František Sedláček se narodil 26. února 1882 v Trnávce, v okrese Třebíč. Vystudoval bohosloveckou fakultu v Brně. V roce 1906 byl vysvěcen na kněze a poté působil v římskokatolické duchovní správě. Za první světové války byl povolán jako polní kurát do záložní nemocnice v Korneuburgu u Vídně, kde poznal duchovní jiných náboženství. V roce 1922 přestoupil do Církve československé. Krátce nato uzavřel sňatek s Marií Mahelovou.
Působil jako farář v Písku. Od roku 1924 v Drahotuších. Zde se mu podařilo konsolidovat drahotušskou náboženskou obec, která byla poznamenána tzv. pravoslavnou krizí. Na jízdním kole obstarával až do svého zatčení rozsáhlou diasporu, jen bohoslužby sloužil pravidelně na devíti místech. Zasloužil se o založení nové náboženské obce v Lipníku nad Bečvou a absolvoval misijní činnost na Valašsku. V roce 1927 nastoupil na místo kněze v Brně, kde se však necítil dobře a po dostavění sboru v Brně se v roce 1929 vrátil zpět do Drahotuš.
Během Protektorátu byl několik měsíců sledován při bohoslužbách a kázáních. V den vyhlášení války proti Polsku 1. září 1939 byl odveden gestapem do internačního tábora ve Štěpánově u Olomouce. Následně byl vězněn v koncentračním táboře v Dachau a později v Buchenwaldu, odkud byl 21. února 1941 propuštěn. Po návratu domů byl Sedláček po dobu asi jednoho roku nucen pravidelně se hlásit gestapu v Hranicích. Mimo to mu bylo dočasně zakázáno vykonávat farářské povolání.
Po osvobození Československa v roce 1945 se znovu ujal správy náboženské obce v Drahotuších. V dubnu 1950 byl zvolen biskupem moravské, dnes olomoucké, diecéze a 28. května slavnostně uveden do biskupského úřadu. Zemřel 11. dubna 1958 v hranické nemocnici. Poslední rozloučení se konalo 14. dubna 1958 v Husově sboru v Drahotuších a 16. Praha (ČTK) V neděli 17. září se soutěžilo ve znalostech bible dvanáct čtyřčlenných družstev z jedenácti různých církví. Soutěž probíhala ve Valdštejnském paláci v jednacím sále Senátu. Pátého mistrovství České republiky ve znalostech bible se zúčastnili věřící z Čech, Moravy a Slezska. Vítězem se stalo družstvo složené za zástupců tří církví.
„Význam mistrovství není ve zkoušení znalosti, tedy toho, co si kdo zapamatoval. Chceme hlavně prostřednictvím této soutěže upozornit na bibli, na to, jaký úžasný význam hrála v tomto národě a jak jí věříme, že bude hrát i v budoucnosti,“ řekl ČTK ředitel mistrovství Karel Sedláček. Upozornil, že mistrovství je dosud ryze česká záležitost. V žádném jiném státě se nesoutěží ve znalostech Starého i Nového zákona. „V Izraeli se mistrovství děje na vysoké společenské úrovni. Týká se však pouze Starého zákona,“ uvedl. Čeští pořadatelé podle něj nyní usilují o rozšíření mistrovství také do dalších zemí. „Pozvali jsme pozorovatele z Izraele, z Dánska i USA, aby se nechali inspirovat touto myšlenkou,“ řekl. Vítězem mistrovství se stalo družstvo, které nejrychleji zjistilo, ze které části bible jsou předčítané verše. Jeho příslušníci si pochvalovali úroveň soutěže i místo, kde se konala. „Je dobré, že se mohou křesťané setkat a navázat přátelství na takové úrovni. Potěšilo mne, že se Boží slovo může šířit v krásné budově Senátu,“ řekl ČTK Zdeněk Soviš z Brna, který patří k církvi adventistů sedmého dne.
