Slovenská hora Zvir přitahuje ročně statisíce věřících. Právě tady se měla před 26 lety zjevit třem dětem z blízké vesnice Litmanová Panna Marie. A objevovala se údajně dalších pět let. Vatikán dodnes tato zjevení zkoumá. V dřevěné kapli na louce pod horou Zvir potkáte několik desítek věřících. Bohoslužba se tady bez výjimky koná každý den. Právě v této původní dřevěnici se v létě 1990 schovaly a modlily tři děti. „Velmi dobře si na to pamatuji. Sestra, to 11leté děvče, přišla domů, otevřela dveře, velmi plakala a prosila, abychom se modlily s matkou svatý růženec. Zpráva o údajném zjevení Panny Marie se zanedlouho rozšířila po celém Slovensku. Na palouk, kde se měla dětem ukázat poprvé, se začala pravidelně vracet. „První půlrok se zjevovala každou neděli a každý pátek, takže velmi často. První zjevení se událo 5. Od té doby přicházely na horu a také k malé Ivetce tisíce lidí. Někteří žádali o pomoc, o zprostředkování rady od Panny Marie, jiní ale údajná zjevení zpochybňovali. „Na to člověk nebyl připravený, na názory, na to vysmívání. Byl to chaos a člověk nevěděl, jak reagovat. Takzvaná zjevení a poselství Panny Marie trvala pod horou Zvir až do srpna 1995, kdy se údajně ukázala naposledy. Přímo na horské louce se tehdy sešlo na 100 tisíc věřících. Obě dívky, které údajně komunikovaly s Pannou Marií, dnes žijí v Anglii. Sestra Ivetky na horu Zvir a do kaple přichází každý den. „Panna Marie předala sestře jedno tajemství, které ale ona nikomu doposud neprozradila. Myslím si, že pokud přijde, tak to bude proto, aby to tajemství lidem řekla.
Kostel hrál v historii úlohu komiksu. Nemají peníze, nebo se nezajímají? þ¬*‹ÜsŠÕÖ¬æ-8Î;rÊÀcƒ€3ïô§ÜYÁ.›y>LËÕävätÇ=2nõçs¶îoÊc`º’á-ÎÄKʳ6CzŒúã dø’2ÅäŠ-ѯ‚N28öÈ®¬Ù}¦H¢3E�»Ší ÝzóØúS5m(y&+tb¬¤\) ’r+zuLjR¾Çœü1²xØ4‰•…M¬2d~¼×Ó?í�Ûn®¤ãba{÷gëƒùW„øcOþÇñeßš0ÓC! 0T€?Q³¦%u³Ñ5~„³£„ £eó¸�. Èb¡6Ü!&…˜<ÆŸ>¸>Æ8D7•|â9¼ %�ç RI–
Hora Zvir se nachází nedaleko vesnice Litmanov ve východním Slovensku. Právě zde se měla zjevovat Panna Maria dvěma mladým dívkám. K prvnímu zjevení došlo dle svědectví v roce 1990, k poslednímu v roce 1995. Jak se k takovým fenoménům staví církev a co k nim může říci sociologie? Zodpovědět tyto otázky přišel do studia sociolog Zdeněk Konopásek. Ve svém bádání se zaměřil především na proces, který vedl od událostí na hoře Zvir až k vyhlášení hory mariánským poutním místem Řecko-katolickou církví. Možnost existence nadpřirozených událostí může u většiny lidí vzbuzovat shovívavý úsměv. Jak lze něco takového jako je zjevení vůbec zkoumat? Zdeněk Konopásek je sociolog a přistupuje k němu z pozice své odbornosti. „Já jsem sociolog vědy. Hodně mých projektů se točí kolem vědy, vědeckého poznání, kolem toho, jak se rodí fakta. Když církevní komise zkoumá pravost zjevení, tak si nechává zpracovat odborné posudky. Takže já jsem tam měl tento můstek. V sociologii vědy platí jedna věc - jestli je něco vědeckým faktem, tak ne od samého začátku, ale skrze vše to, co se s touto tezí děje v rukách všech ostatních. Vědci na to mají rčení „publikuj nebo zemři“. Pokud něco není publikované, pokud se to necituje, pokud se to nepoužívá, tak je to jako byste to nevynalezl. Dál upřesňuje: „Mám takový příklad - o hlavní vizionářce z Litmanové byl natočený film Ivetka a hora. Film byl vesměs dobře přijat, ale vybavuji si recenzi, kterou napsal jeden mladý intelektuál. Stěžoval si v ní na to, že ten film nebyl dostatečně kritický. Režisér Ivetku nekonfrontoval s neurologem, psychiatrem, s fyzikem atp. Pak bychom mohli, psal ten mladý muž, každý za panem režisérem přijít a říci mu, že jsme měli vidění a on by o nás natočil dokumentární film. On ho natočil proto, že i deset, patnáct let poté se na tom místě pravidelně shromažďují stovky, tisíce věřících, protože církev - jak to dělá nerada a opatrně - nakonec toto místo jako místo mariánského zjevení akceptovala.
O 2. neděli postní se předčítá evangelium o Proměnění Páně na Hoře Tábor. (MK 9,2-10; Lk 9,28-36) Tuto událost slavíme 6. srpna. V článku naleznete 10 rozjímání této události, nad kterou uvažujeme ve 4. tajemství růžence světla. 1. 2. 3. 4. 5. tajemství růžence světla************RŮŽENEC SVĚTLA: I. Jedním z vážných bůžků dnešní doby je móda. Lze ji pokládat za jistý druh dané normy. Často se přizpůsobujeme jejím novým trendům, které ne vždy jsou vkusné, pěkné a praktické. Ale Bůh se nezastavuje u make-upu, ani u povrchové dekoraci. Pán Bůh se neustále dívá do našeho nitra, jako kdyby chtěl spatřit, jestli člověk neztratil Boží obraz, Boží podobu. Ježíš na chvíli ukázal svou slávu, své nitro spojené s Bohem. II. Okolí našich obydlíl jsou stále hezčí a krásnější. (text pokračuje podobnou formou)
Proměnění Ježíše: Matouš 17 | Biblický příběh pro děti | Sharefaith Kids (Celý film)
Hora Zvir a zjevení Panny Marie se staly tématem vědecké reflexe: sociolog Zdeněk Konopásek zkoumá, jak církev zkoumá pravost zjevení a proč se místo stalo poutním centrem. „Já jsem sociolog vědy. Hodně mých projektů se točí kolem vědy, vědeckého poznání, kolem toho, jak se rodí fakta.“ Zajímá vás více? O 2. neděli postní se předčítá evangelium o Proměnění Páně na Hoře Tábor. (MK 9,2-10; Lk 9,28-36) Tuto událost slavíme 6. srpna. V článku naleznete 10 rozjímání této události, nad kterou uvažujeme ve 4. tajemství růžence světla.
Hora Zvir a související poutní místa křesťanské tradice připomínají významný literární a kulturní kontext: Proměnění Ježíše na hoře Tábor spojuje Exodus a Sinaj s Ježíšem a klade důraz na spojení minulosti s přítomností. Proměnění je jedním z velkých námětů malířství a inspiruje bohoslužby a liturgické texty. V kostelech a kaplích po celé Evropě se často připomíná, že Ježíš je Boží Syn a že jeho sláva má být naslána do světa skrze službu a obětavost.