První zmínka o frýdeckém farním chrámu sv. Jana Křtitele a sousední faře pochází z okresního období; v kostele byli pohřbíváni frýdečtí duchovní a významní měšťané, jako kupříkladu rod Wolfů z Března, jež v něm měl dokonce vlastní kapli. Kostel byl v minulosti obklopen hřbitovem, jenž byl na základě josefínských reforem na konci 18. století z hygienických důvodů zrušen. Několik zachovalých barokních náhrobníků bylo posléze druhotně vsazeno do kostelní zdi a dodnes je zde můžeme obdivovat.
Chrám sousedil s budovou fary a později také se školou, která byla v blízkosti kostelní věže zbudována r. 1673 udeřil blesk do kostelní věže, kterou okamžitě zachvátil požár. Areál roubeného kostela s dřevěnou zvonicí a hřbitovem ohrazeným zdí. Kostel ze 16. století zasvěcený Janu Husovi změnil své zasvěcení v 17. století, kdy byl přestavěn do dnešní podoby.
Kostel byl zmiňován v historických soupisem jako významná sakrální památka, kterou později doplnily i další architektonické prvky. Odkazy: Kostel sv. Jana Křtitele, farnost, Památkový katalog Národního památkového ústavu.
Stavba a architektura od středověku po raný novověk
Kostel se nachází na vyvýšené terase při středu obce; tvoří střed stavebního souboru obehnaného hradební zdí s kaplí Všech svatých, věží a karnerem s přístavkem. Kostel je orientován jako jednolodní stavba s presbytářem, který je vyvýšený a oddělený mozaikou zdiva. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1286 a souvisí s klášterem v Zábrdovicích; Kurdějov, Kutná hora a další kapitoly nacházíme v souvislostech s premonstrátským klášterem.
Raně gotická přestavba z 2. poloviny 13. století, známá jako Přemyslovská gotika, je doložena zbytky vítězného oblouku a zdiva v linii presbytáře. Stavba kostela trvala dlouho; v 15. století byl krov nad lodí postaven o něco později a presbytář byl oddělen od lodi mohutnou kamennou zdí. Před rokem 1483 došlo ke zvýšení zdiva lodi a zesílení bočními opěrami; prostor presbytáře získal kámen a klenby.
V průběhu 16. a 17. století vznikly hlavní sakristie a patro nad ní; z původní stavby zůstala gotická výzdoba a starší architektonické prvky. V roce 1604 byla zahájena stavba věže, která dokončena byla až po letech; zbytek věže byl dokončen až v 19. století.
Obřadní a装ový výzdoba
V 17. století byl na pravé straně kněžiště zazděn původní gotický vchod pro kněze; pro lid byl zřízen nový renesanční vchod na severní straně lodi (odkryt při opravách roku 1999). Pokořili Kokořovci kostel a zachovali delší část plochého kazetového stropu; nad kněžištěm visel obraz sv. Jana Křtitele, který byl později přemístěn.
Oltářní kov je známý jako rokokový a z roku 1810 byl do kostela instalován; na oltáři lze spatřit světy svatých jezuitského řádu, včetně sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského, uprostřed plastiku sv. Jana Nepomuckého. Oltář sv. Anny se 14 pomocníky byl vložen do kostela spolu s menzou; některé sochy byly v 70. letech 20. století ukradeny. Zbylé postavy lze identifikovat podle ikonografie (dobrý pastýř, sv. Barbora, sv. Jiří, sv. Ondřej, sv. František z Assisi, sv. Kateřina).
Centrální obraz je považován za barokní dílo neznámého autora a lze jej nazvat Sv. Anna vyučuje svou dceru Pannu Marii. Zhruba od druhé poloviny 17. století visí v kostele barokní vyřezávaný kříž.
V roce 1808-1810 Černínové kostel opravili, a při té příležitosti byl objeven jen zbytky raně gotických kleneb; došlo k vyrovnání stropu a instalaci nových prvků. Zároveň byla zřízena sakristie a dřevěný strop byl nahrazen novým stropem s laterálním zdivem.
Historické úpravy a obnova zvonů
V letech 1846 a 1848 byl kostel opět rekonstruován; v lodi byly zrestaurovány renesanční opěrné pilíře, v roce 1858 byly do kostela po rekonstrukci vloženy nové varhany od varhaníka Gustava Gut z Čisté. V témže období byla opravena i zvonička, která byla postavena před rokem 1672; v ní byly až do první světové války umístěny dva zvony.
Po 1. světové válce byly zvony zabaveny a roztaveny; v 20. letech 20. století byla do kostela dána socha Panny Marie. Před druhou světovou válkou byla znovu upravena podlaha a v 1946 byl kostel znovu vymalován; tehdy byl objeven i fragment raně gotických klenebních žebříků.
Věž byla rekonstruována v roce 1993 po etapách oprav; v roce 1974 byla věž pokryta měděným plechem a východiskem byly nutné opravy kvůli nevhodné konstrukci zvonové stolice a otřesům při zvonění. Dvě zvony byly v první světové válce zabaveny; jednu kopuli tvoří Maria, která byla původně ve věži Mariánského kostela.
