Přesně před pětadvaceti lety zřídil papež Jan Pavel II. apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice, tedy předstupeň diecéze-eparchie. Postupně se náš život dostal do svých dnešních kolejí. V důsledku toho můžeme nejen pastoračně působit a pečovat o naše věřící, učit je, udělovat svátosti, ale také šířit víru a pomáhat jim uvědomovat si, jaká je to milost být členy jedné Kristovy církve, řekl na Proglasu apoštolský exarcha a biskup Ladislav Hučko, který v čele úřadu působí od roku 2003.
Právě dlouholeté působení Ladislava Hučky, původem ze slovenského Prešova, ve prospěch věřících v Česku při sobotní slavnostní mši svaté ocenil apoštolský nuncius Daniel Balvo: „Jak při kněžském svěcení, tak při biskupské konsekraci, jste byl povolán, abyste životem ve službě Bohu a svým bratřím a sestrám napodoboval Blahoslavenou Pannu Marii“.
Pozvání na slavnost přijali i generál a velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou Josef Šedivý a kardinál Dominik Duka. „Během čtvrtstoletí se i díky exarchátu přítomnost slovanské bohoslužby východního ritu na celém území Čech, Moravy i Slezska rozrostla do sítě farností, které vytvořily několik děkanátů,“ uvedl. Řeckokatolíci, nebo přesněji, katolíci byzantského obřadu, patří do společenství Katolické církve, se kterou jsou věroučně jednotní. Uznávají autoritu římského biskupa (papeže), avšak liší se svým obřadem a některými disciplinárními aspekty. Bohoslužby a ostatní liturgické úkony slaví v byzantsko-slovanském obřadu.
Z tohoto důvodu je církví byzantského obřadu zdůrazňována mimořádná úcta ke sv. Cyrilu a Metodějovi. Řeckokatolická církev v ČR se přirozeně považuje za přímou pokračovatelku a dědičku cyrilometodějského modelu, který má ve své podstatě tři základní hodnoty: východní spiritualitu, liturgii v lidovém jazyce a viditelnou jednotu s Apoštolským stolcem v Římě.
Historickým milníkem dalšího vývoje byla událost vyhlášení Brest-Litevské a později i Užhorodské unie, tj. vyhlášení sjednocení s Katolickou církví latinského obřadu (tzv. Římskokatolickou církví), apoštolskou konstitucí „O unii východních křesťanů s římskou církví,“ kterou vydal roku 1595 papež Klement VIII. Od tohoto okamžiku až do období počátku rakouské monarchie podléhali řeckokatolíci pravomoci lvovské eparchie (diecéze).
Dalším významným krokem bylo ustanovení eparchie v Prešově papežem Piem VII. bulou Relata semper z 22. září 1818, jemuž byli řeckokatoličtí věřící poddáni i po vzniku samostatného Československa. Pro řeckokatolíky v Čechách, na Moravě a Slezsku, pak byla dne 16. prosince 1933 zřízena v Praze ústřední farnost s kostelem sv. Klimenta v areálu Klementina (od roku 1996 funguje jako katedrální chrám exarchy), který v roce 1931 daroval tehdejší pražský arcibiskup František Kordač. Prvním pražským farářem se stal pozdější světící biskup prešovský ThDr. Vasil Hopko.
Po II. světové válce došlo ke zřízení pomocných správ s vlastním knězem v Liberci, Tachově, Plané, Jelení, Mikulově a Bruntále. Po administrativním inscenovaném „Prešovském soboru“ z 28. dubna 1950 komunistický režim řeckokatolickou církev v Československu zakázal a postavil mimo zákon. Všichni její věřící byli úředně prohlášeni za pravoslavné. Řeckokatoličtí kněží byli uvězněni a odsouzeni, někteří z nich s rodinami deportováni. Biskup Pavol Peter Gojdič byl také uvězněn, mučen a odsouzen k doživotnímu žaláři, kde zemřel.
Jeho pomocný biskup Vasil Hopko po násilné likvidaci církve byl spolu s ostatními kněžími uvězněn a pak žil v internaci v klášteře v Oseku. Po smrti biskupa Gojdiče se stal pro všechny katolíky východního obřadu symbolem neochvějné věrnosti Svatému stolci a Katolické církvi jako takové. Podle jeho příkladu tak řeckokatoličtí kněží a jejich věřící v naprosté většině zachovali věrnost Římu.
Činnost řeckokatolické církve byla opět obnovena usnesením československé vlády ze dne 13. června 1968 na základě petiční akce, při které se shromáždilo přes 40 tisíc podpisů a kterou předal vládě pražský apoštolský administrátor František Tomášek. Tak se mohl po osmnácti letech vrátit do veřejné služby církvi i národu pomocný biskup V. Hopko a vedení prešovské diecéze se 2. dubna ujal ordinář s právy sídelního biskupa Ján Hirka, který však mohl být jmenován sídelním biskupem prešovským až po pádu komunistické vlády. Biskupské svěcení přijal v Prešově teprve 17. února 1990. Biskup Hopko zemřel 23. 7. 1976.
