Klášter Zlatá Koruna se nachází asi 8 km od Českého Krumlova v katastru obce Zlatá Koruna.
Hlavní prohlídkový okruh Klášter a kostel zavede návštěvníky do přízemí malého konventu, unikátní gotické patrové kaple Andělů strážných, velkého konventu a kostela Nanebevzetí Panny Marie, největšího chrámu na jihu Čech.
Prohlídkový okruh Opatská kaple ukáže soukromou kapli hlavního představitele kláštera s vystaveným originálem gotického obrazu místní patronky - Zlatokorunské madony.
Památka nabízí i prohlídky bez průvodce.
Expozice Místa setkávání mapuje literární dění na jihu Čech a na česko-rakousko-německém pomezí od středověku do současnosti.
Čtyři principielní prohlídkové trasy
1. Komentovaná prohlídka zahrnuje tři hlavní duchovní prostory kláštera.
Začíná v soukromé opatské kapli, kde návštěvníci uvidí gotický obraz Zlatokorunské madony.
Pokračuje přes budovu malého konventu s náhrobky opatů do jedinečné patrové kaple Andělů strážných, zahrady, křížové chodby a kapitulní síně.
max. 2. Komentovaná prohlídka je zaměřena na klášterní život v 18. století.
Začíná v bývalém refektáři noviců a pokračuje do přízemí velkého konventu, který je hlavní klášterní budovou.
max. 3. Velký okruh klášterem prochází přízemím obou konventních budov.
Začíná v malém refektáři, pokračuje přes bývalé infirmarium s náhroby opatů a kapli Andělů strážných do zahrady, odtud do velkého konventu s fraterií, refektářem, křížovou chodbou, barokní lékárnou a kapitulní síní.
max. 4. Dětská výprava do minulosti.
max. 14.
Historie a význam Zlaté Koruny
Klášter Zlatá Koruna zažije v neděli 17. dubna 2016 historicky významný okamžik. Na den přesně se po 78 letech vrátí domů gotický deskový obraz známý jako Zlatokorunská madona, který se před šesti sty lety stal patronkou a ochránitelkou zlatokorunského cisterciáckého kláštera.
Obraz namalovaný mezi lety 1410-1420 na zakázku pravděpodobně přímo pro klášter bude během slavnosti umístěn v nově obnovené a zrestaurované opatské kapli.
Ve speciálním režimu zůstane přístupný návštěvníkům i věřícím.
Obraz Zlatokorunské madony byl počátkem 15. století namalován zřejmě v některé z pražských dílen, ale není vyloučeno ani to, že vznikl na jihu Čech.
Po zrušení kláštera se Zlatokorunská madona stala patronkou nově zřízeného farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde byla součástí hlavního oltáře až do roku 1938.
Obraz se do Zlaté Koruny vrátí - konkrétně do obnovené a restaurované opatské kaple v klášteře Zlatá Koruna. - v neděli 17. dubna.
Na slavnostní bohoslužbu a průvod naváže koncert harfenistky Kataríny Ševčíkové.
Obraz bude pro veřejnost přístupný denně v rámci komentované prohlídky v předem stanovené časy, zpravidla čtvrt hodiny před zahájením prohlídky na hlavní prohlídkové trase.
Každou neděli od dubna do října bude v době od 8 do 9 hodin kaple volně přístupná věřícím k rozjímání a modlitbě před zahájením pravidelné bohoslužby ve farním kostele.
Historie a technické detaily obrazu Zlatokorunské madony
Obraz Zlatokorunské madony byl počátkem 15. století namalován zřejmě v některé z pražských dílen, ale není vyloučeno ani to, že vznikl na jihu Čech.
Restaurování zlatokorunského obrazu ukázalo, že na desce z borových prken, potažené lněným plátnem a křídovou vrstvou, byla mezi lety 1410-1420 namalována temperovými barvami s použitím ultramarínu, nákladného modrého barviva.
Zlacené pozadí obrazu doplnily ryté a puncované svatozáře.
Spasitelovu hlavu obklopil křížový nimbus a Bohorodička má svatozář složenou z radiálně kladených paprsků.
Volnou plochu zlatého pozadí vyplnily ryté rozviliny.
Marie je oděná v modrý, na rubu červený plášť, hledí poněkud neurčitě před sebe a nahého Ježíška natáčí k divákovi.
Malíř tak nezobrazil malé hravé dítě, nýbrž budoucího Spasitele, který na diváka hledí upřeným pohledem.
Natočení Ježíše lze chápat jako symbolický výstav Nejsvětější svátosti oltářní, která je pro křesťana cestou a prostředkem ke komunikaci s Bohem.
Malovaná deska mohla mít původně ještě rám zdobený malovanými postavami světců, proroků, andělů a citátů z Písma.
Současný contex a turistická nabídka
Máme pro vás tip na výlet! Při pobytu na Třeboňsku, si udělejte výlet 45 km JZ od Třeboně do Kláštera Zlatá Koruna.
Nachází se asi 8 km od Českého Krumlova v katastru obce Zlatá Koruna.
Dříve byla tato památka opomíjena a byla na okraji zájmu veřejnosti, ale v posledních letech trhá rekordy v návštěvnosti a zařadila se k nejvyhledávanějším a nejnavštěvovanějším památkám jižních Čech.
