Blíží se Světový den zasvěcených osob, který si tuto sobotu 2. února budeme připomínat již po 23. Podívejme se, kolik řeholnic žije v České republice a jaké řády u nás působí. Statistiky jsou aktualizované k 1. lednu 2019. Foto: Lucie Hornikova / Člověk a Víra
Co jsou řeholní řády a jak fungují
Řády (latinsky ordo) jsou nejstarší formou řeholního společenství. Každý řád se řídí určitou řeholí, tj. souhrnem předpisů, které upravují řeholní život a jsou téměř vždy sepsané samotným zakladatelem řádu. Osoby, které do řádu vstupují, procházejí noviciátem, tj. zkušebním obdobím, kdy si v klášteře ověřují, zda se mohou a chtějí tomuto zasvěcenému životu věnovat až do smrti. Do řeholního stavu se vstupuje přijetím evangelijních rad, složením veřejných slibů chudoby, čistoty a poslušnosti. Tyto sliby jsou nejprve časné, skládají se na dobu ne kratší než 3 léta a nepřekračující 9 roků, a po nich následují slavné sliby, které znamenají trvalé zasvěcení se Bohu a setrvání v řeholním společenství.
Ti, kdo se k tomuto způsobu života zavázali řeholními sliby, se označují jako mniši, mnišky, řeholníci, řeholnice, bratři nebo sestry. U některých řádů existuje i třetí řád, jehož členové (terciáři) žijí civilním životem mimo klášter. Žádný text nezobrazuje výlučnou povinnost žít v klášteře ve všech případech; některé kongregace se zaměřují na působení ve společnosti.
Rozdělení a hlavní cíle řádů v ČR
K českým řádům patří široké spektrum zaměření: mnišské, kontemplativní, činné i kontemplativně činné. Kontemplativní řády se věnují primárně modlitbě a rozjímání a žijí v přísné klauzuře; mezi nejznámější patří benediktini, cisterciáci a trapisté. Činné řády působí ve světě a často vedou nemocnice, školy či sociální zařízení; mezi ně patří řády jako dominikáni, jezuité a karmelitáni. Kongregace se mohou specializovat na výchovu, zdravotní péči, misijní aktivity a další činnosti.
V ČR působilo k 1. 1. 2019 celkem 31 mužských a 63 ženských řeholních institutů. K tomuto datu u nás žilo 656 řeholníků a 1.065 řeholnic, z toho 42 řeholních studentů bohosloví, 26 řeholních noviců a 17 novicek. Nejvíce řeholnic žije v Arcidiecézi Praha (283), následuje Diecéze Brno (212) a Arcidiecéze Olomouc (187), nejméně naopak v Diecézi Plzeň (17). 29 sester studuje nebo pracuje v zahraničí. V ČR je celkem 95 mužských a 138 ženských řeholních komunit.
Předsedou Konference vyšších představených mužských řeholí je arciopat P. Prokop Siostrzonek OSB a předsedkyní Konference vyšších představených ženských řeholí se stala S. M. Krista Chládková OP. V textu se uvádí, že existuje celá řada řádů rozdělených na mužské a ženské větve; některé mají i třetí řád (terciáři) žijící civilním životem.
Hlavní skupiny řádů a jejich zaměření
Kontemplativní řády: Benediktini, Cisterciáci, Trapisté; zaměřují se na modlitbu, contemplativní život a často mlčenlivost. Společná šlechta a konventy vytvářejí kláštery s bohatou historií. Znakem zasvěcení a svědectvím chudoby je řeholní oděv - hábit, který je pro každý řád specifický.
Školské řády a kongregace: Piaristé, Jezuité, Salesiáni a další. Jejich hlavní úkoly zahrnují školství, výchovu mládeže a misijní činnost. V ČR jsou Salesiáni a Premonstráti významně zastoupenými skupinami mužských řeholních institutů; ženy se soustředí na školství a charitativní práci prostřednictvím různých kongregací.
Ošetřovatelské řády a kongregace: Alžbětinky, Boromejky, Milosrdné sestry svatého Kříže, Sestry Nejsvětějšího Srdce a další. Tyto komunity pracují v nemocnicích, domácnostech pro seniory, hospicech a sociálních útvarech a jejich poslání se točí kolem péče o nemocné a potřebné.
Ženské kláštery v západních a severních Čechách a Lužici
V textu je uvedeno několik konkrétních ženských klášterů ležících na půdě české i blízké Lužice. Zmiňují se cisterciáčtí mniši z Marienthalu (Máří Dol) a sestry v Mariensternu (Mariina Hvězda) u Kamence, kde základní duchovní bohatství tvoří prostory liturgie, kněžní a modlitební služby. Zmíněny jsou i Lubáň a další kláštery s původem v německém prostředí a jejich postupné transformace po 2. světové válce.
Stav ženských klášterů a jejich klauzuře je popisován jako prostory modlitby a duchovního života, které se během století vyvíjely pod vlivem historických změn, včetně reformací, rekatolizací a politických proměn. Důraz je kladen na to, že kláštery jsou zdrojem kulturního a duchovního dědictví, které přežívá díky odvaze a víře řeholnic i laiků, kteří s nimi spolupracují.
Historie a kontinuita řeholního života v českých zemích
Římskokatolická církev a její řeholní společnosti prošly v českých zemích několika zásadními zlomovými obdobími: husitskou dobou, reformací, osvícenstvím a komunismem. Počátky řeholního života sahají ke konci 10. století; nejstarším klášterem bývá benediktinský klášter u sv. Jiří na Pražském hradě a Břevnovský klášter. Historie je bohatá na zakládání klášterů, rozvíjení vzdělání a charitativní činnost.
Po husitských bouří došlo k nucenému úpadku a ztrátám majetků, avšak v 18. století nastalo oživení díky reformám Marie Terezie, která omezila ikdyž částečně rušila některé kláštery a zasáhla do jejich správy. Postupně se znovu začaly zakládat a obnovovat mnoho řádů a kongregací, zejména ženské společenství zaměřené na charitativní a vzdělávací činnost. Po vzniku Československa v roce 1918 a později po 2. světové válce došlo k dalším změnám v důsledku zabezpečení a konfiskací majetku, reverzních změn a následných restitucí po roce 1989, které umožnily návrat některých klášterů a vznik nových komunit.
Současný stav po roce 1989 ukazuje postupný růst, i když s problematickým podílem mladé dorostu; obnovy probíhají pomalu a kláštery fungují v různých režimech - některé ve světě, jiné v klauzuře. Téma je výrazné i kvůli výstavám a kulturním projektům, které připomínají odkaz ženských klášterů v Čechách a jejich zánik v době josefínských reforem.
Na závěr lze uvést, že svět ženských klášterů je komplexní a zůstává živý i v dnešní době: řády jako Klarisky, Františkáni, Dominikáni, Jezuité, Notredamky a další nadále formují duchovní život, vzdělání a služby pro společenství. Nikoli jen jako historická kapitola, ale jako živé svědectví víry a solidarity v moderní společnosti.
tags: #zenske #klastery #v #jeruzaleme