Na zajímavém vršku mezi Břístvím a Starým Vestcem je zdaleka viditelná zřícenina historické stavby. Nejedná se obvyklou trosku hradu, tak typickou pro českou krajinu, ale o pozůstatek někdejší mohutné barokní kaple. Z kamene a cihel zděná stavba byla zbudována z darů farníku v roce 1714. Centrální kaple na křížovém půdorysu je přesně orientovaná, delší osou na sever jih, kratší východ západ. Hlavní směry půdorysu vytvářejí na světové strany orientovaný kříž. To jistě souvisí se zasvěcením - kaple Povýšení svatého Kříže. toho důvodu je i Břístevská hůra nazývána poněkud vznešeně Křížovou horou.
Zřícenina bývala několikrát poničena a vyhořela. Z místa je široký rozhled do polabské krajiny, avšak kaple od posledního požáru nebyla obnovena. Vyhořela několikrát, a naposledy v roce 1878, kdy nebyla již nadále obnovována. Příčiny shoření se zmiňují jako časté dění v době, kdy se stavba stala terčem dřívějších živlů a vandalismu. Duchovní místo osiřelo a zůstalo jen jako turistický a mytický bod krajiny.
Podle pověstí nebyla kaple nikdy dlouhodobě chráněna proti temným silám, a tak se z ní v průběhu staletí staly polem fantazie i racionálního vyprávění. Jedna z místních pověstí vypráví, jak se místní sedlák, jenž chtěl dlaždice odvézt, setkal s vysokou bílou postavou a po návratu domů zemřel. Další texty připomínají, že kaple byla zasvěcena Povýšení svatého Kříže a že v prostoru bývala v různých obdobích spojována s keltským beltinem a posvátnými místy, která později křesťané začali označovat křížem.
Z lomového pohledu jsou zřetelné zřídla dávných slunečních slavností, které se konaly na dávných posvátných místech. Příběhy a legendy dokreslují, že zření kaple a její okolí uniká z běžného chápání a vede k úvaze o propojení mytologií a náboženské praxe ve space a čase. Z vyobrazení bývá ještě vzpomínáno, že kaple sloužila jako ochrana proti temným silám, které se zde sdružovaly ve formě čarodějnických sabatů.
V blízkosti zříceniny vede dálnice D11 Praha - Hradec Králové, a vrch Břístevská hůra, na němž stojí zřícenina, je uměle osázen borovicí černou. Pohled z ní je jedinečným výhledem na okolní krajinu a příběhy o posvátnosti místa tak zde žijí dál jako součást místního kulturního dědictví.
- Stavba byla postavena z darů farníků v roce 1714 a byla orientována podle kříže své kaple.
- Kaple byla několikrát vyhořela, poslední rozsáhlý požár byl v roce 1878 a od té doby nebyla obnovena.
- Na místě se prolínají staré lidové pověsti, které zčásti vysvětlují její zánik a mýtická spojení s posvátnými místy.
- Dochází k výhledu na polabskou krajinu a k historickému odkazování na plošně důležité křížové zasvěcení kaple.
Pozůstatky barokní sakrální stavby zůstávají cítěné jako důležité historické svědectví. I když byla kaple často ohrožována živly a vandalismem, její příběh zůstává živý prostřednictvím vyprávění místních obyvatel a návštěvníků. V dnešní době je zřícenina známá nejen jako turistická atrakce, ale i jako předmět studia o vztahu člověka k posvátným místům napříč dobami a kulturami.
Studie a materiály je možné interpretovat jako svědectví o tom, jak posvátná místa procházela změnami v civilizaci a jak se s nimi lidé vyrovnávali. Některé části textu jsou uváděny jako historické záznamy a jiné jako lidové vyprávění, které doplňuje obraz o místě. Ze záznamů vyplývá, že kaple byla významným místem ochrany vůči temným silám a že její zánik vyvolal řadu příběhů a zpráv o možných zázračných proudech léčivé energie a magických vlastnostech bylin a místních tradic.
České tajemno - Kaple svatého Kříže neboli Švédská kaple v Opavě
Ze současné perspektivy zůstává důležitá její rekognoskace jako významného bodu na mapě regionu a jako svědectví o kulturní krajině východních Čech. Pohled na Břístevskou hůru a okolní krajinu nadále vyvolává otázky o původu a vývoji posvátného místa a o tom, jakým způsobem se naváže na staré rituály a novější křesťanské tradice.