Hospodin Mojžíšovi odvětil: "Nyní uvidíš, co faraónovi udělám. Ukázal jsem se Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi jako Bůh všemohoucí. Proto řekni Izraelcům: Já jsem Hospodin. Vezmu si vás za lid a budu vám Bohem. Dovedu vás do země, kterou jsem přísežně slíbil dát Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Vám ji dám do vlastnictví."
Následně Mojžíš Hospodinu namítl: "Když mi nenaslouchají Izraelci, jak by mě poslechl farao!" A tak se připravuje postupný plán: Bůh působí skrze své vůli a vyvolává zázraky, aby Izraelci mohli být vysvobozeni z Egypta. Exodu 14 a následující kapitoly popisují dramatický přechod a zázraky, které potvrzují Boží moc.
Postavy a rodokmen Izraele: kdo patří mezi předky a vůdce
Toto jsou představitelé otcovských rodů: Rúbenovci, potomci Izraelova prvorozeného: Chanók a Palú, Chesrón a Karmí. Šimeónovci: Jemúel, Jámin, Ohad, Jákin, Sochar a Šaul, syn Kenaanky. Toto jsou jména Léviovců podle jejich rodopisu: Geršón, Kehat a Merarí. Kehatovci: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel. Meraríovci: Machlí a Muší. Amrám si vzal za ženu Jókebedu, svou tetu. Ta mu porodila Árona a Mojžíše. Áron si vzal za ženu Elíšebu, dceru Amínadabovu, sestru Nachšónovu. Synové Kórachovi: Asír, Elkána a Abíasaf. Eleazar, syn Áronův, si vzal za ženu jednu z dcer Pútíelových. Ta mu porodila Pinchasa.
Oni to byli, kdo mluvili k faraónovi, králi egyptskému, že mají vyvést Izraelce z Egypta. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Já jsem Hospodin!" Mojžíš však Hospodinu namítl: "Nejsem způsobilý mluvit."
Exodus 14: útěk a zázračný rozchod moře
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Řekni Izraelcům, aby se obrátili a utábořili před Pí-chírotem mezi Migdólem a mořem; utáboříte se před Baal-sefónem, přímo proti němu při moři." Farao vypočítá, že Izraelci bloudí v zemi a pustí se do pronásledování. A tak Bůh zatvrdí faraónovo srdce a on vás bude pronásledovat, aby Egypťané poznali, že já jsem Hospodin. I učinili tak.
Egyptskému králi bylo oznámeno, že lid uprchl. Srdce faraóna a jeho služebníků se obrátilo proti lidu. Farao se vydal s šesti sty vozy a dalšími vozy egyptskými. Hospodin zatvrdil srdce faraóna, ale Izraelci vyšli navzdory všemu. Egypťané je pronásledovali a dostihli je při moři, tábořili při Pí-chírotu.
Když se farao přiblížil, Izraelci se rozhlédli a viděli, že Egypt táhne za nimi. Byli velmi vyděšeni a volali k Hospodinu. Vypískávali Mojžíše: "Což nebylo v Egyptě dost hrobů, že jsi nás vyvedl z Egypta? Co jsi nám udělal, že jsi nás vyvedl z Egypta?" Mojžíš je uklidnil: "Nebojte se! Hospodin vás zachrání dnes. Jak vidíte Egypťany dnes, tak je už nikdy neuvidíte. Hospodin bude bojovat za vás."
Hospodin řekl Mojžíšovi: "Proč ke mně úpíš? Pobídni Izraelce, ať táhnou dál. Ty pak pozdvihni svou hůl a rozpolť moře, aby Izraelci šli po suchu." Boží posel šel před izraelským táborem a oblakový sloup se postavil mezi tábor egyptský a izraelský. V noci byl oblak pro jedny tmou a druhým osvěcoval noc; a tak se nepřiblížili k sobě.
Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny a Izraelšti šli prostředkem moře po suchu, zatímco vody byly hradbou zprava i zleva. Egypťané je pronásledovali a vešli za nimi doprostřed moře; vjitřní z lože moře se zatlačily na Egypt. Noc pro egyptský tábor byla plná zmatku, kola jejich vozů se uvolnila a Egyptští došli k poznání: "Utečme před Izraelem, protože Hospodin bojuje za něj."
Hospodin řekl Mojžíšovi: "Vztáhni ruku nad moře! Vody se obrátí na Egypt a na jejich vozy." Mojžíš tedy vztáhl ruku nad moře a jitro přišlo; moře se vrátilo do své moci a Egypťané utíkali proti němu, Hospodin je vehnal doprostřed moře. Vody se vrátily a přikryly vozy i jízdu celého faraónova vojska, které vešlo za Izraelci do moře. Nezůstal z nich ani jeden.
Ale Izraelci přešli prostředkem moře po suchu a vody jim byly hradbou zprava i zleva. Onoho dne Hospodin Izraele z moci Egypta zachránil a Izrael viděl na břehu moře mrtvé Egyptany. Lid se bál Hospodina a uvěřil Hospodinu i Mojžíšovi.
Manna a svatý odpočinek na poušti Sin
Když se Izraelité hnuli z Elimu, přišlo množství synů Izraelských na poušť Sin. Shromáždění Izraelských reptalo proti Mojžíšovi a Aronovi: "Ó bychom byli zemřeli od ruky Hospodinovy v Egyptě; když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme se najídali chleba do sytosti! A teď vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste zmořili celé shromáždění hladem."