V Praze byla řeckokatolická farnost obnovena v roce 1968 a správcem se stal Emanuel Hlaváč OSBM. V roce 1969 byl jmenován farářem otec Ivan Ljavinec, který dostal pověření jurisdikce pro celé území Čech a Moravy. Aktivita církve však byla fakticky omezena pouze na Prahu. Nikde jinde se již nepodařilo obnovit řeckokatolické farnosti. Důstojné podmínky pro její činnost přinesl až listopad 1989.
Dekrety prešovského biskupa z dubna 1992 byly zřízeny děkanáty v Ostravě pro Moravu a Slezsko a v Liberci. Po vzniku samostatné České republiky zřídil prešovský biskup Ján Hirka biskupský vikariát pro katolíky východního obřadu v České republice k 1. 1. 1993. Biskupským vikářem byl jmenován o. Ivan Ljavinec a kancléřem o. Ján Eugen Kočiš. Sídlo bylo zřízeno v části farní budovy farnosti sv. Haštala v Praze, kterou přičiněním pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška a světícího biskupa Jana Lebedy dostala k dispozici pražská farnost u sv. Klimenta v roce 1989.
Papež Jan Pavel II. vyhlásil 15. března 1996 na území České republiky nový Apoštolský exarchát pro katolíky byzantského obřadu spadající pod přímou pravomoc Apoštolského stolce. Prvním exarchou se sídlem v Praze byl jmenován Mons. Ladislav Hučko. Exarchát je organizačně a právně církevní útvar, určený pro katolíky byzantského obřadu, kteří žijí na území, kde ještě nejsou administrativně zorganizovány farnosti. V jeho čele stojí biskup, který má všechna práva eparchiálního biskupa. Exarchát je takovým přípravným stádiem zřízení eparchie a podléhá přímé pravomoci Apoštolského stolce, řízen Kongregací pro východní církve.
Z českých světců, jejichž život byl spjat s východní liturgií, jmenujme alespoň sv. Prokopa, sv. Ludmilu a sv. Václava, který stál u kolébky české státnosti. Řeckokatolická církev uděluje svátost kněžství v duchu církevního kodexu pro východní církve a místního církevního práva také ženatým absolventům teologie. Biskupové a ovdovělí kněží jsou však již vázáni celibátem. Název „řeckokatolická církev“ pochází z dob Marie Terezie a není zcela přesný. Výstižnější název je: Katolická církev byzantského (východního) obřadu.
Papež Jan Pavel II. jmenoval dne 24. 4. 2003 nového biskupa Řeckokatolické církve v České republice. Stal se jím řeckokatolický kněz, učitel dogmatické teologie na Teologickém institutu UK v Košicích, ThDr. Ladislav Hučko.
Řeckokatolická církev v České republice má dnes 17 farností a 19 filiálních obcí v sedmi děkanátech s 31 kněžími. Tyto farnosti mají poněkud jinou podobu, než na kterou jsme běžně zvyklí. Exarchát pro katolíky byzantsko-slovanského obřadu v České republice vyhlásil papež Jan Pavel II. bulou ze dne 15. 3. 1996.
Současná síť farností, diecézních struktur a liturgické plurality odráží kontinuitu s cyrilometodějským dědictvím a současnou přítomnost slovanské bohoslužby východního obřadu po celé České republice. Velehrad, Staré Molesy a řada poutních míst svědčí o živé Cyrilometodějské tradici, která zůstává součástí duchovního života 21. století.
V rámci Dnů lidí dobré vůle na Velehradě se v roce 2026 uskutečnilo 148. plenární zasedání České biskubské konference. Kromě českých a moravských biskupů se jej zúčastnili také předsedové konferencí vyšších představených mužských a ženských řeholí. Jako každý rok se o slavnosti sv. Cyrila a Metoděje stal Velehrad dějištěm národní pouti. V rámci Dnů lidí dobré vůle byla doplněna i poutí lékařů, zdravotních sester a všech pracovníků ve zdravotnictví. Hlavní nedělní program tvořila aftertón slavnostní mše svaté. Společenský sál emauzského opatství v neděli 21. června ožil nevídanou energií. Své síly a nadání zde totiž spojily talentované děti z farnosti sv. Klimenta a divákům připravily velkolelou show ke Dni otců. Program zahájil krátkým proslovem a modlitbou administrátor AE a farář svatoklimentské farnosti otec Vasyl Slivocký. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha zažila v pondělí 15. června historickou událost.
tags: #apostolsky #exarchat #v #ceske #republice