky jezdí jen při zvláštních příležitostech. Tovačov leží u Cyklostezky Bečva a 4, místní areál zahrnuje i podzemní a vnější průtahy.
V rámci prohlídky zámku uvidíte zejména renesančně a barokně upravené interiéry, Rytířský sál s valenou klenbou a malbami, Sněmovní sál s barokními freskami a další místnosti. K největším chloubám patří replika schodiště Vídeňské opery a nádherná kaple se štukaturou a oltářem z černého mramoru s tvářemi Turků; v kapli uslyšíte i nádherné varhany z dílny italských mistrů, které hrály již v roce 1612 a dodnes fungují.
Další informace a praktické tipy
V Tovačově tedy za návštěvu stojí nejen samotný zámek, ale i jeho okolí: park, arcády, podzámčí a zámecká kaple. V létě je možné vyjet k Tovačovským jezírům Annín, Sever, Skašov a Donbas, které leží jihovýchodně od města a nabízejí možnosti koupání na velkém jezeře Annín. Koupání je povoleno jen na tomto jezeře, ostatní vody vyžadují opatrnost. Zámek a Spanilá věž tvoří dominantu města Tovačova; věž měří 96 metrů a nabízí výhled na město, rybníky a jezera.