Archanděl Michael na Krku: Ochránce Církve a bojovník proti zlu

sv. Svatý Michael, (Kdo je jako Bůh?) jeho jméno zní jako bojový pokřik proti těm, co by se chtěli rovnat Bohu. Svatým Janem je představen v Apokalypse jako vítězný bojovník s drakem, který znázorňuje satana svrženého na zem. O jejich boji vypráví píseň "Byl boj na nebi" ... s drakem zlým, lstivým. Zpívá se v ní, že drak na zem je svržen, ale ten boj trvá dál, neboť ještě v srdcích mužů, v srdcích žen, ten drak musí být přemožen. Výše uvedeným textem je naznačen význam nebeského ochránce Církve v boji se Satanem, který chtěl být jako Bůh.

Mimo úkolu obránce Církve je tento svatý bojovník uváděn jako průvodce do nebe. Zdá se, že tam, kde vystupuje ďábel jako žalobce, Michael vystupuje jako obhájce. Můžeme to vidět ve zmínce apoštola Judy, který ve svém listě uvedl spor archanděla Michaela s ďáblem o Mojžíšovo tělo (viz Jud 9). Tento spor je rozveden v apokryfní knize. Pravděpodobně se však jedná o uložení Mojžíšova těla z důvodu ochrany Izraele před nesprávnou úctou.

Duše lidí bojujících o čistotu nalézají ve sv. Michaelu (podobně jako v Panně Marii) jistou pomoc. Povzbuzením, abychom se obraceli na svaté, nám může být např. sv. Jana z Arku (pam. 30. 5.), které se zjevoval sv. Ctihodný služebník Boží, Pius XII. 8. 5. 1940 zdůraznil zvláštní úlohu archanděla Michaela slovy: "Vést duše k Bohu, do nebeské slávy, to je úkol, který liturgie i tradice připisuje sv. Michaelovi... Michael vás také podporuje ve vaší roli jako rodiče a stará se o vás i o vaše děti."

A vyzval: "Proste sv. Jos. Overath ve výkladu modlitby k sv. Papež Jan Pavel II. 27. 5. Připomenul, že jako první papež svatyni v Garganu navštívil Gelasius I., který v roce 493 povolil, aby se jeskyně zjevení sv. archanděla Michaela stala místem bohoslužby. Od té doby sem přišlo mnoho papežů. Vzpomenul, že mu Konstantin postavil první svatyni v Konstantinopoli, slavné Michaelio, a na Západě se úcta k sv. Michaelovi rozšířila v 5. století na mnoha místech.

Zde se v roce 490 Emanuelovi Elvio zaběhl býk do jeskyně a něco mu bránilo za ním vejít. Chtěl ho tedy zastřelit šípem, ale ten se otočil a zranil mu nohu. Na to v jeskyni zazářilo duhové světlo, kterého se Emanuel polekal. Možná proto, že jeskyně měla být kdysi zasvěcena Mitrovi. Emanuel šel za místním biskupem Vavřincem Maioranem, který ho vyzval, aby se tři dny modlil. Třetí den se biskupovi ve snu zjevil sv. archanděl Michael a řekl mu: "Jeskyni jsem si vyvolil a je zasvěcena mně. Nesmí se zde již prolévat krev zvířat. O co na tomto místě budete prosit, obdržíte. Vystupte proto na horu a zasvěťte jeskyni křesťanskému kultu."

Představil se a sdělil, že stále prodlévá v Boží přítomnosti. Traduje se, že biskup na poprvé jeskyni nenalezl. Po dvou letech Odoakerovi barbaři oblehli Siponto a dali městu lhůtu tří dnů. Biskup tehdy nařídil konat pokání a modlitby k sv. Michaelu. Ten se mu znovu zjevil ve snu a přislíbil pomoc. Dopoledne v 10 hodin pak začala bouře, která pískem a kroupami zasáhla obléhatele a rozehnala je. Sám ve zjevení uvěřil a od papeže Gelasia I. žádal souhlas k posvěcení jeskyně. Při novém zjevení mu archanděl Michael sdělil, že není nutné jeskyni posvěcenou jeho přítomností ještě zvlášť světit. Vyzval ho, aby na tomto místě začal konat modlitby a sloužit nejsvětější oběť.

Otec Vavřinec Maioran 29. 9. 493, za slunečního žáru, putoval s biskupy a dalším duchovenstvem k jeskyni. Traduje se, že na této pouti je svými křídly před paprsky slunce chránili dva orli. Na místě samém je pak čekal připravený oltář s rudou pokrývkou. Na oltáři se tyčil dřevěný kříž. Předem oznámeným znamením pravosti posvěcení byla stopa, vytlačená nožkou dítěte.

V roce 1656, kdy Itálii postihla morová epidemie, vyhlásil biskup Alfons Puccinelli půst a konání modliteb k sv. Michaelovi. Jménem místních obyvatel položil k jeho soše písemnou prosbu o zastavení moru. Ve svém sídle pocítil při modlitbě 25. 9. zachvění jak při zemětřesení a v záři duhových barev uzřel archanděla Michaela. Ten se mu představil a dal přislíbení, že kdo si k sobě vezme kámen z jeskyně, bude od moru uzdraven. Biskupa vyzval, aby na kameny vyrýval znamení kříže a iniciály AM. Biskup tak učinil a mor skončil. Na památku dal na podstavec sochy sv. V roce 590, když v Římě řádil mor, papež Řehoř Veliký konal za jeho odvrácení prosebné průvody. Podle legendy, když průvod s obrazem P. Marie zahnul u mostu před Hadriánovým mauzoleem, zjevil se nad ním sv. Michael, který na znamení konce epidemie schovával meč do pochvy. Památkou je přejmenování na Andělský hrad. Ponte Sant'Angelo byl r. 1669 okrášlen 10 sochami andělů od Berniniho a na vrcholu hradu je z r.

V Římě mu na Via Salaria byla zasvěcena bazilika již v V. Nejen v Itálii, ale i v dalších zemích vzrůstala úcta k sv. Michaelovi. Na těchto stránkách bylo 10. 9. připomenuto zjevení sv. Autbertovi na počátku VIII. V Bibli o něm najdeme tyto texty: Dan 10,13.21; Dan 12,1; Jud 9; Zj 12, 7. Budu se častěji obracet na sv. Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. (Od papeže Lva XIII. po II. vatik. Bože, ty od věčnosti moudře určuješ služby andělů i lidí; dej, ať v našem pozemském životě zakoušíme pomoc tvých svatých andělů, sloužících bez ustání u tvého trůnu v nebi. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Dne 8. 2. trůny i panství, mocnosti a autority. Všechno bylo stvořeno skrze Ježíše a pro Něho.

V praxi se archanděl Michael pojí s bojem proti zlu a ochranou duší; jeho role jako průvodce do nebe a patron vojáků se odráží i v moderní liturgii a zbožnosti napříč tradicemi. Michael je klíčovým symbolem ochrany a odvahy, který v ikonografii bývá vždy zobrazen v zbroji s mečem a drakem pod nohama. V různých zemích lze nalézt chrámy a sochy zasvěcené jemu, např. slavné Mont Saint-Michel, kde se archanděl Michael stal ikonickým patronem místa.

Archanděl Michael - stručné shrnutí: archanděl nejvyššího řádu, bojovník proti zlu, vůdce nebeských zástupů, zapisuje skutky a chrání duše při soudu. Jeho jméno v hebrejštině znamená otázku “Kdo je jako Bůh?”, a tato výzva k pokání a vytrvalosti je ústřední motiv jeho kultu po staletí. Křídla, brnění a meč jsou jeho tradiční ikonografií, která se objevuje na mnoha medailích, obrazech i stavbách po celé Evropě.

Archanděl Michael - rychlé rekapitulace: je považován za přemožitele zla, ochránce Církve a patrona duší; jeho zobrazení s drakem pod nohou a mečem jasně vyjadřuje jeho roli v boji dobra proti Satanovi. Jako symbol světla a odvahy inspiroval generace věřících, umělců i řemeslníků, včetně kodifikace modlitby a liturgie, která ho vyzývá ke stáli při boji proti zlým duchům.

Průřez archandělskou tradicí a kontextem

Archanděl Michael je spolu s Gabrieli a Rafaelem jedním z nejznámějších archandělů v křesťanské tradici. V katolické církvi bývá uctíván společně s nimi a svátek Michael, Gabriel a Rafael je slaven 29. září. V různých tradicích se však počty archandělů liší - od tří hlavních až po sedm či osm; význam zůstává zřetelný: archandělé jsou prostředníky mezi nebem a zemí a zastávají klíčové úkoly v dějinách spásy.

V kapitole o archandělích naleznete i přehled o tom, jak jednotlivé tradice nahlížejí na jejich jména, barvy, symboly a úkoly, a jak se liší pojetí v judaismu, křesťanství a islámu. Michaelova role jako vůdce nebeských vojsk a ochránce lidí z něj činí centrální postavu, která spojuje historickou identitu míst spojených s jeho kultem a současnou duchovní symboliku po celém světě.

Celá tradice archandělů ukazuje, jak hluboce jsou tyto postavy zakořeněné v různých kulturách a náboženstvích. Zdůrazňuje i jejich společný apel na lidskou odvahu, víru a naději v Boží pomoc v časech zkoušek.

tags: #archandel #michael #na #krk