Hospodin řekl Mojžíšovi: "Já vám sešlu chléb z nebe; ať lid vychází a sbírá, co denně spotřebují. Ať je toho šestého dne dvojnásobná dávka; budou ho sbírat méně či více a vyzkouším jejich poslušnost podle zákona." Mojžíš a Áron uvádějí Izraelce do poznání, že Hospodin vyvedl z Egypta; ráno se ukáže sláva Hospodinova v oblaku a lid pozná, že reptali proti Hospodinu a proti nim samotným.
Večer přiletí křepelky a ráno padá rosa kolem tábora. Když rosa přestala, Izraelci spatřili na zemi drobný bílý sjemeni připomínající jíní; Mojžíš řekl: "To je chléb, který vám dal Hospodin za pokrm." Hospodin přikázal sbírat ho podle počtu osob ve stanu, ómer na hlavu. Izraelci nasbírali dle potřeby a měřili po ómeru; ti, kteří nasbírali více, neměli nadbytku, ti co méně, nedostatek.
Nikdo si nesměl nic nechat do rána; někteří však ponechali a zčervivělo to. Hospodin tím prokázal, že manna je jen pro denní potřebu. Sbírali ráno a když hřálo slunce, manna se rozpouštěla. Šestého dne nasbírali dvojnásobek, a předáci shromáždění to oznámili Mojžímu. On řekl: "Toto říká Hospodin: Den odpočinutí je zítra; co napéct, napište a co uvařit, uvařte; to, co zbude, uložte k jitru."
Uložili to do rána a nezapáchalo; lid jedl mannu čtyřicet let, až do vstupu do země Kaanánské. Ómer je desetina éfy. Dům izraelský pojmenoval ten pokrm mana a byl bílý, chutnal jako medový koláč; byl podobný koriandrovému semenu.
Mojžíš dodává: "Hospodin přikázal: Naplň tím ómer, aby to bylo opatrováno po všechna vaše pokolení, abyste viděli pokrm, kterým jsem vás v poušti živil." Áron uloží nádobu před svědectvím; Izraelci jedli manu čtyřicet let, až přišli k končinám země Kananejské. Ómer je desetina éfy.
Boží zázraky a povolání Mojžíše
4Neuvěří mi? Mojžíš znovu namítl: "Pohleď, neuvěří mi a neposlechnou mě." Hospodin se ho zeptal: "Co to máš v ruce?" "Hůl," odpověděl. A tak se z ní stal had; Mojžíš se mu vyhýbal, ale Hospodin mu nařídil: "Natáhni ruku a chyť ho za ocas." Hůl se mu proměnila znovu v hůl. To má být znamení pro věřící, že Hospodin je Bůh otců - Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákovův.
Poté Hospodin řekl: "Vlož ruku do podpaždí." Vložil a když ji vytáhl, ruka byla malomocná a bílá; znovu ji vložil a ruka se uzdravila. "Když ti neuvěří, uvěří druhému znamení; a pokud ani to nestačí, pramen vody z Nilu proměníš v krev," dodal. Mojžíš však namítl: "Nejsem výřečný člověk." Hospodin odpověděl: "Kdo dal člověku ústa? Kdo učiní němým nebo hluchým? Já Hospodin."
Pak řekl Mojžíš: "Promiň, pošli někoho jiného." Hospodin se rozhněval: "Áron tvůj bratr půjde s tebou; on bude mluvit k lidu za tebe, a ty mu budeš za ústa a on bude tvým Bohem. S sebou si vem hůl; budeš konat divy."
Návrat do Egypta a první setkání s Filarem
Mojžíš se vrátil ke svému tchánovi Jetrovi a požádal o dovolení jít do Egypta. Hospodin mu řekl: "Jdi, vrať se do Egypta, neboť všichni ti usilovali o život, zemřeli." Mojžíš vzal ženu a děti na osla a vydal se. Hospodin mu řekl: "Až se vrátíš, buď připraven konat divy; já posílím faraónovu hrdost, aby lid neodešel. Řekneš: Izrael je můj syn, můj prvorozený. Propusť mého syna, aby mi sloužil."
Na cestě k němu Hospodin připraví situaci, když Faraonovi hrozí záchvaty a Sipora provede obřízku. Nakonec Mojžíš s Áronem jdou do Egypta a shromáždí izraelské stařešiny a vyřídí, co Hospodin řekl a konají znamení před lidem. Lid uvěří a padnou na kolena a klaní se Hospodinu.
Tyto události vytvářejí mozaiku záchrany: Boží moc pro Izraelity, jejich víra a poslušnost vůči Hospodinu, a potvrzení, že Hospodin je Bůh jejich otců. Záznamy ukazují, jak Bůh jedná skrze Mojžíše a Árona, jak připravuje cestu k vyvedení z Egypta, a jak lid postupně poznává jeho záchranu a zákon.
Mojžíš a vyvedení z Egypta
Izraelci uvěří a lid se klaní; Hospodin se dívá na jejich trápení a zasahuje. Tyto kapitoly ukazují nervy napětí, odvahu vůdců i víru lidu a jak Bůh potvrzuje svou moc nad Egyptem prostřednictvím zázraků, soustavně vedené Mojžíšem a Áronem.
Mananna a odpočinek na poušti Sin se stávají dlouhodobým tématem: Hospodin zajišťuje denní pokrm, neučíná lidu žádný zázračný dar nad rámec, ale dává každodenní zajištění a zvláštní dávku na šestý den, aby lid v sobotu měl klid a nenechal pracovat. Izraelci jedí mannu čtyřicet let, dokud nepřijdou do země Kananejské.