Časem se řady věřících rozrostly a bylo rozhodnuto o stavbě svatostánku.
Kostel s farou evangelické církve byl postaven v parku Botanika v letech 1908-1909 valašskomeziříčským stavitelem J. Demlem podle projektu záhřebského stavitele Leo Kaldy (1880-1956) z roku 1908.
Vnitřní vybavení bylo dílem architektů Pelanta a Sachly.
Dne 1. listopadu 1909 se konalo slavnostní otevření.
Na faře byl umístěn alumnát pro evangelické studenty a krátkou dobu, v letech 1907-1922, také reformované dívčí gymnázium, které navštěvovaly Gabra a Málinka, známé z knih Amálie Kutinové (1898-1965).
V roce 1923 byl ve Valašské Meziříčí ustaven sbor Českobratrské církve evangelické (CČE).
V 80. letech 20. století prošel interiér kostela výraznou proměnou.
Na čelní stěnu byl roku 1989 umístěn reliéf s náměty biblických podobenství od výtvarnice Barbory Veselé.
Společně s manželem, architektem Jiřím Veselým vyřešili nové kostelní osvětlení.
V roce 1997 byl Ministerstvem kultury České republiky areál evangelického kostela prohlášen za kulturní památku.
V současnosti je objekt využíván k účelům Farního sboru Českobratrské církve evangelické ve Valašském Meziříčí.
Architektonické a dispoziční prvky
Centrála na půdorysu kříže s polygonálně ukončenými rameny a kněžištěm. Stavba není orientovaná, průčelí je obrácené severovýchodním směrem.
Postavený z cihelného zdiva, fasáda obložena keramickým obkladem imitujícím režné zdivo s použitím terakotových architektonických článků (hlavice, ostění oken, portál, ...) a doplněna kamennými detaily (sokl, stříšky opěráků, římsy, kříž nad vítězným obloukem).
K polygonálnímu presbytáři přistavena nízká sakristie.
V průčelí předsazená hranolová věž ukončená trojúhelníkovými štíty s vloženými hodinami a završená jehlancovou střechou s makovicí a křížem.
Chrámový prostor krytý sedlovou střechou nad polygony zvalbenou, krytina plech (původní krytina břidlice).
Na průčelí ústupkový portál z terakotových profilovaných prvků.
Nad portálem prolamovaný obklad do ornamentu, pás sdružených oken a slepá rozeta.
Okenní otvory jsou ve dvou etážích. V prvním sdružená okénka (potrojná). Ve druhém jednoduchá okna lomená. Všechna vitrážového typu.
Historie a význam města
Valašské Meziříčí najdeme na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy mezi Hostýnsko-Vsetínskou hornatinou a západním okrajem Moravskoslezských Beskyd.
Město má kolem 28 000 obyvatel a leží v nadmořské výšce 294 metrů.
Na pravém břehu Bečvy se od roku 1491 připomínalo městečko Krásno.
O Valašském Meziříčí pocházejí první zmínky z roku 1297.
Na konci 15. století se popisuje již jako městečko.
Za valašského povstání v 17. století se město přidalo na stranu povstalců a po jeho porážce v roce 1621 byli vůdcové vzpoury popraveni.
V 19. století nastal rozvoj průmyslu, byly zde založeny sklárny, gobelínové dílny, na přelomu 19. a 20. století byla ve městě otevřena řada škol, takže Valašské Meziříčí bylo nazýváno Valašskými Athénami.
Významnou památkou města je dnes restaurovaný zámek rodu Žerotínů, postavený v renesančním slohu v 16. století.
Další sakrální památky a související instituce
Na začátku 18. století došlo k barokní přestavbě zámku.
Zámek však neměl lehký osud: po bitvě u Slavkova v roce 1805 sloužil jako vojenská nemocnice a po roce 1854, kdy zámek koupil tehdejší stát, v něm byla umístěna ženská věznice.
Jako vojenská nemocnice a později kasárna byl využván i v pozdějších letech.
Dnes je zámek ozdobou města a centrem kulturního života.
V zámku Kinských v empírovém slohu s rozsáhlým parkem je muzeum.
Ze sakrálních památek je významný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotický, k němuž byla v roce 1581 přistavěna renesanční věž s cenným portálem.
Pozdější úpravy jsou z doby baroka.
Dřevěný kostelík Nejsvětější Trojice pochází ze 16. století.
Kostel sv. Jakuba sloužil koncem 16. století evangelíkům.
Připomeňme ještě radnici z konce 16. století, barokně upravovanou, která je jedinou historickou památkou obce Krásna. Dnes je v ní městská knihovna.
Evangelíci a výstavba kostelů v regionu
Historie evangelíků ve Valašském Meziříčí začíná v 16. století.
Významnou roli zde měli Čeští bratři, podporovaní rodem Pernštejnů a později Žerotínů.
Ve městě byl založen bratrský sbor i škola.
Jeden ze správců tohoto sboru, biskup Jednoty bratrské Jan Lanecius, odešel později do Přerova, kde se stal učitelem Jana Amose Komenského a Karla staršího ze Žerotína.
Po Bílé hoře rekatolizace zasáhla i Valašské Meziříčí.
Až v roce 1871 zde vzniklo české gymnázium a při něm tzv. alumnát, evangelický domov pro chudé studenty.
Postupně evangelíků přibývalo; v roce 1902 byla založena kazatelská stanice a sbor Českobratrské církve evangelické (CČE) byl ustaven v roce 1923.
S výstavbou kostela bylo započato již v roce 1909 podle návrhu architekta Lea Kaldy.
Další architektonické a stavební kapitoly
Modernistický kostel se čtyřbokou věží s řadou svislých oken, ke kterému je připojena farní budova, byl slavnostně otevřen 1. listopadu 1909.
Během let doznal kostel některých úprav, především byl o něco prodloužen.
Také interiér kostela nezůstal zcela z původního.
Na čelní stěně je od roku 1989 umístěn reliéf s náměty biblických podobenství, dílo výtvarnice Barbory Veselé.
Společně s manželem, architektem Jiřím Veselým, vyřešili nově i osvětlení kostela.
Modlitební a hospicová akty
Ke sboru patří také Diakonie ČCE a v roce 2003 byl z iniciativy evangelíků vybudován hospic Citadela.
tags: #evangelicky #kostel #pudorss