Text poskytuje široké spektrum liturgických materiálů, antifon a pasáží z velikonočního období, včetně popisu antifon, čtení, hymnů a pašijí podle různých liturgických pramenů. Důraz je kladen na zpracování antifon a jejich srovnání v souvislosti s velikonocemi a působením Pána v Jeruzalémě, na Golgotu i v přímém kontextu Nového zákona.
Základní rámec a hlavní motivy antifon
Antifona - srov. První antifona - srov. Druhá antifona - srov. Po večeři se svými učedníky jim Pán Ježíš umyl nohy a řekl jim: „Chápete, co jsem vám udělal, já, Pán a Mistr? Pane, ty mi chceš mýt nohy?
Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem. Ať ve vás trvá víra, naděje a láska, tato trojice. Ale největší z nich je láska. Nyní trvá víra, naděje a láska, tato trojice.
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout. Občerstvuje mou duši, vede mě po správných cestách pro svoje jméno. I kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou. Tvůj kyj a tvá hůl, ty jsou má útěcha. Prostíráš pro mě stůl před zraky mých nepřátel, hlavu mi mažeš olejem, má číše přetéká.
Hlavní témata pašijí a křesťanského očekávání
Kristus byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Pašije podle sv. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 11. 11. Při odhalování nebo přinášení kříže se třikrát zpívá, vždy o tón výš. Výzvu "hle kříž" zpívá kněz který předsedá slavení velkopátečních obřadů.
Pokud není dobrým zpěvákem, pomáhá mu jáhen nebo schola. Výčitky se zpívají při uctívání svatého kříže. Výzvu Světlo Kristovo zpívá jáhen, který nese velikonoční svíci. V jeho nepřítomnosti svíci nese a zpívá sám kněz, nebo ministrant.
Žalm či kantikum se zpívá po každém čtení ze Starého zákona a po aleluja po epištole. Aleluja se zpívá slavnostně třikrát, vždy o tón výš, pokaždé je zopakují všichni přítomní. Aleluja zpívá kněz hlavní celebrant, v případě nutnosti zpěvák. Modlitbu svěcení křestní vody zpívá kněz hlavní celebrant, odpovídají všichni.
Intertexty a další kompozice v rámci liturgie
Viděl jsem pramen vody, který vyvěral z chrámu na pravé straně, aleluja. Hospodinova pravice mocně zasáhla, Hospodinova pravice mě pozvedla, Hospodinova pravice mocně zasáhla. Nezemřu, ale budu žít a vypravovat o Hospodinových činech. Pojď a pověz nám Maria, co jsi po cestě viděla. Hrob, z něhož Kristus slavně vstal, aby se v Otci radoval. Anděly jako svědky stát, na zemi roušku, bílý šat. Už jde Kristus, má naděje, před vámi do Galileje. Víme, že Kristus z hrobu vstal, vpravdě byl vzkříšen světa král. Aleluja.
Kristus, náš velikonoční beránek, je obětován, proto slavme svátky s Pánem. Země se zděsila a zmlkla, když Bůh povstal k soudu. Slavný je Bůh v Judsku, v Izraeli má veliké jméno. Jeho stánek je v Salemu, jeho příbytek na Siónu. Odvážní byli oloupeni, spí svým spánkem, zemdlely ruce všem rekům.
Postscriptum k liturgickým pramenům a Olejníkovi
Tety prameny a poznámky ukazují, že Olejník a jeho Nedělní nešpor poznamenali významné nápěvy a jejich kontext v rámci české liturgické hudby. Diskuse kolem nápěvů, doprovodu a inovací zůstává živá, a to zejména v souvislosti s možností paraliturgického užití a srovnání s různými edicemi chorálních nápěvů.
- Diskuze o možnostech paraliturgického užití nedělních nešpor a příspěvků P. Olejníka.
- Srovnání nápěvů mezi zeleným a červeným hymnářem a jejich vztah k liturgii Velkého týdne.
- Poznámky k jednotlivým antifonám, jejich textům a kontextu vyznění ve velikonoční době.
tags: #antifona #vecne #odpocinuti #olejnik