Spolu se Zdeňkem Hlávkou z římskokatolické církve Šlapanice, Romou Bilderovou z římskokatolické církve Prachatice a Petrem Duškem z Církve bratrské Brno získal diplom vítěze. „Velmi si toho vážím. Bible mi pomáhá v osobním životě,“ uvedl Soviš. Nejlepší výsledek mezi jednotlivci měl Zdeněk Hlávka, který získal 96 bodů ze sta. Pouze čtyři otázky zůstaly nezodpovězené. Zklamáni nebyli ani účastníci, kteří se mezi tři nejlepší družstva nedostali. „Hlavní je zúčastnit se, ať už je to mistrovství v čemkoli. Když člověk žije hokejem, tak je to v hokeji. My žijeme biblí,“ řekl ČTK Jarek Biolek z Dolních Domaslovic ze Slezska. Bible je prý pro něj učení, které mu pomáhá k životu. „Je to Boží poselství nám, lidem. Je to moudrost, podle které se učíme žít,“ uvedl. Soutěže se mohl zúčastnit každý přihlášený ve věku nad šestnáct let. „Všichni účastníci jsou křesťané. Pochybujeme, že by příslušníci jiné víry studovali bibli,“ uvedl Sedláček. Největší zastoupení podle něj měla Apoštolská církev. Mistrovství není organizováno žádnou církví, ale občanským sdružením, které spojuje českou odbočku Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, Českou biblickou společnost a Biblickou jednotu.
Mezi čestnými hosty celodenní akce byl Petr Pokorný, ředitel Centra biblických studií Akademie věd a Univerzity Karlovy, Viktor Schwarz, kantor Židovské liberální unie ČR, Ravichandran Perumal, misionář ze Singapuru a hlava největšího mezinárodního křesťanského sboru v Dánsku a představitelé Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém. Farář poutního místa Štípa P. František Sedláček dostal od papeže titul Kaplan Jeho Svatosti neboli monsignor. „Ocenění je výrazem jeho věrné a obětavé kněžské služby na všech místech, kde působil,“ uvedl arcibiskup Nuzík při předávání. Sám P. Sedláček byl udělením čestného titulu zaskočen. „Osobně mě to velmi překvapilo, o ničem jsem nevěděl. Nevím, jak se papež mohl dozvědět o mně a o tom, co dělám. Je to určitým způsobem ocenění toho, že i venkovský farář může něco pro církev udělat,“ komentoval ocenění P. Sedláček. Čestný titul lze brát i jako ocenění jeho dlouholeté práce na poutním místě Štípa, kde působí od roku 2005.
V listopadu též P. Sedláček oslaví 75. narozeniny, což je věk, kdy se každý kněz má oficiálně zříci svého úřadu. „Na důchod nepomýšlím, ale v 75 letech napíši žádost, jak velí kodex. Zbytek nechávám na otci arcibiskupovi,“ říká František Sedláček. Naroznení 28. listopadu 1951 na Slovácku. František vypráví o kořenech v Veselí nad Moravou a o rodinném gruntě, který otec Jan zdědil po rodičích a maminka Marie na něj přivedla pár tažných koní. Společně vychovali šest dětí; během kolektivizace se starali o šest krav a sedm hovězích kusů, prasnice a velký počet drůbeže. Po nešťastné události roku 1957 a zdravotních komplikacích, které u otce i matky nastaly, se ukázalo podvolení se komunistickým funkcionářům jako jediná cesta. František vzpomíná na dětství na Moravském Slovácku a na víru, která pro něj byla pevnou oporou.
V 50. a 60. letech prošla církev persekucemi, ale v roce 1968 nastal obrat díky Druhému vatikánskému koncilu a obecně k obrodě společnosti. František studoval na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze, setkal se s inspirativními bohoslovci a prožívál kontakt s církevními představiteli, kteří museli kličkovat mezi požadavky tajných služeb. Při vzpomínkách na kdysi temné časy mluví o tom, že často čelil tlaku, aby neposkytoval kněžské služby. Po roce 1974 se vyrovnal s politickými tlaky a v roce 1975 byl vysvěcen. František Sedláček byl tedy svědkem i součástí proměn, které formovaly českou katolickou i ecumenickou scénu ve druhé polovině 20. století.
tags: #apostolska #cirkev #sedlacek