Poutní místo tvoří kaple Bolestné Matky Boží a kaplička nad studánkou léčivé vody. Podle legendy voda ze studánky vrátila zrak slepé kobyle, která byla přesto hnána do očí, a odtud pramen vznikl. Ke studánce začali proudit poutníci z širokého okolí, lidé slepí, chromí i nemocní.
Nad pramenem byla postavena dřevěná kaplička s vyzděnou studánkou. V roce 1906 však vyhořela. Sousední kaple Bolestné Matky Boží má osmiboký půdorys, vznosnou kopuli a připomíná drobnější renesanční stavby z Říma. Vysvěcena byla 13. října 1873 za přítomnosti 9 kněží a více než 10 tisíc věřících. Stavba architektonicky připomíná některé drobnější renesanční stavby z Říma. Poutní místo je zasvěceno Panně Marii Bolestné. V liturgickém kalendáři připadá tento na svátek 15. září.
Od železniční trati v Pocinovicích vede ke kapli křížová cesta z roku 1882. Z Pocinovic po zelené turistické značce. Z pocinovické návsi nebo nádraží cca 2 km. Za tratí zelená značka kopíruje křížovou cest. Jde o středně náročné stoupání. Nejkratší cesta vede ze silnice Libkov - Běhařov, po zelené značce, cca 200 m pohodlného klesání. Jinou možností je žlutá turistická značka z Dlažova (4,5 km), případně z parkoviště pod rozhlednou na Markétě (2,5 km).
Římskokatolický kostel Panny Marie Bolestné je římskokatolická farnost spadající pod děkanát Rybnik v katovické arcidiecézi. Původní farní kostel stál za městskými hradbami a tehdejší vratislavský biskup Żyrosław II jej vysvětil. Farnost byla uvedena ve zprávě o výběru svatostpetrovského poplatku z roku 1335 ve vratislavské diecézi pro Vatikán, kterou sepsal papežský nuncius Galhard z Cahors, mezi 7 farnostmi arcikněžství v Żorech pod názvem Ribnicz. Znovu se objevila také v soupisu svatostPetrovského poplatku, který roku 1447 sestavil opolský arcijáhen Mikołaj Wolff, mezi dalšími farnostmi arcikněžství (děkanátu) v Żorech pod názvem Reybnik. Po několik staletí farnost zahrnovala více než 20 vesnic a osad.
Současný kostel Panny Marie Bolestné v Rybniku, v rybnické tradici označovaný jako „starý kostel“, vznikl v letech 1798 - 1801 a byl posvěcen 15. listopadu 1801 prepoštem kláštera v Rudách, prelátem o. Bernardem Galbierzem. V té době byl farářem ks. Feliks Reisner a stavebním dozorem pověřen Irmer. Vnitřní vybavení kostela bylo v průběhu let několikrát upraveno. Zpočátku tvořily interiér předměty přenesené z rozebraného kostela NMP. Po několika letech vznikla nová výzdoba, z níž se část dochovala až do dneška.
Areál poutního místa na Boží hoře u Žulové tvoří soubor objektů v novogotickém stylu. Boží hora se stala vyhledávaným poutním místem kvůli uctívanému obrazu Panny Marie Bolestné, který měl být podle pověsti na Boží hoře pověšený na stromě již ve 12. století. Poutníkům zde sloužila malá kaplička. Na náklady vratislavského biskupa Heinricha Förstera proběhla v letech 1878-1880 výstavba nového kostela zasvěceného Panně Marii Bolestné. Autorství návrhu je připisováno Friedrichu von Schmidt, profesoru na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Ke stavbě nového kostela v novogotickém stylu byla použita zlomová žula. Stavbu umocňují opěrné pilíře. V roce 1880 dne 30. května byl kostel vysvěcen. Dvakrát ročně se zde konají poutě. V době hlavních prázdnin je kostel přístupný veřejnost každou neděli. Na konci 19. století byla ke kostelíku vybudována křížová cesta. Pár metrů pod vrcholem se ve skalním výklenku nachází kopie sošky Panny Marie Lurdské. Místu se pojí legendární obraz Panny Marie Bolestné, pověstně zavěšený na stromě ve 12. století.
- Historie a legenda o zázračné studánce a počátky poutního místa.
- Architektura kaple a kostela, jejich výstavba a stylové rysy.
- Současná farnost, liturgie a význam pro region.
- Turistické a poutní trasy, přístupnost a nejkratší cesty.
Podrobnosti o kostele a poutním místě doplňují informace z různých pramenů, které zdůrazňují bohatou historii a kulturní význam tohoto místa pro věřící i návštěvníky regionu.
