Není náhodou, že Antonín Dvořák napsal hned dvě díla s názvem V přírodě (pro pěvecký sbor bez doprovodu a pro orchestr).
Není také náhodou, že ze skupiny tří koncertních předeher V přírodě, Karneval a Othello je předehra V přírodě jediná, o jejímž názvu nikdy neváhal.
Její hlavní téma je jakousi idée fixe, která se objevuje ve všech třech částech cyklu.
Inspirace přírodou ale prolíná celou Dvořákovu tvorbu i tam, kde to není výslovně řečeno.
Jak známo, že Dvořák byl velký milovník nejen holubů, ale ptactva vůbec, velmi obdivoval jejich zpěv a nechal se jím inspirovat.
Ptactvo však nebylo jediné, co ho v přírodě nadchlo.
specializuje také na organizaci soutěží pro mladé hudebníky, koncertů, přednášek a workshopů atd.
Pořádá tematické zájezdy, návštěvy výstav s odborným výkladem, zařizuje návštěvy divadelních představení i festivalů.
Zatím není rozhodnuto, zda se po dokončení rekonstrukce do budov vrátí původní muzejní expozice.
Vedení muzea však doufá, že odkaz obou slavných hudebních skladatelů z jejich tradičních pražských působišť nezmizí.
Podle oficiálního vyjádření instituce je zachování kontinuity prioritou.
„Národní muzeum chce, aby se v pražských muzeích Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka i po plánovaných rekonstrukcích dál připomínal život a dílo obou skladatelů,“ uvedlo Národní muzeum ve svém oficiálním prohlášení k chystaným krokům.
O přesném budoucím využití prostor a o podobě nových expozic bude státní instituce s Prahou ještě intenzivně jednat.
Muzeum Antonína Dvořáka je přitom pro hudební svět zcela zásadním místem.
Opatruje totiž přibližně 80 % dochovaných skladatelových rukopisů a osobních předmětů.
Návštěvníci zde mohou obdivovat jeho violu, brýle, oblíbenou dýmku nebo psací stůl a klavír, u nichž komponoval.
Architektonicky cenný letohrádek navíc doplňuje zahrada se vzácnými sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
Milovníci klasické hudby mají v těchto dnech jednu z posledních možností prohlédnout si současnou expozici s názvem Cesty Antonína Dvořáka.
Termín zahájení prací i délka samotné uzavírky nejsou známy.
Dvořák a Anglie: nová monografie Davida Beveridge
Britská společnost The Dvořák Society for Czech and Slovak Music právě vydala rozsáhlou monografii předního dvořákovského badatele, muzikologa Davida R. Beveridge s názvem Dvořák and England: ‘a man, whose heart sticks to all what is Englisch’.
Kniha, přinášející nesčetné množství nových zjištění, pojednává o Dvořákových vztazích s Anglií od první krátké návštěvy britského území v roce 1863 přes jeho rozsáhlou korespondenci s Brity až po devět pobytů v Anglii.
Každé z mnoha skladeb, které Dvořák pro Anglii napsal - patří k nim mj. Svatební košile, Sedmá symfonie, Svatá Ludmila a Requiem - je věnováno podrobné pojednání zahrnující popis vzniku kompozice, autorovu vlastní analýzu a hodnocení a dějiny recepce díla.
Publikace se rovněž zabývá bádáním o skladateli a jeho hodnocením v Anglii od jeho smrti až po současnost.
Všechny známé relevantní položky korespondence, které Dvořák napsal anglicky, jsou uvedeny v diplomatickém přepisu, včetně více než dvou desítek dopisů, které jsou v knize publikovány poprvé.
Bohatý poznámkový aparát poskytuje odkazy na zdroje, původní texty zdrojů v češtině, němčině a francouzštině, stejně jako vysvětlení, jak autor dospěl ke svým závěrům a další informace pro zájemce.
Publikaci lze objednat prostřednictvím e-shopu britské dvořákovské společnosti: dvorak-society.org.
