Celé toto mistrovské dílo vzniklo na začátku 18. století v období vrcholného baroka.
Nebyla to ale prvotní podoba kostela.
Před barokní přestavbou se zde nacházel malý renesanční kostel, který roku 1631 do základů vyhořel.
Žár požáru byl tak velký,že roztavil i zvony ve věži.
Tedy lidé z Jaroměřic kostel sami do 50 let opravili.
Roku 1700 se panství Jaroměřic ujímá Jan Adam z Questenberka a zahajuje přestavbu kostela s myšlenkou vytvořit nejkrásnější barokní kostel v okolí.
Inspiraci hrabě našel při své cestě po Evropě, na které si zamiloval Francii a Versailles.
Stavbu kostela však zásadně poznamenal nedostatek financí, proto už v průběhu stavby byl hrabě nucen slevovat ze svých představ a volit levnější varianty.
Kostel byl vysvěcen roku 1739 s nedostavěnou jižní věží.
Úplné dokončení stavby proběhlo až roku 1782, kdy byl kostel dostavěn co nejjednodušeji.
Postupem času ale kostel začal vyžadovat náročnou údržbu, což nakonec dospělo k velké opravě v 60. - 80. letech 20. století, o kterou se nejvíce zasloužil zdejší děkan Václav Küchler, který v kostele působil 40 let.
I přes všechny opravy se však nedařilo zastavit chátrání stavby a stav kostela se stále zhoršoval.
A proto bylo nutné v letech 2019-2022 zahájit druhou velkou opravu, která kostel uvedla opět do výborného stavu.
Po poslední opravě byla přidána díla mistra Otmara Olivy, které můžete vidět v rámci prohlídek (křtitelnice, ambon, oltář a věčné světlo).
Nejvzácnější a nejkrásnější částí kostela je stropní freska o rozloze 450 m2.
Autorem této fresky je Karel František Antonín Tepper, který zde vymaloval nebe svatých mučedníků.
Vrcholem fresky je Boží Oko v lucerně, které je 44 metrů vysoko.
Během listopadu 2021 se podařilo osazení střešních okapů na střeše presbytáře kostela sv. Osazení střešních okapů na střeše presbytáře kostela sv. Markéty - spolufinancováno v rámci programu PAMÁTKY 2021 Fond Vysočiny - celkové náklady ve výši 132.011,-Kč.
Výše dotace: 52.804,-Kč, spoluúčast obce Dolní Město 13.201,-Kč.
Šindelová střecha nad presbyteriem se odvodnila pomocí atypického trojúhelníkového žlabu, který se skládá z dřevěného žlabu.
Ten je pomocí háku uchycen do krokví krovu a je z vnitřní strany vyložen měděným plechem.
Nad sakristií je voda ze žlabu svedena na její odvodněnou střechu.
Osazení dřevěných (zevnitř měděných) okapních žlabů na vnější fasádu, respektive pod dřevěnou římsu střechy, mělo ulehčit permanentnímu zatékání do gotických opěráků presbytáře.
Realizací tohoto projektu jsme zabránili vlhnutí zdí, následnému opadávání vápenné exteriérové omítky a případné degradaci nástěnných maleb interiéru.
Odvětrání severní strany kostela sv. Markéty - spolufinancováno v rámci programu PAMÁTKY 2020 Fond Vysočiny - celkové náklady ve výši 201.009,-Kč.
Výše dotace: 80.404,-Kč, spoluúčast obce Dolní Město 20.101,-Kč.
Zbylá částka 180.908,- byla uhrazena částečně Římskokatolickou farností Lipnice n.Sáz.
Provedené práce: Po odstranění kamenné dlažby byl odkopán terén u obvodového zdiva do hloubky 80cm.
Provedlo se očištění líce zdiva včetně vysprávky nerovností.
B byly zhotoveny nádechové a výdechové otvory k zajištění nepřetržité výměny vzduchu.
B byly osazeny tvarovky ITP vyrobené z vysokotuhostního PE a tím došlo k vytvoření vzduchové a odvětrávané dutiny mezi zeminou a vnějším lícem kamenného zdiva.
Výkop byl zasypán štěrkem a byla znovu osazena původní kamenná dlažba.
Kostel svaté Markéty stojí samostatně na vrchu západně nad obcí Šonov.
Jeho výrazná poloha umožňuje nádherný výhled na Broumov a okolní krajinu, která je mimořádně kouzelná při východu či západu slunce.
Stavba byla zahájena v roce 1726 a pravděpodobně dokončena o čtyři roky později, v letech 1727-1730.
Kostel je příkladem vrcholně barokní architektury, která svou formou i detaily odkazuje k dílu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, jehož autorství je sice nepřímo doloženo, ale vyplývá z jeho tehdejší práce pro břevnovsko-broumovské benediktiny.
Obec Šonov byla založena ve druhé polovině 13. století německými kolonisty.
Již od roku 1354 zde stál dřevěný kostel svatého Jana Evangelisty, který sloužil farnosti několik století.
