Český fyzik, student Marie Curie-Skłodowské, zakladatel Státního radiologického ústavu, člen Amundsenovy výpravy k severnímu pólu, akademik, docent, nositel řady vysokých vyznamenání včetně Stříbrné medaile města Paříže, autor více než šedesáti knih pro děti a mládež, sci-fi a odborné literatury… Tím vším byl František Běhounek (28. 10. 1898 -1. 1.).
O tom, že je fyzika dobrodružná, byl jistě mladý František přesvědčen již při studiu na Přírodovědné fakultě Karlovy univerzity. Že jako vědecký pracovník zažije dobrodružství, které s ním budou sdílet statisíce čtenářů na celém světě, jej jistě ani nenapadlo.
Když po absolutoriu Karlovy univerzity pokračoval na Sorbonně pod vedením Marie Curie-Skłodowské, slavná vědkyně ocenila jeho talent doporučením k účasti na výpravě Roalda Amundsena k severnímu pólu (1926). Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se ještě nezúčastnil. Ten přišel až o dva roky později, kdy se stal jako specialista na kosmické záření vědeckým členem posádky vzducholodi Italia pod vedením generála Umberta Nobileho.
Dobrodružství, které dalo popud k Běhounkově literární tvorbě, však nastalo až po přeletu pólu. Na zpáteční cestě, 23. května 1928, vzducholoď zatížená námrazou ztroskotala a devět přeživších členů posádky zahájilo vysílačkou volání o pomoc. Až 20. června byl poprvé spatřen stan ztroskotaných a 12. července dorazil ledoborec Krasin. Záchranné akce bohužel stály život Nobileho přítele a rivala Amundsena.
Datum: 9. 3. 2023 0:05 autor: Markéta Vavřinová.
V chudé rodině přitom nebyly peníze na studium a dívkám v carském Rusku nebylo dovoleno studovat vysokou školu. Marie Skłodowska-Curie dokázala, že úspěchy ve vědě nemusí být jen mužskou doménou.
Čekání na studium Maňa, jak se doma Marii říkalo, se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě. Byla pátým dítětem a její rodiče Bronislawa a Wladysław pocházeli ze zchudlých šlechtických rodů. Matka brzy zemřela a otec, učitel matematiky a fyziky, zůstal na početnou rodinu sám. Marie a její starší sestra Broňa toužily po vzdělání.
Carské Rusko ženám přístup na univerzity uzavřelo, zbývala tedy možnost odejít do ciziny. Sestry spolu uzavřely smlouvu. Nejdřív odjede do Paříže studovat medicínu Broňa a Marie bude vydělávat, aby ji mohla podporovat. Pak se vystřídají.
Sedmnáctiletá dívka tak začala pracovat jako guvernantka. V té době potkala první lásku, syna svých zaměstnavatelů. Dvacetiletý Kazimierz Żorawski studoval matematiku a do půvabné Marie se zamiloval, protože měli stejné zájmy.
Jakmile se rodiče o vztahu svého syna s chudou dívkou dozvěděli, začali okamžitě jednat. Rychle syna poslali zpět do Varšavy. Marie zatrpkla. Když jí bylo skoro 24 let, Broňa dostudovala a Marie si mohla splnit svůj sen.
Původně také uvažovala o studiu medicíny, nakonec zvítězila fyzika a chemie. Byla první ženou, která tyto obory na pařížské Sorbonně studovala a dokončila!
Svět vědy jí učaroval tak, že pro ni neexistoval osobní život. Žila v malé podkrovní místnosti v Latinské čtvrti, peněz moc nezbývalo, některé dny se živila jen ředkvičkami. Z hladu někdy i omdlévala.
Clara Barton (†90): „Anděl“ bitevního pole a přesvědčená feministka.
Po ukončení univerzity začala pracovat v laboratoři známého fyzika Henriho Becquerela, vědce, který se zabýval radioaktivitou. Tam se připravoval na doktorát o osm let starší Pierre Curie.
Sotva si vyměnili první slova, pochopili, že se dívají stejným směrem - k tajemstvím, která příroda skrývala a která chtěli společně vyřešit. V červenci 1885 se vzali. Ateista Pierre a nábožensky vlažná Marie měli občanský sňatek.
To nemohla přenést přes srdce její rodina v bigotně katolickém Polsku a na dlouhou dobu s ní přerušili kontakt. Po dvou letech se mladým vědcům narodila dcera Irène, za dalších sedm pak Ève.
Marie a Pierre Currieovi se vrhli na výzkum radioaktivity a objevili dva do té doby dosud neznámé chemické prvky - radium a polonium. Pracovali ve spartánských podmínkách a vzájemně se doplňovali a pomáhali si.
Laboratoř byla pro Marii vším a Pierre ani neočekával, že by se jeho žena proměnila v hospodyňku. Dobře vařit se nikdy nenaučila a Pierre žádné gastronomické a kulinární umění nepotřeboval.
Vycházeli ze zásady, že věda má sloužit všem, proto si nenechali své objevy patentovat a neměli z nich žádný zisk! Jejich úsilí bylo odměněno v roce 1903, kdy obdrželi spolu s Henrim Becqurelem Nobelovu cenu!
