Bernardský pudorys klaster Czech a jeho historie

Zakladatel kláštera poustevník Prokop (†1053) shromáždil konvent, který se stal, patrně v roce 1032, opatstvím s benediktinskou řeholí a se staroslověnskou liturgií. Staroslověnská etapa kláštera definitivně skončila v roce 1096, kdy byli benediktini vyhnáni a posléze nahrazeni latinským konventem z Břevnova. Od 11. století zde začal vznikat cyklus svatoprokopských staroslověnských a latinských legend doprovázejících snahu o kanonizaci zakladatele kláštera (úspěšně završena v roce 1204). Archeologický výzkum přinesl důkazy o tom, že dnešní budovy kláštera stojí nad zbytky starších objektů. Nejstarší klášter i kostel byly v 11. století vystavěny ze dřeva.

V roce 1095 byla vysvěcena východní část nového kamenného kostela s východní liturgickou kryptou a se dvěma chórovými kaplemi nesoucími věže. Později byl kostel, zamýšlený jako bazilika, dobudován jako jednolodí se západní emporou. Kolem poloviny 12. století byl chrám obestavěn bočními prostory, čímž získal bazilikální podobu. Podlaha chrámu byla vydlážděna terakotovými dlaždicemi s reliéfní výzdobou, stěny byly s největší pravděpodobností zdobeny freskami. Uvnitř i vně kostela vzniklo již v 11. století pohřebiště.

V první polovině 12. století ještě stála dřevěná klausura z 11. století vybudovaná na půdorysu typického klausurního čtverce. Ve druhé polovině 12. století byly tyto objekty zbořeny a na jejich místě postavena kamenná klausura s ambitem a jednotlivými provozními prostorami. Chrám sv. Kříže. Již od začátků kláštera vzniklo v jeho těsném severním sousedství laické sídliště klášterních služebníků. Pro jeho potřeby benediktini zřídili a v roce 1070 nechali vysvětit centrální tetrakonchální chrám sv. Kříže.

V okolí kláštera stála řada výrobních a hospodářských objektů, z nichž archeologicky byla doložena bronzolitecká a snad i sklářská dílna. V 70. letech 12. století v klášteře vznikla kronika tzv. Mnicha sázavského, jednoho z Kosmových pokračovatelů. Písemné prameny hovoří o mlýnech a o hospodářském dvoře. Ještě ve 13. století byla zahájena gotická přestavba klášterních budov. Je pravděpodobné, že především začala novostavba konventního kostela s kryptou sklenutou na střední pilíř. Nově budovaný chrám zvolna vytlačoval starší románskou stavbu. Na jejím místě vzniklo do doby příchodu husitských válek dodnes dochované nedostavěné torzo gotické budovy s dlouhým polygonálně uzavřeným mnišským chórem, s jižní lodí, jižní kaplí a s věží. V první polovině 14. století kostel vyrůstal jako bazilika.

Poustevnická jeskyně: Kostelní chór se stavěl nad umělou jeskyní, která byla uctívána jako místo Prokopova poustevnického pobývání. Nad vstupem do jeskyně - v těsném severním sousedství kostela - vznikla gotická, snad komunikační a sakrální budova. Zda byla tato jeskyně již součástí románské stavby není jasné, je to však možné. Na místě románské klausury vyrostla ve dvou fázích nová gotická klausura. V průběhu 14. století bylo postaveno její východní a jižní křídlo s příslušnými křídly ambitu - západním a severním. Jižní křídlo klausury bylo spojeno traktem jižní brány s budovou opatství. K samostatně stojícímu chóru bylo nejprve připojeno východní křídlo klausury, v němž kolem roku 1340 vznikla kapitulní síň. Její východní část se dvěma poli křížové klenby a bohatě zdobeným středním pilířem se zachovaly dodnes. Klausurní křídla svírala obdélný rajský dvůr, do nějž vybíhaly hrotité opěráky vnější zdi ambitu. Při jižním rameni ambitu byla umístěna studna.