To byl opraven (v letech 1547 a 1688), ale bohužel v roce 1775 vyhořel.
Na jeho místě dnes stojí novogotická kaple Panny Marie Růžencové, která slouží také jako místo bohoslužeb, protože v kostele svaté Markéty se bohoslužby v současnosti nekonají.
Po zániku původního kostela sv. Jana Evangelisty přešla farnost právě ke kostelu sv. Markéty.
Kostel svaté Markéty je zajímavý svým složitým a neobvyklým půdorysem, který vychází z protáhlého osmiúhelníku.
K šesti kratším stranám tohoto osmiúhelníku jsou připojeny další prostory, které doplňují celkovou členitost staveb.
Nad vstupním průčelím, které je orientováno štítovou zdí směrem k broumovskému klášteru, ční dvě hranolové věže.
Tyto věže jsou čtyřboké, dvoupatrové a zakončené cibulovitými báněmi, typickými pro barokní sakrální stavby regionu.
Sedlová střecha přechází ve valbovou část nad kněžištěm, což přidává stavbě na dynamiku a eleganci.
Celková délka kostela je přibližně 31 metrů, šířka pak kolem 12 metrů, avšak díky své členitosti působí interiér mnohem větší.
Kněžiště má rozměry asi 5 × 5 metrů a je zdobeno půlkruhovým vítězným obloukem s vroubenými pilastry, což dodává prostoru důstojný a slavnostní charakter.
Celkem má kostel šest vchodů: tři vedou do předsíně a další tři přímo do lodi, z níž se otevírají vstupy do sakristie a depozitáře.
Okna kostela jsou zasazena v kamenném ostění a mají tři různé tvary, což obohacuje světelné podmínky interiéru.
Původně měl kostel čtyři zvony, které však byly většinu zrekvírovány během první světové války pro válečné účely.
V roce 1927 byly zvony nahrazeny třemi novými z dílny broumovského zvonaře Oktava Wintra.
Bohužel i tyto byly kromě jednoho během druhé světové války znovu zabaveny.
Poslední zachovaný zvon, pocházející z roku 1629, byl později převezen a zavěšen na zvonovou věž broumovského klášterního kostela.
Interiér kostela svaté Markéty byl během let značně poškozen a částečně rozkraden, což je smutná, ale bohužel běžná zkušenost u mnoha historických sakrálních památek v regionu.
Většina mobiliáře byla uložena v depozitáři, a proto dnes kostel nemá kompletní vybavení, které by odpovídalo jeho původnímu významu a kráse.
Kostel svaté Markéty je kulturní památkou, která od 1. července 2022 nese statut národní kulturní.
Patří do skupiny vrcholně barokních kostelů Broumovska, tzv. broumovské skupiny kostelů, jejichž jedinečný architektonický charakter přitahuje odborníky i návštěvníky po celém světě.
Pod návrším, na kterém kostel stojí, se nachází hřbitov, který je doplněn o další historické prvky, například kamenný pilíř s reliéfem svatého Vojtěcha.
Tento reliéf, vytesaný z červenohnědého pískovce, zobrazuje bezvousého muže sedícího na vysoké stolici s biskupskou holí a křížem.
Letopočet 1112, který je s reliéfem tradičně spojován, dnes již není čitelný, ale jeho význam jako starý hraničník klášterních pozemků zůstává nedotčený.
Původně gotický kostel sv. Markéty stojí na skalnaté vyvýšenině uprostřed obce.
Aareál kostela se hřbitovem, novorománskou kaplí a márnicí je přístupný přímým schodištěm, vedeným k západnímu průčelí na podélnou osu kostela.
Neužívaný hřbitov vymezuje vysoká ohradní zeď otevřená bránou.
Kostel má drobný pravoúhlý presbytář s křížovou žebrovou klenbou, k němuž přiléhá rozlehlejší plochostropá loď, oddělená půlkruhovým vítězným obloukem.
Na severní straně presbytáře je přístavek sakristie s valenou klenbou se styčnými výsečemi.
Loď doplňují na severní a jižní straně boční kaple Panny Marie a Sv. Anny.
K západní straně lodi přiléhá vysoká věž s bání a lucernou.
Loď je přístupná barokním portálem věže přes podvěžní předsíň.
Na západě lodi je dřevěná kruchta, obloukovitě vypjatá do prostoru lodi a nesená čtyřmi sloupky, se samostatným venkovním vstupem a se schodištěm v jihozápadním koutě lodi.
Okna lodi jsou barokní, na východní straně presbytáře se však dochovalo původní gotické okénko a na jižní straně jeho pozůstatek.
Kostel má jednoduché fasády a poměrně nízké střechy.
The idea is that at individual scales the additional load is ignorable, but at mass scraper levels it adds up and makes scraping much more expensive.
Ultimatively, this is a placeholder solution so that more time can be spent on fingerprinting and identifying headless browsers (EG: via how they do font rendering) so that the challenge proof of work page doesn't need to be presented to users that are much more likely to be legitimate.
Please note that Anubis requires the use of modern JavaScript features that plugins like JShelter will disable.