Modlitby českožidovské jsou uspořádány podle liturgického roku judaismu: K jednotlivým svátkům jsou přirazeny modlitby ladící tématem či náladou. Dva modlitebníci jsou doplněni na dvojí „minjan“, modlitební desítku: V první znějí úryvky z děl dalších českožidovských autorů, od obrozence Kappera po Ortenovy druhy. Druhou desítku tvoří úryvky těch, kdo se s židovskou zbožností rozešli, a přece v nich pracuje - či těch, kteří k židovství rodem nepatřili, ale zamilovali si dům izraelský, jeho víru a poezii.
Jiří Langer a Jiří Orten představují dva póly židovství a češství, literatury a víry: Langer se z modernity vrací k chasidství, ale občas ho vykládá velemoderně; Orten se ze židovských tradic téměř vyvázal, ale pod tlakem blížícího se šoa se vrací k Písmu. Tento kontrast bývá klíčovým rámcem pro pochopení celé sbírky modliteb a jejich kulturního kontextu.
Originální pojednání o struktuře židovské liturgie, vypracované katolickým odborníkem zabývajícím se vztahem židovství a křesťanství, je překládáno a komentováno, aby čtenáři nabídlo srozumitelný vstup do světa modlitebního řádu a jeho symboliky. Přeložil Daniel Korte.
Jiří Mordechaj Langer (1894-1943) byl významný židovský spisovatel a básník; nejvýznamnějším Langerovým dílem je kniha Devět bran, sbírka chasidských legend. Po německé okupaci v roce 1939 uprchl do Palestiny a zemřel v Tel Avivu. Jeho tvorba spojuje hebrejštinu, češtinu a němčinu a odkazuje k tradičním kořenům chasidismu.
Jiří Orten (1919-1941), vlastním jménem Jiří Ohrenstein, byl básníkem existencionálního zaměření; jeho dílo zahrnuje snové prózy, knižní dramat a deníky, která zůstávají důležitou součástí literárního odkazu této doby. Blížící se šoa nakonec ovlivnila jeho tvůrčí kontury a volbu témat.
Modlitební kniha pro Jom kipur (den smíření) obsahuje hebrejský text modliteb, paralelní český překlad a doprovodný komentář; jde o významný cyklus, který propojuje liturgii s teologickou reflexí o zodpovědnosti a odpuštění. Další publikace modliteb na motivy nadčasové moudrosti chasidského rabína dále rozšiřují nabídku a inspirují čtenáře i praktikující.
Abraham Joshua Heschel (1907-1972), jeden z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století, představuje důležité koncepční zázemí pro pochopení modliteb jako cvičení ctnosti a duchovního rytmu ve světle chasidského dědictví. Jeho dílo je často uváděno v souvislosti s židovskou spiritualitou a kulturní historií.
O strukturách modliteb a jejich kulturním kontextu svědčí také novější vydání hebrejsko-české modlitební knihy podle aškenázského ritu pro všední dny, šabat a svátky s upraveným překladem a komentářem; tato vydání usilují o srozumitelnost a hloubkové porozumění liturgickým textům pro širší čtenářskou obec.
Modlitby a požehnání jsou v židovském životě běžnou praxí: žehná se nad jídlem a nápoji, žehná se v době svátků či při připevňování mezuzah; žehná se, když začne pršet nebo vysvitne slunce, a to vše ukazuje na mnohost chvil, kdy modlitba či požehnání doprovází každodenní život. Muži a ženy často sledují odlišná halachická pravidla, ačkoliv povinnost modlit se platí pro obě pohlaví, s různým rámcem praktikování.
V textu se objevují též poznámky o místě a komunikaci s čtenáři: „Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.“ Tento web používá cookies a nabízejí různé kategorie produktů a literatury, které souvisejí s tématem modliteb a židovské kultury.
Originální pojednání o struktuře židovské liturgie, vypracované katolickým odborníkem, zdůrazňuje, že liturgická praxe a teologické reflexe jsou propojené a navzájem se obohacují. Přeložil Daniel Korte. Dnes jsou modlitební texty zapsány v sidduru, který se nachází v každé synagoze i ve většině domácností a je považován za základ židovské modlitby.
Pro čtenáře, kteří hledají vizuální doplnění k tématu, je užitečné doplnit infografiku o struktuře sidduru a rozdělení modliteb během liturgického roku.
Tabulky a konkrétní údaje z textu mohou ilustrovat vývoj postav a jejich vliv na českou židovskou literaturu a modlitební tradici, včetně oddělení „minjana“ a významu jednotlivých autorů v české kotlině.