Nová výstava v Památníku Antonína Dvořáka: Ženy na Vysoké
Ženy na Vysoké s podtitulem Žačky, švagrové a lásky Antonína Dvořáka je název nové výstavy v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami.
Od 24. května až do 28. října návštěvníkům představí osudy pozoruhodných žen, které ovlivnily osobní i tvůrčí svět hudebního génia.
Prostřednictvím dopisů, fotografií, osobních předmětů a dalších archiválií přibližuje zejména životy pěti sester Čermákových, které se - spolu s Dvořákem - každé léto na Vysoké setkávaly.
„Nebyla to ovšem jen Anna, Mistrova manželka, a její starší sestra Josefina, hudebníkova platonická láska, později úspěšná divadelní herečka, která se nakonec provdala za hraběte Kounice, majitele Vysoké,“ líčí ředitel památníku Vojtěch Poláček.
„Výstava ukazuje i poutavé osudy dalších tří sester.
Přibližuje životní dráhy Dvořákových dcer a poodhaluje osobnosti dalších žen, které na Vysokou zavítaly,“ dodává Poláček.
Výstava v novorenesančním zámečku obklopeném malebným parkem tak prostřednictvím „malých dějin“ podává plastický obraz rozmanitých ženských osudů ve druhé polovině „krásného“ 19. století.
Jak náročné tehdy bylo například pořízení odpovídající dámské garderoby? Jak ženy trávily volný čas, jak se vzdělávaly a jak fungovaly rodinné vztahy?
Co tenkrát obnášelo nastoupit uměleckou dráhu u divadla?
Jak krušné bylo ovdovět nebo se naopak nikdy neprovdat?
Výstava nastiňuje osudy zhruba dvou desítek žen včetně jejich každodenních domácích prací.
Návštěvníci uvidí dobové fotografie a osobní předměty Josefiny Čermákové-Kounicové.
Ta kdysi patřila k nejoblíbenějším a po jistou dobu i k nejlépe honorovaným herečkám pražského Prozatímního divadla.
Chybět nebudou ani ukázky scénografické a kostýmní praxe té doby.
„Mnohé detaily ze ženských příběhů prozrazuje soukromá korespondence.“
Vedle konkrétních životních osudů se zaměřujeme také na proměny ženských rolí, které se v průběhu života překrývaly - podobně jako je tomu i dnes.
K výstavě vznikla také nová publikace Sestry Čermákovy: Žačky, švagrové a lásky Antonína Dvořáka.
Její text doplňuje přibližně 50 převážně historických fotografií, z nichž některé jsou publikovány poprvé.
Cena Antonína Dvořáka 2025: Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle
Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle převzali 14. prosince ve Španělském sále Pražského hradu Cenu Antonína Dvořáka za mimořádný přínos české klasické hudbě.
Hudba českých autorů provází letošní laureáty po celou jejich dosavadní uměleckou dráhu.
Magdalena Kožená patří mezi nejvyhledávanější pěvkyně současnosti.
Její rozmanitý repertoár sahá od hudby barokní přes díla mistrů klasicismu a romantismu až po hudbu 20. století.
Je nejen vynikající interpretkou, ale rovněž kulturní ambasadorkou České republiky.
Aktivně se podílí na propagaci české hudby a českého kulturního dědictví v zahraničí, ať již při koncertních vystoupeních, nebo prostřednictvím nahrávek.
Významnou součást jejích aktivit tvoří podpora základního uměleckého vzdělávání v České republice - za tímto účelem založila nadační fond, který mj. pořádá celostátní festival mladých interpretů ZUŠ Open.
Sir Simon Rattle zahájil svou profesionální dráhu u Birminghamského symfonického orchestru.
Do všeobecného povědomí vstoupil zejména jako šéfdirigent Berlínské filharmonie, v jejímž čele stál v letech 2002-2018.
Jeho hudební cítění významně ovlivnila česká hudební kultura.
Již jako sedmiletý poslouchal gramofonové nahrávky České filharmonie pod vedením Karla Ančerla, aniž mohl tušit, že u prvního českého orchestru získá o více než půlstoletí později post hlavního hostujícího dirigenta.
