Umělecká cesta vede přes osobní riskantní život, a Zdeněk Rotrekl byl podle všeho hlavním svědkem tohoto principu. Muž, který strávil třináct let ve vězeních a více než čtyřicet let nemohl kvůli komunistickému režimu publikovat, oslavil devadesáté narozeniny a zůstal symbolem odolnosti české literatury a kultury.
Rotrekl se narodil 1. října 1920 v Brně do rodiny zahradníka a tvůrce parků. Po gymnáziu byl totálně nasazen a poté studoval na Masarykově univerzitě filozofii, historii, sanskrt a dějiny umění. V roce 1940 vydal svou první sbírku Kyvadlo duše, která vstoupila do tradice katolického spirituálního básnictví. „Zdeněk Rotrekl patří k autorům katolického spiritualismu,“ uvádí Moravské zemské muzeum v Brně; jeho poezie vyjadřuje nostalgii po minulém a svět přírody i dětství se v jeho díle objevuje neustále.
Osm let po vydání Kyvadla duše byl Rotrekl vyloučen z kulturních organizací a 14. dubna 1949 byl zatčen. Původně navrhovaný trest smrti mu soud změnil na doživotí. Z vězení se dostal v roce 1962 a aktivně se zapojil do disentu i organizací bývalých politických vězňů; spoluzaložil sdružení K 231 a působil jako redaktor čtrnáctideníku Obroda. „Se Zdeňkem Rotreklem jsme spolupracovali zejména v devadesátých letech,“ uvedl Miroslav Balaštík, šéfredaktor Hostu, a dodal, že Rotreklovo místo v české literatuře dvacátého století je složité kvůli zákazu publikování, ale jeho poezie kráčila vpřed v náročném osudu autora.
Rotreklova tvorba je protknuta katolickou vírou a zároveň avantgardními proudy, zejména surrealismem. Jeho dílo není snadno žánrově zařaditelné; texty se vyvíjejí a často slouží jako svědectví o lidské statečnosti a mravní velikosti. Jeho vztah k Brnu se odráží i ve sbírkách jako Nezděné město. „Rotrekla si velmi vážím. Pro jeho tvorbu i životní sílu. Snad nejraději mám sbírku Holubice dálek,“ řekl brněnský čtenář Roman Plšek.
V době normalizace působil Rotrekl v disidentských skupinách a stal se jedním ze zakladatelů Manifestu Hnutí za občanskou svobodu. Po Sametové revoluci začal znovu publikovat; v roce 1989 stáli po jeho boku lidé z nakladatelství Atlantis, a vydání jeho Básníkův skrytý čas přineslo po letech první oficiální vydanou knihu v domovské zemi. Soudobé spolupráce zasahují i do redakční práce: Rotrekl pracoval s brněnským rozhlasem a televizí, a jeho soustředění na paměti a soubory spisů se postupně rozrůstalo.
V současnosti Rotrekl tvoří paměti Hnízda ze stromu, které budou vycházet ve dvou svazcích; autor pracuje na období roku 1951 a popisuje věznění v Borech a převoz do Leopoldova. Jeho dílo je prodchnuto katolickou vírou a zároveň avantgardními prvky a vyvozuje zřejmý odkaz nelehkého životního údělu. V jeho poezii se objevují i odkazy Brna a jeho zákoutí, které Rotrekl loví ve sbírkách a textech, jenž vycházely či vycházejí dodnes, a to i v exilových vydáních.
Rotrekl obdržel řadu ocenění, včetně Zlaté medaile Masarykovy univerzity, Ceny Jana Zahradníčka, Řádu sv. Cyrila a Metoděje, Ceny Karla Havlíčka Borovského a Státní ceny za literaturu. Jeho literární i publicistická činnost a odkaz jsou předmětem pokračujících studií a připomínek, které znovu a znovu ukazují, jak hluboko zasáhl do české kultury a do povědomí o odboji proti totalitě.
Rotreklův příběh je také vyprávěním o symbolické svobodě - o tom, že člověk v těžkých podmínkách neztrácí směr a že literatura může být zbraní i nadále prostředkem k přežití naděje. „Zdeněk Rotrekl je jedním z nejsvobodnějších lidí, s jakými jsem se kdy setkal,“ říká jeden z jeho současníků a potvrzuje, že jeho dílo překračuje dobu i režim.
Jeho dílo, život a politický odboj jsou dnes připomínány různými médii, výstavami a vzpomínkovými akcemi. Brno si Rotrekla váží jako významného tvůrce, který ožil nejen ve svých verších, ale i ve veřejném životě města a regionu. Jeho odkaz pokračuje v literárních debatách a vydavatelských edicích, které shromažďují jeho pozoruhodné příběhy a dosud nepublikované texty.
