Augustiniánský klášter nechal v roce 1262 založit Oldřich Zajíc z Valdeka na místě, kde se mu dle legendy zjevila Panna Marie. Své jméno získal klášter v roce 1327, kdy sem byly převezeny z pražského augustiniánského kostela sv. Tomáše ostatky sv. Dobrotivé. První historicky doloženou stavbou byl malý kostelík Zvěstování Panny Marie, který stával v místech dnešní sakristie, věže a kaple sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského. Dochované zbytky základů kaple Všech svatých se nyní nachází v klášterní zahradě.
Hlavní kostel prošel v 16. století renesančními a barokními úpravami; dominantou hlavního oltáře velkého kostela, umístěného nad místem zjevení, je působivé rokokové plátno „Prosba Panny Marie k Oldřichovi z Valdeka“, dokončené v roce 1745 J. P. Molitorem. Po levé straně se nachází kredencový stolek sv. Jana Nepomuckého a oltář Svatého kříže, datovaný z poloviny 18. století. Naproti velké kazatelně je náhrobní deska hejtmana Samuela de Bois, patrona kostela. Nad hlavními dveřmi jsou umístěny varhany, unikátní tím, že od instalace v roce 1727 nebyly upravovány ani opravovány. Velký český skladatel Antonín Dvořák na ně hrál při jedné ze svých četných návštěv zdejšího kostela.
Hlavní vstup kostela zdobí latinský nápis: Karel IV., císař Svaté říše římské, se svojí manželkou Alžbětou, navštívili tuto stavbu 28. 8. roku 1372. Vedle dominanty obce - kostela Zvěstování Panny Marie s klášterem svaté Dobrotivé - patří mezi památky kaplička postavená v Horním Zaječově před rokem 1800. V této části obce se také dochovala lidová architektura původních dřevěných staveb.
Legenda vypráví, že na hradě Valdek u Hořovic bydlíval Oldřich Zajíc, který se rád modlíval. Jedné noci za ním přišly dvě mužské postavy a vyzvaly ho, aby je následoval. Vál letní vítr ho zanesl až za brány hradu. Když si uvědomil, že se mu zjevila svatá Máří Magdaléna, padl na kolena a svatá Máří mu nakázala, ať na tomto místě postaví klášter. Po návratu na hrad zavolal na stráž, aby mu spustila most, ta ale zůstala v údivu, neboť té noci nikdo z hradu nevyšel. Ročník 1262 tedy znamenal započetí stavby kostela zasvěceného Panně Marii.
Roku 1327 byly do Zaječova převezeny ostatky sv. Benigny (sv. Dobrotivé) a od té doby se klášter jmenoval podle této patronky. V té době začala poutní tradice a místní obyvatelé sem zažehnutí prosili svatou Benignu a Pannu Dobrotivou o pomoc. Zázraky uzdravování a poutě se staly pravidelnou součástí života kláštera. Dvorní varhany z počátku 18. století a hráčský pobyt významných hudebníků připomínají, že i Antonín Dvořák sem často zavítal během tvorby opery Rusalka, stejně jako Jakub Jan Ryba.
Stavba původně vznikla v gotickém slohu a prošla řadou úprav po husitských válkách. V 17. století byla barokně přestavěna architektem D. Canevallou, a v padesátých letech 20. století byla klášter uzavřen a řeholníci internováni do pracovních táborů. Areál byl během 52. pomocného technického praporu zakonzervován a teprve po roce 1990 došlo k navrácení kláštera augustiniánům a k postupné rekonstrukci. Dnes se v klášteře konají letní dětské tábory a probíhají zde výstavy, zatímco samotné ostatky sv. Benigny se zde již nenacházejí.
Na varhany, montované nad hlavním vchodem, hrál Dvořák při jedné ze svých návštěv, a nad hlavním portálem stojí latinský nápis s poznámkou o návštěvě Karla IV. a jeho manželky Alžebty, která se uskutečnila roku 1732. Po levé straně portálu se nachází náhrobní kámen Mikuláše Zajíce z Hazmburka a na Kosti, nejvyššího sudího království českého z roku 1459. Vedle dominanty obce - kostela Zvěstování Panny Marie s klášterem svaté Dobrotivé - patří kaple postavená před rokem 1800 a původní lidová architektura k nejvýznamnějším památkám Horního Zaječova.
Hřbitov s četnými kamennými náhrobníky a litinovými kříži byl založen na konci 19. století. V prostoru kláštera se ocitá i socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1709 a pomník padlým ve světových válkách, který navrhl akademický sochař A. Lhoták v roce 1924. Před klášterem a kostelem stojí zmiňované sochy a pomníky, jakož i nedaleká kaplička Horního Zaječova.
Ačkoliv se dnes ostatky sv. Benigny nacházejí mimo klášter, legenda i nadále vypráví o zázracích a víře místních obyvatel. Roste zde také duchovní a kulturní význam místa s propojením legendy, skladatelů a významných osobností našeho dějinného ukotvení.
tags: #zvestovani #panny #marie #zajecov