Středověké kláštery byly zvláštním místem soustředění, rozjímání a modlitby.
Název Svatá Trnová Koruna vznikl na popud právě Přemysla Otakara II., který klášteru údajně daroval trn Kristovy koruny.
V průběhu 14. století se statky kláštera rozrostly a během této doby došlo také ke změně názvu na lidovější Zlatou Korunu.
Klášter v této době zažíval velký rozkvět a stal se i nejbohatším cisterciáckým klášterem v Českém království.
V 17. století začal opět rozkvétat. Slibně se rozvíjející řeholní život kláštera byl však v roce 1785 ukončen zrušovacím dekretem císaře Josefa II.
V roce 1787 získali klášter i s pozemky Schwarzenbergové, a ti zde zříili lesnickou školu, pak i výrobnu bavlněných látek a sukna, a později i slévárnu a továrnu na výrobu strojů.
Když v roce 1908 výroba zanikla, započaly dílčí opravy komplexu, a ty trvaly až do počátku 50.
V době komunismu klášter chátral, a to až do konce 70. let 20. století.
Historie Zlaté Koruny je úzce propojena s historií cisterciáckého kláštera v rakouském Heiligenkreuz, a právě v tomto klášteře je umístěna cenná relikvie, která souvisí se založením kláštera Zlatá Koruna - polovina trnu z Kristovy trnové koruny.
Klášter v Heiligenkreuz získal Kristův trn v roce 1245 od císaře Fridricha II. Babenberského.
Když se v roce 1263 zakládal zlatokorunský klášter, rakouští mniši svůj trn rozpůlili a polovinu darovali vznikajícímu klášteru, který byl právě proto pojmenován Zlatá Koruna.
Bohužel se tato relikvie za husitských válek ztratila. V Heiligenkreuz je však uchována dodnes a každoročně se tam 12. srpna slaví slavnost Kristovy trnové koruny.
Cisterciácký řád založil ve 12. století opat sv. Bernard z Clairvaux.
V roce 1995 byl zlatokorunský klášter prohlášen národní kulturní památkou.
Ve velkém konventu je v bývalých pracovnách, knihovně, jídelně (refektáři) a kuchyni stálá expozice zaměřená na klášterní život v 18.
Opatská kaple ze 14. století, vyzdobená unikátními freskami, z nichž nejstarší je malba sv. Vojtěcha z r. V roce 2023 bylo výročí 760.
Legendu o založení kláštera Zlatá Koruna českým králem Přemyslem Otakarem II. zobrazuje nástěnná stropní malba.
Zlatokorunský klášter vznikl ve 13. století na území, které patřilo králi, ale bylo okupováno z různých stran rodem Vítkovců.
„Přemysl Otakar II. chtěl zamezit další rozpínavosti Vítkovců a zabránit tomu, aby spojili svoje severní a jižní panství. Klášter cisterciáckého řádu tu měl naplnit roli poklidu a míru mezi hranicemi,“ vysvětluje kastelánka Lenka Tondlová.
Ze vstupní haly opatství zlatokorunského kláštera je možné pokračovat do opatské kaple, tedy soukromé modlitebny opata.
V kapli je vystavený vzácný obraz Madony zlatokorunské, který se sem vrátil teprve před několika lety.
Obraz tvoří deska z borových prken potažená lněným plátnem a křídovou vrstvou.
Teprve na ni byly nanášeny temperové barvy, včetně nákladného modrého barviva.
Velmi vzácné je podle kastelánky také rytí a puncování.
V žádném klášteře nesmí chybět křížová chodba.
Ta zlatokorunská je původně gotická, později barokně vyzdobena štukaturou.
„Křížové chodby vždycky měly naplnit tři základní potřeby života člověka - rozumovou, duchovní a tělesnou. Ve Zlaté Koruně je to naplněno západním, severním a východním křídlem,“ připomíná kastelánka.
Čtěte také Následuje jídelna cisterciáckých mnichů, takzvaný refektář.
Návštěvníci tu uvidí stoly obklopené židlemi pro řádové bratry a v čele velké křeslo, které patřilo převorovi jako druhému nejvyššímu představiteli kláštera.
Hlavní představený, opat, jedl v budově opatství.
Velmi důležitá byla podle Lenky Tondlové také kazatelna, která sloužila k předčítání.
„Jeden z bratrů se vždycky najedl o něco dříve a potom měl za úkol předčítat ostatním k jídlu náboženské texty, aby bylo zachováno heslo, že nejen chlebem živ je člověk,“ říká.
Na nádvoří kláštera pak zaujme obrovský strom, zhruba 400 let stará lípa, na které mohou lidé hledat kapucínka.
„Kapucínek je lísteček je stočený do tvaru kornoutku, mnišské kápě, kapuce. Je to poměrně vzácnost, ale dají se najít. Každá větev ho ukrývá, ale tím, že jsou vzácné, se skrývají před návštěvníky, aby si je neodnesli jako dar,“ prozrazuje Lenka Tondlová.
Aktuální informace a zdroje
Návštěvu kláštera Zlatá Koruna zprostředkovává magazín Vltavín. Dále přináší archivní nahrávky o městě Tábor z cyklu Odkazy, který natočili na počátku 70.
