Jmenovaný arcibiskup zdůraznil, že si ve své nové roli klade za cíl i nadále „utvářet církev jako domov pro všechny věřící, který je ale otevřený všem lidem dobré vůle, především těm, kteří stojí v jakémkoli smyslu slova na okraji společnosti.“ Svůj nový úkol přijal od papeže Lva XIV. „s chvěním a vědomím tíhy zodpovědnosti, přesto však v důvěře v Boha a s radostí“. Mons. Stanislav Přibyl se ujme úřadu pražského arcibiskupa 25. dubna v 11 hodin (již je nositelem biskupského svěcení). Do té doby zůstává administrátorem (správcem) své původní, tedy litoměřické diecéze. Graubnerův odchod se očekával: v souvislosti s tím, že dosáhl věku 75 let, podle církevních regulí podal rezignaci tehdejšímu papeži Františkovi již v létě 2023. Papež ji přijal s tím, že Graubnera požádal, aby ve funkci setrval do doby, než bude vybrán jeho nástupce. Podobné to ostatně bylo i s odchodem Graubnerova předchůdce, loni zesnulého Dominika kardinála Duky. Toho Graubner vystřídal v roce 2022.
O tom, že ho do nové funkce právě jmenoval papež Lev XIV., jako 25. pražského arcibiskupa (a 38. biskupa v historii), informovalo arcibiskupství v pondělí 2. února. Stanislav Přibyl, 54letý příslušník kongregace redemptoristů, se v nové pozici vrací do regionu, s nímž bylo jeho působení v minulosti úzce spjato. Narodil se 16. listopadu 1971 v Praze-Strašnicích jako starší ze dvou synů Ludmily a Stanislava Přibylových. Po studiu na Střední průmyslové škole zeměměřické v Praze vstoupil roku 1990 do Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristů, řádu s výrazným misijním a pastoračním posláním. Noviciát a formaci v řádové spiritualitě zaměřené na službu a blízkost lidem prožil v polské Lubaszowé. Doživotní sliby složil v roce 1995.
Kněžské svěcení přijal 22. června 1996 z rukou kardinála Miloslava Vlka. Kněžskou službu začínal v Příbrami na Svaté Hoře, na jednom z nejvýznamnějších poutních míst v Čechách. Nejprve jako farní vikář (1996-1999), poté jako farář (1999-2008). Zde se naplno rozvinula jeho schopnost spojovat duchovní vedení, pastoraci poutníků, liturgickou kulturu (zvláště hudební) a péči o živé společenství věřících. Významně se zasloužil o vybudování nových svatohorských varhan.
V roce 2002 byl zvolen provinciálem české provincie redemptoristů a stanul tak v čele tohoto řeholního společenství. Kladl důraz na misijní poslání kongregace, obnovu komunitního života a podporu mladých řeholníků. Současně se věnoval i charitní oblasti - v letech 2004-2008 působil jako prezident Arcidiecézní charity Praha, kde se podílel na rozvoji sociálních i humanitárních projektů a na posilování duchovního rozměru v charitní službě.
V roce 2009 jej tehdejší litoměřický biskup Jan Baxant jmenoval generálním vikářem litoměřické diecéze. Sedm let práce na severu Čech završil v roce 2016, kdy jej čeští, moravští a slezští biskupové zvolili generálním sekretářem České biskupské konference (jedním ze tří statutárních zástupců církve v České republice). V obou funkcích se věnoval nejen administrativě, ale také pastorační práci - v letech 2014-2024 byl duchovním správcem farnosti v Horní Polici, kde organizoval a zakončil rozsáhlou rekonstrukci v hodnotě bezmála 120 milionů korun. Zaměřoval se také na komunikaci církve s veřejností.
Jeho akademické vzdělání - licenciát a doktorát teologie získané na KTF UK - spojuje jeho službu v církvi s teologickou reflexí a odbornou erudicí. V současné době na KTF UK přednáší pastorální teologii. V letech 2013-2019 studoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ekonomiku a management a získal titul inženýra. Dne 23. prosince 2023 jej papež František jmenoval 21. litoměřickým biskupem. Biskupské svěcení přijal 2. března 2024. Zvolil si biskupské heslo „Pax vobis - Pokoj vám“, kterým představil svůj biskupský program a styl: přinášet porozumění, pokoj a naději do církve i společnosti.
Klade důraz na propojování názorových skupin odlišného životního stylu, rozbíjení sociálních bublin, hledání porozumění a společných cest, výměnu a kultivaci názorů směřující k vzájemnému pochopení, porozumění a pokojnému soužití. Uzdravování vztahů patří trvale k hlavním prvkům jeho společenského i pastoračního působení. Stanislav Přibyl se netají láskou ke klasické hudbě a vášní pro hru na varhany.
Své působení připomíná i publikačním odkazem: jako arcibiskup chce pokračovat v činnosti pod svým původním biskupským heslem Pax vobis. „Chci být i v pražské arcidiecézi pastýřem, který ve znamení tohoto pokoje naslouchá, povzbuzuje a propojuje,“ uvedl. Přinášet pokoj do společnosti, která často žije v napětí, nejistotě a únavě, je podle něj úkolem všech lidí dobré vůle. Ke svému novému poslání Přibyl poznamenal, že tento úkol přijal od papeže „s chvěním a vědomím tíhy zodpovědnosti; přesto však v důvěře v Boha a s radostí“.
Veřejný obraz církve v české společnosti je ovlivněn historickými změnami; Církev má svůj vliv hlavně skrze arcibiskupa a jeho publikační projevy, které bývají vnímané jako politické či morální výzvy. Dominik Duka, bývalý pražský arcibiskup, byl zmiňován jako symbolický spojenec tehdejší vlády a podepsal dohody o majetkovém vyrovnání, ale zároveň čelil kritice za svůj postoj k některým politikům a událostem. Arcibiskup Duka zdůraznil nutnost dialogu mezi státem a církví, avšak jeho vystupování vyvolávala ostrou reakci u části věřících.
Arcibiskup pražský Jan Graubner, jmenovaný papežem Františkem a později nahrazený Přibylem, vstoupil do funkce s ohledem na mladší generace kněží a laiků; Přibylův postup do funkce pražského arcibiskupa byl potvrzen dne 2. února a intronizace se plánuje na 25. dubna. Zvolená osobnost přináší do funkce důraz na obnovu duchovního života, misijní činnost církve a živou pastoraci farností, stejně jako na zapojení laiků do života církve a na otevřenou komunikaci s veřejností.
V litoměřické diecézi bude Přibyl nadále administrátorem až do intronizace v Praze; samotná intronizace bude významnou akcí nejen pro církev, ale i pro veřejnost, která sleduje vývoj v české katolické církvi. Stanislav Přibyl plánuje dále rozvíjet tyto principy: propojování názorových skupin, hledání porozumění a společných cest, uzdravování vztahů a zapojení lidí na okraji společnosti do života církve.
tags: #berly #prazskeho #arcibiskupa