Opatství: V době gotické přestavby kláštera vznikla také nová budova opatství, přičemž zanikla mariánská kaple a románská prelatura. V severním sousedství kláštera - po odchodu laiků - bylo území s tetrakonchem a s pohřebištěm obehnáno novým kamenným opevněním. Husitské období klášter neutrpěl přímé válečné škody, ale ztratil majetek a dostal se do světských rukou, což vedlo ke značnému zchátrání. Stav objektů se zhoršoval až v roce 1588 - na příkaz Rudolfa II. - převezeny ze zříceného sázavského konventního kostela do kolegiátní kaple Všech svatých na Pražském hradě.

Po husitských konfliktech a v průběhu historických proměn Sázavský klášter utrpěl podobné osudy. Klášter Plasy, známý podrobněji níže, popisuje podobný vývoj od založení až po barokní proměny a moderní turistické prohlídky.

Obrazová dokumentace a situace kláštera Plasy a jeho okolí

Klášter Plasy a jeho proměny

Klášter Plasy byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II. jako první panovnický cisterciácký klášter v Čechách a byl výrazně přeměněn za posledních Přemyslovských králů. Po vypálení husity na počátku 15. století byl v letech 1661-1785 velkolepě barokně přestavěn podle plánů Jána Baptista Matheye, Jana Blažeje Santiniho-Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dne 9. listopadu 1785 byl plaský klášter zrušen císařem Josefem II., aby se k roku 1826 stal rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny. Areál kláštera byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou. Hlavní prohlídkový okruh Cisterciácký klášter zavede návštěvníky do nitra bývalého cisterciáckého opatství - románské baziliky Nanebevzetí Panny Marie a bývalé obytné budovy, konventu, jež reprezentuje Santiniho umění stavět na vodě. Vedlejší okruh Zámek Metternichů je otevřen od konce července 2023. Návštěvníci se podívají do bývalé klášterní prelatury, kterou na zámek adaptoval ve 30. letech 19. století kníže Metternich poté, co odkoupil plaské panství. Prohlídkový okruh nabízí nevšední zážitek - samostatně si bez průvodce prohlédnout a zažít autentický interiér. Zpřístupněná je také barokní zahrada.

Speciální prohlídkový okruh Vodní systém je zaměřený na fungování vodního, větracího a tepelného systému budovy konventu. Dozvíte se zde informace o základech budovy, která je postavená na vodě. Prohlédnete si dvě vodní zrcadla, vzdušníkové chodby a klášterní separace (vězení). Prohlídky jsou určeny osobám starším 10 let, bez klaustrofobie, podpatků a s vlastní baterkou. Okruh lze objednat i mimo tyto termíny, a to pro skupiny o minimálním počtu 10 osob (maximální počet na jednu skupinu je 15 osob).

Další výběrový prohlídkový okruh Hodinová věž je po rekonstrukci od června 2026 již plně přístupný. Zahrnuje všechny tři části barokních sýpek - patrové kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény, třípatrový špýchar a fyzicky náročnější výstup na věž k hodinovému stroji, který je jedinečnou ukázkou ručně natahovaných věžních hodin. Jde o jeden z největších a nejstarších hodinových strojů v Čechách, který je starší více než 300 let. Tématem tohoto okruhu je historie a stavební úpravy budovy, zajímavosti hodinového stroje a místní cisterciácké hospodářství. Při prohlídce uvidíte i unikátní patrovou gotickou kapli, která je součástí sýpky. V Česku existují pouze dvě patrové kaple, další je v klášteře Zlatá Koruna.