Simon Rattle mimo jiné realizoval ceněnou soubornou nahrávku Dvořákových erbenovských symfonických básní, snímek Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky či v roce 2024 vydané album Czech Songs s písněmi Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina, na kterém se podílela rovněž Magdalena Kožená.
Monografie „Antonín Dvořák: Portrét člověka“ přibližuje osobnost skladatele.
Obsáhlá monografie muzikologa Ondřeje Šupky s názvem Antonín Dvořák: Portrét člověka, kterou v těchto dnech vydává Akademie klasické hudby, mapuje životní i osobnostní aspekty skladatele.
Jedná se o historicky první monografii, která se pokouší uceleně uchopit téma skladatelovy osobnosti a jeho soukromého života.
Zaměřuje se mimo jiné na jeho povahu, víru, vztahy, záliby nebo finanční poměry, vyvrací zažité mýty a obsahuje řadu informací, které dosud nebyly nikde uveřejněny.
Její vydání finančně podpořily Nadace Karel Komárek Family Foundation, Ministerstvo kultury České republiky a Státní fond kultury České republiky.
„Nad dvořákovskou knihou napsanou z hlediska jeho osobnosti jsem přemýšlel asi třicet let.“
Chystá se 4. ročník festivalu Dvořákova Nelahozeves.
Tak jako každý rok si Nelahozeves připomene život a dílo tohoto hudebního velikána.
V letošním roce slavíme také výročí narození českého a rakouského hudebního kritika Eduarda Hanslicka, který svou podporou pomohl Dvořákovi prorazit.
Pro Dvořáka byl názor Hanslicka tak důležitý, že po jeho kritikách revidoval svá díla.
Návštěvníci festivalu se mohou těšit na 2 koncerty, jeden v Rodném domě Antonína Dvořáka a druhý na zámku Nelahozeves.
Nebude chybět také beseda v Rodném domě Antonína Dvořáka, která přiblíží vliv Hanslicka na Dvořákovu tvorbu a život.
Přijďte v neděli 7. září 2025 do Nelahozevsi a užijte si to nejlepší z klasické hudby přímo v rodišti jednoho z jejích největších géniů.
Výstava Antonín Dvořák ve fotografiích
Do konce dubna příštího roku můžete v pražském Muzeu Antonína Dvořáka zhlédnout výstavu Antonín Dvořák ve fotografiích.
Zaměřuje se na portréty skladatele a jeho rodiny pořízené v jednotlivých obdobích jeho života v různých fotografických ateliérech.
Vedle prací amatérských fotografů jsou vystavené i snímky pocházející z významných pražských dobových ateliérů - z fotoateliéru Jana Nepomuka Langhanse, Jana Mulače nebo Hynka Fiedlera - i ze zahraničí.
Dvořáka portrétoval například ateliér Negretti & Zambra v Crystal Palace v Londýně, vídeňský fotoateliér Percivala M. F. Hadleyho, fotoateliér Roberta W. Thruppa v Birminghamu nebo newyorský Wm. Spiesse.
Společně s fotografiemi jsou na výstavě k vidění i Dvořákovy osobní předměty, které zapůjčil pravnuk skladatele Petr Dvořák.
Patří k nim mimo jiné slaměný klobouk Antonína Dvořáka, ve kterém byl zachycen na zahradě domu v Křečovicích se svou ženou Annou a vnukem Josefem Sukem na amatérském snímku pořízeném synem Otakarem.
Muzeum Antonína Dvořáka k výstavě chystá také několik doprovodných akcí - například přednášky nebo komentované prohlídky s některou z jejích kurátorek.
Otevřeno má muzeum denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin.
Jste srdečně zváni.
Dvořákova Praha 2025 zahájila předprodej
Letošní ročník festivalu Dvořákova Praha přináší tradiční programové řady, mezi nimiž nechybějí Světové orchestry a Dvořák Collection, a také úplnou novinku Bez kravaty.
