Věřící si v noci na dnešek připomněli 4 roky od žhářského útoku na dřevěný kostel v Gutech na Třinecku. Historically významná památka ze 16. století byla zapálena v noci na 2. srpna 2017 třemi mladíky. Světla přijíždějících aut osvětlují nově postavený gutský kostelík, a to i přes nepřízeň počasí. Požár zanechal jen zbytky bývalé věže a kříž stojící vedle kostela byl téměř nepoškozený, což popsal farář Kazimierz Plachta.
Podrobnosti incidentu a průběh požáru
Hasiči dostali hlášení krátce po půlnoci; byl kostel už v plamenech. Oheň se podařilo dostat pod kontrolu za necelou hodinu, avšak do rána pokračovalo dohašování. Hrubý odhad škody dosahuje desítek milionů korun, historická škoda je však nevyčíslitelná. Příčina vzniku požáru bude důkladně zkoumána, protože vyšetřování zahrnuje možnosti úmyslného zapálení, nedbalosti i technické závady, uvedla policie a mluvčí hasičů.
Podle vyjádření místního faráře a svědectví z místa hořelo už delší dobu, než poplach spustila protipožární čidla. Až dvě hodiny před půlnocí mohlo začít hořet; v interiéru však následně došlo k plamenům. Zkáza památky byla široce citována jako ztráta nejen pro místní komunitu, ale i pro kulturní dědictví regionu.
Historie kostela a jeho význam
Podle letopočtu na portálu je možné, že kostel vznikl v roce 1563, přičemž nejstarší dochovaný zvon byl osazen v roce 1565. Dřevěný kostel byl postaven evangelíky a teprve po konci třicetileté války byl převeden do správy katolické církve. Stavba byla z velkých kmenů listnatých stromů a interiér později zdobili místní umělci z 17. a 18. století. V 19. století prošel několika opravami, ale zachoval si goticko-renesanční původ.
Kostel Božího Těla byl považován za ikonu dřevěné církevní architektury Beskyd a Pobeskydí, byl nejstarší památkou na území Třince a jeho národní kulturní památkou. Před rekonstrukcí v letech 2011-2012 prošel kostel za 4,3 milionu korun rekonstrukcí a nadále sloužil věřícím i návštěvníkům. Po požáru vznikla věrná replika, kterou financovala mimo jiné pojistka a sbírky města; plánované náklady na mobiliář a další práce nahradila veřejná sbírka.
Podle starostky Třince Věry Palkovské byla nabytá replika důkazem solidarity regionu a důvěry ve společnou obnovu. Nový gutský kostelík byl otevřený před rokem a lidé si pomalu zvykají na novou podobu místa pro modlitbu a meditaci, i když jeho prostředí nebude nikdy totéž jako původní stavba ze 16. století.
Soudy, motivy a tresty
Vražedná událost byla vyšetřována policií; Olomoucký vrchní soud potvrdil tresty za úmyslné zapálení ve výši 3,5, 8 a 9 let. Tresty se odvolací jednání změnily k nižším, avšak zůstaly na spodní hranici trestů, jak potvrdil soud. Motivy činu zůstávají nejasné; psychologické posudky zvažují i možné faktory, včetně zdravotního stavu pachatele a možné „pomsty bohu“. Jeden z mladíků byl iniciátor útoku, těžce postižený a chodící o holi; další dva spoluobžalovaní pomáhali a plnili roli spolupachatelů.
Podle vyšetřovatelů a znalců šlo o promyšlený akt s benzínem, lahvemi a zapalovačem. Případ zahrnuje i záznamy o datu a průběhu činu, včetně toho, že motiv nebyl zcela jasný a že šlo o časově těsnou událost s mládou věínou. Nejvyšší trest dostal Jan Bortel za vymýšlení útoku; Jakub Hurník obdržel trest za pomoc k obecému ohrožení; třetí mladík dostal nejnižší sazbu pro své doznání a věk v době činu.
Současný stav a další kroky
Hrubá stavba nového kostela měla být hotová příští rok; mobiliář bude hradit sbírka a náklady na opravu by měly být pokryty pojištěním. Replika se stala místem pro bohoslužby, meditaci a turistiku, a stala se tak důležitým symbolem odkazující na původní památku z 16. století. Příčina požáru i nadále zůstává předmětem vyšetřování a verze se mohou měnit v závislosti na důkazech. Místní obyvatelé a představitelé města vyjadřují naději v návrat původní duchovnosti místa spolu s novou architekturou.