V nabídce prohlídkových okruhů se mimořádně objevují také prohlídky Monastýrování, které jsou vždy tematicky zaměřené a nabízejí hlubší poznání vybraných témat různou formou. Budou to speciální prohlídky vedené odborníkem na některé konkrétní téma z klášterního života, architektury nebo umění (zhruba dvakrát do roka). A také jsou do tohoto cyklu zařazeny prohlídky Nocí ke hvězdám zaměřené na detaily architektury a výzdoby. "Bez vody se stavba zřítí" - Plaský klášter byl založen v údolní nivě řeky Střely; na řece mniši vybudovali umělý kanál, tzv. Královskou štolu, díky které naháněli vodu na mlýn a poháněli pilu. Výjimečností vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5 100 dubovými kůly zatlučenými do země. Ačkoliv rošt ležel nad vodou, byla do základů přivedena voda z pramenů, aby vzduch nedosáhl dřevu a doba se tím zkameněla. Varovný nápis "Aedificium hoc sine aquis ruet" odkazuje na tuto technologii pro generace.

Architektonické dílo Santiniho Aichela a Tyttlova éra: Podrobně byla konventní budova navržena s čtyřmi samonosnými schodišti a různými křížovými průhledy. Do přízemí konventu byla umístěna temnice, pro provinilce izolovaného dvojými dveřmi. Jídlo mu bylo podáváno ze zimního refektáře prostřednictvím otočného dřevěného bubnu. Pro těžší arest byla vyhloubena šachta 3,5 m pod zem a obložena pískovcovými kvádry. Odsouzený byl přivázán na žebřík a spuštěn do šachtice, v níž je po pás vody. Plaské prášky: jednou z výdělečných činností kláštera byla výroba a prodej tzv. Plaského prášku, bílého minerálního prášku proslaveného na počátku 18. století; surovina vitriolová břidlice z lomu v Hromnici byla utajována a lékárník Lucas Martin Gottlieb ji pečlivě střežil.

V roce 2023 byla dokončena obnova bývalé opatské rezidence, pozdějšího zámku Metternichů. V Nové prelatuře vznikl nový prohlídkový okruh Zámek Metternichů. Příjemnou procházku slibuje obnovení opatské zahrady, kde si budete moci v budoucnu uspořádat třeba piknik. Základy konventu jsou zpevněné 5 100 dubovými kůly, přes které byl položen trámový rošt. Okruh Vodní systém je zaměřený na fungování vodního, větracího a tepelného systému budovy. Klášter Plasy byl známý výrobou tzv. Plaského prášku, bílého minerálního prášku oblíbeného pro dobrou chuť, vyráběného a vyváženého ve velkém už v 18. století. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.

ilustrativni foto kláštera a vodního systému

Základy a architektonická holistická skladba

Plaský klášter byl koncipován podle souboru Santiniho návrhů, který propojuje vodní systém, vzdušný systém a cisterciácký řád. Budova konventu obsahuje čtyři samonosná schodiště a freskovou výzdobu; v průhledu jednoho ze schodišť se nachází freska Jakuba Antonína Pinka zobrazující boj archanděla Michaela s ďáblem. Temnice, otočný dřevěný buben a šachta pro těžší vězení reprezentují specifické praktiky klášterního života. Kromě toho se ve františkovských dílech objevují díla Matheye, Braun a Brandl, které doplňují výzdobu kláštera a prelatury.

  1. Základy konventu a systém podpěr.
  2. Vodní a vzdušný systém budovy a jejich unikátní řešení.
  3. Historie a vývoj chrámu, klausury a opatství.
  4. Husitské období a osudy majetku kláštera.

Poslední proměny zahrnují záběry barokní architektury, renovace prelatury a přeměny konventní budovy na zámek Metternichů. Plaský klášter byl výrazně ovlivněn barokní architekturou a pracemi Santiniho dílen, které dokázaly zapracovat cisterciácké zásady do mimořádně sofistikovaného, vodnatého a vzdušného systému. Po roce 1995 byl areál prohlášen národní kulturní památkou a dnes slouží jako významná turistická lokalita s hlavním prohlídkovým okruhem a doprovodnými okruhy zaměřenými na vodní a architektonické inovace.

Historik umění Petr Macek: Santiniho jsme si až příliš přisvojili, byl to Evropan

vizualni mapka areálu plasy

tags: #bernardsky #pudorys #klaster