Celé toto mistrovské dílo vzniklo na začátku 18. století v období vrcholného baroka. Nebyla to ale prvotní podoba kostela. Před barokní přestavbou se zde nacházel malý renesanční kostel, který roku 1631 do základů vyhořel. Žár požáru byl tak velký, že roztavil i zvony ve věži. Tehdy lidé z Jaroměřic kostel sami do 50 let opravil.
Roku 1700 se panství Jaroměřic ujímá Jan Adam z Questenberka a zahajuje přestavbu kostela s myšlenkou vytvořit nejkrásnější barokní kostel v okolí. Inspiraci hrabě našel při své cestě po Evropě, na které si zamiloval Francii a Versailles. Stavbu kostela však zásadně poznamenal nedostatek financí, proto už v průběhu stavby byl hrabě nucen slevovat ze svých představ a volit levnější varianty.
Kostel byl vysvěcen roku 1739 s nedostavěnou jižní věží. Úplné dokončení stavby proběhlo až roku 1782, kdy byl kostel dostavěn co nejjednodušeji. Postupem času ale kostel začal vyžadovat náročnou údržbu, což nakonec dospělo k velké opravě v 60. - 80. letech 20. století, o kterou se nejvíce zasloužil zdejší děkan Václav Küchler, který v kostele působil 40 let.
I přes všechny opravy se však nedařilo zastavit chátrání stavby a stav kostela se stále zhoršoval. A proto bylo nutné v letech 2019-2022 zahájit druhou velkou opravu, která kostel uvedla opět do výborného stavu.
Po poslední opravě byla přidána díla mistra Otmara Olivy, které můžete vidět v rámci prohlídek (křtitelnice, ambon, oltář a věčné světlo). Nejvzácnější a nejkrásnější částí kostela je stropní freska o rozloze 450 m2. Autorem této fresky je Karel František Antonín Tepper, který zde vymaloval nebe svatých mučedníků. Vrcholem fresky je Boží Oko v lucerně, které je 44 metrů vysoko.
Historie a vývoj kostela v obrazech dějin
- Před barokní přestavbou stál na místě kostela renesanční objekt, který roku 1631 vyhořel do základů.
- Roku 1700 převzal panství Jaroměřic Jan Adam z Questenberka a zahájil rekonstrukci s cílem vybudovat nejkrásnější barokní kostel v okolí.
- Nedostatek financí si vynutil slevování z původních představ a volbu levnějších variant.
- Kostel byl svěcen v roce 1739, přičemž jižní věž zůstala nedokončená; úplné dokončení přišlo až v roce 1782.
- V druhé polovině 20. století proběhla rozsáhlá oprava (1960.-1980.) díky zásluhám děkana Václava Küchlera.
- V letech 2019-2022 proběhla další velká oprava, která kostel uvedla do výborného stavu.
- Po opravách byly do kostela integrovány díla mistra Otmara Olivy - křtitelnice, ambon, oltář a věčné světlo.
- Stropní freska s rozlohou 450 m2 od Karla Františka Antonína Teppera je nejvzácnější částí kostela; vrcholem je Boží Oko v lucerně ve výšce 44 metrů.
Pro návštěvníky jsou k dispozici prohlídky, během nichž lze obdivovat fresku, oltář a další umělecké detaily, které dotvářejí barokní atmosféru tohoto výjimečného chrámu.
Architektura a umělecké hodnoty
- Stropní freska Karla Františka Antonína Teppera představuje nebe svatých mučedníků; její výtvarná souhra světla a barev vytváří impozantní prostor nad hlavami návštěvníků.
- Boží Oko v lucerně, vysoké 44 metrů, působí jako vrchol kompozice a symbolická šachovnice světel a stínů nad chrámem.
- Interiérové detaily s díly Otomara Olivy - křtitelnice, ambon, oltář a věčné světlo - dodávají kostelu osobitou bohatost a nadčasovost.
Celková koncepce interiéru vychází z typické barokní průzračnosti a výrazné dekorativnosti, která má za cíl vytvářet působivé duchovní prostředí a zároveň demonstrovat moc a vznešenost šlechtického rodu Questenbergů.