Potštejn - V roce 1229, tedy před 785 lety byla dopsána takzvaná Ďáblova bible. Najdeme v ní střípky tehdejšího lidského poznání a její unikátní vyobrazení ďábla ji řadí mezi nejzáhadnější rukopisné díla. Codex gigas obsahuje přes 600 stran tehdejšího poznání a originál knihy je ve Švédsku, Česká republika má k dispozici jen neúplnou kopii.
Kodex gigas bývá označován jako Kodex gigas (latinsko-řecky „Obrovská kniha“) nebo podle výjimečného vyobrazení ďábla také jako Ďáblova bible. Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, tedy vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“. Codex gigas je svázán v dřevěných deskách potažených kůží s kovovým zdobením a původně obsahoval 320 pergamenových listů, na jejichž výrobu padlo 160 oslů. Hmotnost celého kodexu je 75 kg, na výrobu potřebného pergamenu byly spotřebovány kůže 160 oslů.
Originál knihy vznikl v klášteře Podlažice u Chrudimi, záznamy v kodexu končí rokem 1229. V roce 1245 byl kodex zastaven cisterciáckému klášteru v Sedlci, následně jej zakoupil Pavel Bavor z Nečtin (1290-1332) pro břevnovský klášter. V letech 1477-1593 se kodex nacházel v klášteře Broumově, v březnu 1594 byl převeden do Prahy a stal se součástí sbírky císaře Rudolfa II.
Originál byl ztracen a od té doby je uložen v Královské knihovně ve Stockholmu. Díky kopii mohou lidé do jedinečné knihy alespoň nahlédnout. „Někteří se u ní bojí, protože z ní vyzařuje určitá magie,“ uvedl správce zámku Potštejn Tomáš Dvořák, kde je až do neděle kopie Ďáblovy bible k vidění.
Jiří Fogl ze Žamberka před lety vyrobil repliku a na ní s kolegy pracoval přes 500 hodin. Replika váží 78 kilogramů a je téměř metr vysoká, tedy stejně jako originál. „Dokonce byl požadavek, že kdyby to vycházelo lehčí, musíme to vyvážit olovem. Ale nic takového se nestalo, všechno to klaplo,“ vypráví knihař Fogl.
Na zámek Potštejn proudí řada návštěvníků, kteří chtějí „obří knihu“ vidět na vlastní oči. U exponátu čeká několikaminutová přednáška a v připravené televizi se zhlédne dokument věnovaný knize. „Přijeli jsme se podívat právě na tuto úžasnou knihu. Vidět ji ve skutečnosti není jednoduché. Nachází se totiž ve Švédsku, a to ji často nepůjčuje. Jsme rádi, že jsme viděli alespoň její velmi zdařilou repliku. Je to fascinující dílo,“ uvedl jeden z návštěvníků.
Ve Královéhradeckém kraji se během měsíce srpna nachází jedna z unikátních památek. Ve výstavní síni zámku Potštejn bude do 31. srpna k vidění replika slavného Codexu gigas. Mekka pro milovníky rukopisů tak nyní nabízí jedinečnou možnost seznámit se s obrovskou knihou i v Čechách.
Codex gigas bývá označován také jako „Obrovská kniha“ a vznikl pravděpodobně počátkem 13. století. Byl napsán v klášteře Podlažice u Chrudimi a jeho vyobrazení ďábla se stalo ikonickým. Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, tedy vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“.
Na zámek Potštejn nyní proudí návštěvníci, aby viděli repliku makety Codexu Gigas a dozvěděli se více o historii a cestě díla napříč staletími. Zámek připravuje i další kulturní akce a přednášky související s tématem rukopisů a středověké literatury.
Je Ďáblova bible (Codex Gigas) prokletý středověký rukopis? | Pravda, nebo tradice
Codex gigas je největší rukopisná kniha světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře u Chrudimi. Bývá označována latinsko-řecky Codex gigas (v překladu „Obrovská kniha“), počeštěně Kodex gigas, nebo podle výjimečného vyobrazení ďábla také jako Ďáblova bible. Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, tedy vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize“.
Podrobnosti o historii zámku Potštejn, o maketě a ohlasu veřejnosti potvrzují význam codexu pro českou i světovou kulturu. K vidění je až do konce srpna a návštěvníci mohou sledovat i doprovodný program a přednášky. Maketu zhotovil Jiří Fogl v rámci své knihvazačské dílny v Žamberku, což zvyšuje místní povědomí o tomto unikátním díle.
• Původně obsahoval 320 pergamenových listů (což bylo 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu.
• Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej zpět. Nedaleko místa svého vzniku je připomenut alespoň maketou v expozici Městského muzea v Chrasti. Od září 2007 do března 2008 byl zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu.