Výlety s Boženou Němcovou (1820-1862), nejslavnější spisovatelkou národního obrození, většinou míří do Babiččina údolí, dějiště jejího nejznámějšího díla Babička.
K nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří také povídka Divá Bára.
„Vestec je velká dědina, mají tam kostel i školu, u kostela je fara, vedle ní kostelníkova chalupa, také rychtář zůstává vprostřed vsi, na samém konci dědiny pak stojí chaloupka obecního pastýře.“
Tak začíná povídka Divá Bára, poprvé otištěná v kalendáři Česká pokladnice na rok 1856.
Místo děje prozrazuje Božena Němcová hned v první větě, ovšem obcí jménem Vestec je v České republice víc.
Jenže všechno je jinak: povídka zasazená do vsi Vestec v kraji, kde to Němcová dobře znala, mezi Českou Skalicí a Červeným Kostelcem.
Podobně jako postavičky, jimiž spisovatelka zaplnila Babičku a Babiččino údolí, tu možná v první polovině 19. století žila dívka, kterou Božena Němcová poznala osobně nebo z vyprávění, a která se pak stala předobrazem Divé Báry - nového typu hrdinky v české literatuře, samostatné a odvážné ženy, navenek drsné, ve skutečnosti však ušlechtilé a empatické.
Bára je jediným dítětem obecního pastýře Jakuba.
Maminka jí dávno zemřela a o Báře se mezi místními vykládá, že ji do kolíbky podstrčila polednice.
Aneb jak píše Němcová: „…Několik dní po narození děvčete stala se v Jakubově chalupě nehoda.
Sousedka zaskočila k šestinedělce v pravé poledne a našla ji pod komínem u ohniště polomrtvou ležet.
Udělala povyk, kmotry se sběhly, přišla i bába a Báru vzkřísily.
Dověděly se od ní, že vařila mužovi oběd a zapomněla, že šestinedělka nemá v pravé poledne ani po klekání ze sednice vykročit.
Zůstala stát v kuchyni pod komínem a vařila.
Tu prý jí to okolo uší zašumělo jako zlý vítr, před očima se jí dělaly mžitky, něco ji začalo krákat za vlasy a na zem porazilo.
„To byla polednice!“ křičely všechny.
„Jestlipak nepodložila divé dítě místo Barči,“ vzpomněla jedna a šla ke kolíbce.
Hned se všecky okolo shlukly, vzaly dítě z kolébky, rozbalily, prohlížely.
Jedna řekla: „Je to divé dítě, je, má velké oči!“
Druhá: „Má velkou hlavu!“
Třetí jí přiřkla krátké nohy a každá něco jiného.
Matka se lekala, bába ale svědomitě prohlídla dítě a rozhodla, že je to její vlastní, co pod srdcem chovala.
Černovlasé a „divoké“ dceři obecního pastýře sice nadbíhají všichni mládenci z vesnice, ale s jejich rodiči to Bára nemá jednoduché: na rozdíl od ostatních se nebojí umrlců, hadů, čertů ani ničeho jiného.
Kromě otce ji miluje kostelníkův syn Josífek, farář, který se jí pokaždé zastane, a farářova neteř Eliška.
Ta se v Praze zamiluje do studenta medicíny, má si ale brát nadutého panského správce Slámu.
Bára se rozhodne, že jí pomůže: převlékne se za strašidlo a u hřbitova donutí vyděšeného Slámu, aby nechal Elišku na pokoji.
Její lumpárnu ale místí vesničané odhalí a za trest ji zavřou na noc do márnice.
Trest se však nakonec ukáže být pro Báru požehnáním: když se místní myslivec dozví, co se jí stalo, přizná se, že ji miluje a požádá ji o ruku.
Příběh v roce 1949 natočil jako svůj debut režisér Vladimír Čech.
Do hlavní role obsadil půvabnou a temperamentní členku Slezského divadla v Opavě Vlastu Fialovou; i pro ni to byl první film.
Šlo také o první československý film uvedený v Austrálii, populární byl také v Japonsku a Latinské Americe.
Divá Bára přilákala do kin přes pět milionů diváků a prodala se do spousty zemí.
Na rozdíl od literární předlohy ale filmová Divá Bára má šumavské kořeny.
Objevte příběhy Boženy Němcové a navštivte lokality spojené s povídkou Divá Bára a knihou Babička.
Královéhradecký kraj je rozdělen na celkem 7 turistických oblastí.
Některé jsou notoricky známé, jiné je třeba objevit.
Patří sem Krkonoše, Podkrkonoší, Český ráj, Hradecko, Kladské pomezí, Broumovsko a Orlické hory a Podorlicko.
Každá z těchto oblastí nabízí mnoho zážitků, památek a přírodních krás, kam se jet podívat a odpočinout si.
Staré bělidlo je romantická dřevěná roubená chalupa krytá šindelem, která leží nedaleko Ratibořického zámku v Ratibořickém údolí.
Architektka, světice, královna i královská dcera, zpěvačka, modelka, tenistka, oštěpařka, lyžařka a rychlobruslařka, automobilová závodnice, vědkyně, knihovnice, světoběžnice, politička, kuchařka i světoznámá pravěká kráska, uplácaná z hlíny: to je naše přehlídka dívek, paní a dam pro březnový Mezinárodní den žen.
Vydejte se s portálem Kudy z nudy objevovat krásy Kladského pomezí.
Provedeme vás městy i krásnou přírodou, vyšplháme na rozhledny, užijeme si krásné výhledy a radost uděláme i milovníkům vojenských památek a filmů.
V Královéhradeckém kraji patří mezi filmové jedničky skalní město Adršpach a Teplické skály.
Znáte je například z pohádek Třetí princ, Princ a Večernice nebo Peklo s princeznou.
Filmaři si oblíbili i Broumovský klášter a pevnost Josefov, pamětníci se rádi podívají do Babiččina údolí coby dějiště Babičky Boženy Němcové nebo do Dobrušky a Nového Města nad Metují, kde se natáčel seriál F.
Ideální cíl dovolené, kde si užijete pěší i cyklistické výlety, v zimě lyžování a v létě vodácké výlety, to je Královéhradecký kraj.
Když se roku 1820 hrabě Schulenburg rozhodl, že stráví léto na zámku v Ratibořicích, stěhovala se na venkov i manželka Kateřina Zaháňská a zástupy služebnictva.
Mezi nimi byl i hraběcí kočí Jan Pankel s nevěstou a dcerkou Barunkou.
Viktorin splav je romantickým zákoutím, které se nachází přímo za Starým bělidlem.
Místo připomíná dobovou atmosféru z doby dětství Boženy Němcové.
Poznejte kraj Babičky Boženy Němcové.
Na jedné straně východočeské moře aneb vodní nádrž Rozkoš, na druhé straně zámek Ratibořice a pohádková krajina Babiččina údolí.
Manželka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, první „první dáma“ Československa, vzdělaná bojovnice za práva žen a matka pěti dětí: to byla Charlotta Garrigue Masaryková (20. listopadu 1850, Brooklyn, New York, USA - 13.
Jaroslav Vojta (27. prosince 1888, Kutná Hora - 20. dubna 1970, Praha) byl skvělý český herec.
Znáte ho třeba jako strašlivého loupežníka Sarka Farku z filmové pohádky Hrátky s čertem, desítky let působil v pražském Národním divadle.
Jednou z prvních žen, které se v 19. století v dobách národního obrození proslavily svým literárním dílem, je Božena Němcová (asi 4. února 1820, Vídeň - 21. ledna 1862, Praha).
Cesta Boženy Němcové je červeně značená turistická značka vedoucí z Náchoda do České Skalice a přes Červený Kostelec do Chvalkovic.
Cestou pěší turisty zavede do Babičččina údolí, k Barunčině škole či do Muzea Boženy Němcové.
Červený Kostelec leží na úpatí Jestřebích hor mezi Náchodem a Trutnovem.
Dlouho to býval obyčejný Kostelec, přídomek Červený získal až v roce 1876 podle zabarvení půdy v okolí.
Připomenout si autorku Babičky a národních pohádek můžete hezkým výletem.
Stačí se začíst do knihy Babička a jste tam: v údolí řeky Úpy u České Skalice, které dnes známe jako Babiččino údolí.
Postavy, důvěrně známé z knihy Babička spisovatelky Boženy Němcové, vás přivítají v místech, ve kterých se děj románu odehrává.
Při návštěvě v zámku můžete narazit na namyšleného komorníka Leopolda, pozdravit vznešenou paní kněžnu a její milou schovanku, komtesu Hortenzii.
Ve mlýně vás budou vyhlížet veselý mlynář s panímámou mlynářkou a houfem ratibořických dětí s jejich hrami, zpěvy a říkadly.
Na Starém bělidle vás potěší setkání s laskavou babičkou a vnoučaty.
Bronzová socha Boženy Němcové pochází z dílny sochaře Karla Pokorného.
Je usazena na žulovém soklu a umístěna od roku 1955 v parku na Slovanském ostrově.
V někdejším kupeckém domě s přízemním krámkem žila po svatbě Božena Němcová a dobovou atmosféru popsala v díle "Chudí lidé".
Expozice se vztahuje k této knize, uvidíte také spisovatelčin bytový interiér.
V zahradě je symbolicky pohřbena Viktorka, slavná postava z románu "Babička".