Pro Marii prý byl problém vyměnit laboratorní plášť za večerní šaty. Na rozdíl od dam, které byly na ceremoniálu přítomny jako doprovod svých mužů, laureátka Nobelovy ceny Marie vypadala „skromně“ - zdobil ji jen slabý zlatý řetízek.
Život s vědou Rodinné štěstí skončilo 19. dubna 1906, kdy roztržitý vědec Pierre vstoupil na vozovku ve chvíli, kdy tam projížděl koňský povoz. Marie se uzavřela do sebe, na první pohled netrpěla depresemi a neplakala.
O to víc se vrhla do práce. Stránkami bulváru proběhla informace o romantickém vztahu s o čtyři roky mladším a ženatým fyzikem Paulem Langevinem.
Druhá Nobelova cena přišla v roce 1911, a to za objev radia a polonia. To už se o práci v laboratoři začala zajímat i starší dcera Irène. Marie se zabývala také využitím radiologie v medicíně a používáním rentgenového záření v nemocnicích.
Až do konce života si psala deníky, v nichž „reportovala“ svému bývalému manželovi. Práce (a s ní spojené neustále ozařování) jí přinesla smrt. Zemřela 4. července 1934 na anémii. Podobný osud potkal i dceru Irène, která v práci rodičů pokračovala, a to také s manželem Frédéricem Joliotem.
I jí se práce s radiaktivitou stala osudnou - zemřela na leukémii v pouhých 58 letech. To mladší Ève původně studovala hudbu. Pak se stala novinářkou a dožila se úctyhodných 102 let!
Marie Curie-Skłodowská zemřela ve věku 66 let, 4. Na úspěchy Marie Curie se nezapomnělo ani po tom, co jí léta práce s radioaktivními prvky vzala život. Jednou z těch nejznámějších je například Curie Institute věnující se boji proti rakovině. Institut se však nezaměřuje jen na její léčbu, ale také na výuku a výzkum.
Dlouhý příběh Marii Curie-Skłodowské zahrnuje působení ve Francii, kde byla i nadále vedena Ústavem pro radium (Institut du Radium), který byl později pojmenován Institut Curie. Mise institutu zahrnuje výuku, výzkum i léčbu; jména institucí a univerzit se pojí s jejími odkazy.
Po jejím odchodu z Polska a během návštěv ve Varšavě vznikaly významné instituty a granty; v 1. polovině 20. století se staly základem pro další rozvoj vědy a medicíny.
- Zdroje informací: biography.com a history.com
Jáchymovsko a Svornost: propojení Marie Curie-Skłodowské s českou historií
Zaujal vás tento článek? Jáchymov v Karlovarském kraji má spoustu historických prvenství. Od stříbrných tolarů, přes objevy Marie Curie-Skłodowské, až po první radonové lázně na světě.
Za všemi těmito úspěchy stojí těžba nerostů v jáchymovských dolech. Nejstarším a dosud funkčním je důl Svornost. Důl Svornost je jedním z nejstarších uranových dolů na světě. Již v 16. století v něm mlátili horníci stříbrné žíly.
Od poloviny 19. století se tu těžily pouze uranové rudy. Těžbu nerostů postupem času vystřídala těžba radonové vody. Ta má blahodárné účinky na lidský organismus a léčí se s ní především nemoci pohybového aparátu.
Voda s obsahem radonu se čerpá z hloubky 500 metrů pod zemí. I přes velký turistický zájem není možné důl běžně navštívit, a to především kvůli jeho radioaktivitě.
A právě z tohoto důvodu byla vybudována nová, umělá štola Astoria, která formou interaktivní výstavy představuje historii i současnost těžby v dole Svornost. Její provoz byl zahájen v letošním roce v rámci nového Návštěvnického informačního centra v lázeňském hotelu Astoria.
Komentovaná prohlídka trvá hodinu a návštěvníci ji absolvují v ochranném obleku a přilbě. Své místo tu má i patronka horníků svatá Barbora. Prohlídka končí v důlní aule, z níž se díky dokumentárnímu filmu Magické místo Jáchymov virtuálně přenesou do skutečného podzemí dolu Svornost.
Úvodní fotografie: pocta Marie Curie-Skłodowské ve formě street artu na ulicích Varšavy.
Pojďme se ještě jednou - a naposledy - vrátit do Jáchymova, malého městečka v Krušných horách.
Geologie a důlní historie jako součást kulturního dědictví
Jáchymovsko je významnou součástí hornického regionu Krušnohoří, jenž je tvořen 22 částmi, z nichž pět leží na českém území.
Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy rud od 12. do 20. století. Důl Svornost je považován za „rodinné stříbro“ a jeho historie sahá do roku 1518.
Uranová ruda - smolinec, uraninit - byla v Jáchymově dobývána na více než 400 žilách. Vznikly proniknutím hydrotermálních roztoků a geologie vad.
Důl Svornost je rovněž nejstarší funkční důl v Evropě; od roku 1906 slouží k získávání radioaktivní vody pro lázeňské účely.
Štola č. Jen, Štola č. 1, a další lokality umožňují návštěvníkům poznat historické podzemí a minerály, které se v dolu objevují.
Na památku politických vězňů a nacistických a poválečných období stojí hřbitov a památní desky.