V pořad již 18. ročník festivalu zahájí 5. záři provedení Violoncellového koncertu Antonína Dvořáka se sólistou Gautierem Capuçonem a jeho slavná Novosvětská symfonie.
Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr bude řídit jeho šéfdirigent Alain Altinoglu.
Z velkých orchestrů se můžete těšit například na večer se Sächsische Staatskapelle Dresden, kterou povede její šéfdirigent Daniele Gatti, nebo na Orchestre National de France, který pod taktovkou Cristiana Măcelaru festival uzavře.
Dvojrole sólisty a dirigenta se ujme klavírista Sir András Schiff v čele Chambre Orchestra of Europe a houslista Leonidas Kavakos v čele České filharmonie.
S písní na rtech
V rámci Dvořák Collection se během čtyř koncertů zaměří její kurátorka, sopranistka Kateřina Kněžíková, na písňovou tvorbu Antonína Dvořáka.
Ke spolupráci přizvala řadu svých hudebních přátel a program obohatila o související díla dalších skladatelů.
Nově i Bez kravaty
Na letošní Dvořákovu Prahu můžete bez uzardění vyrazit i Bez kravaty - nová programová řada láká na humor, nadsázku, žánrovou pestrost a především na společnou radost z hudby.
Zároveň vás zavede na nová koncertní místa: vedle Dvořákovy síně Rudolfina se koncerty uskuteční například v Nové Spirále na Výstavišti nebo v Divadle X10.
Neformální atmosféra jednoznačně patří i k podvečerním koncertům v Artiu na Bořislavce se začátky v 18 hodin a zejména k Rodinnému dni Dvořákovy Prahy, který se letos koná v sobotu 6. září od 14 hodin v prostorách HAMU.
Nově objevené dopisy Antonína Dvořáka
V posledních měsících se v nabídkových katalozích různých zahraničních aukčních domů a antikvariátů objevily dvě desítky dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka, stejně jako další písemná sdělení, která byla naopak skladateli adresována.
Nejpočetněji je zastoupena Dvořákova korespondence s jeho anglickým vydavatelem Alfredem Littletonem, hlavním představitelem firmy Novello, Ewer & Company.
Ta ve skladatelově umělecké dráze sehrála významnou úlohu, neboť poprvé vydala řadu jeho zásadních děl, např. Osmou symfonii, kantátu Svatební košile, oratorium Svatá Ludmila či Requiem.
V jednom z nově nalezených dopisů Dvořák například Littletonovi oznamuje svůj nadcházející příjezd do Londýna 17. srpna 1885.
Asi o půl roku později v jiném listu témuž adresátovi sděluje, že do Londýna zasílá klavírní výtah prvního dílu oratoria Svatá Ludmila a oznamuje …
Antonín Dvořák obohatil českou hudbu o četná díla základního významu.
Pocházel z rodu sedláků a malých živnostníků, sídlících kolem Nelahozevsi.
Hudbu studoval na varhanické škole v Praze, řadu let působil jako violista v orchestru Prozatímního divadla, hrál na varhany v kostele sv. Vojtěcha.
Ve východním folklóru objevil autor nová zřídla inspirace, jichž využil v řadě děl - tancích, rapsodiích, operách Vanda a Dimitrij i v dílech komorních.
Zvláště cizina ve skladatelově „slovanské“ hudbě vyciťovala „exotickou“ lidovou zpěvnost.
Po úspěchu oratoria Stabat Mater v Londýně zkomponoval Dvořák pro anglické festivaly kantátu Svatební košile, oratorium Svatá Ludmila a Rekviem.
Z období začátkem devadesátých let se stává čestným doktorem hudby v Cambridge, čestným doktorem filosofie na pražské universitě, je zakládajícím členem České akademie věd a umění a získává Řád železné koruny.
Ve světa rychle pronikala i jeho komorní tvorba (tria, kvartety, kvintety, sextety).
Z instrumentálních koncertů je vedle klavírního a houslového nejproslulejší violoncellový (h moll).
Dvořák se dokázal vcítit i v hudbu původních obyvatel Ameriky.
