Jméno David je hebrejského původu. Nejčastěji se překládá jako “Milý - Sličný - Líbezný”. Byl synem Jesseho z kmene Judova. V Písmu má toto jméno pouze on. David byl pravnukem Rut a Boaze, byl nejmladším z osmi Jesseových synů. Pracoval jako pastýř. Ve svém povolání se naučil odvaze, kterou později prokázal v boji s Goliášem.
Bezvýznamný pastýř řekl králi Saulovi: “Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev nebo medvěd, aby odnesl ze stáda ovci, hnal jsem se za ním a bil jsem ho a vyrval mu ji z tlamy. Nebyla to jen jeho odvaha, ale i ctižádost a umění pečovat o stádo. Za tyto vlastnosti oslavoval svého Boha.”
Stejně jako kdysi Josef Egyptský také on trpěl žárlivostí a zlovůlí svých starších bratří. Když Hospodin zavrhl Saula jako krále nad Izraelem, ukázal Samuelovi na Davida jako jeho nástupce. Na Hospodinův rozkaz činí Samuel přípravy: “Naplň svůj roh olejem a jdi, posílám tě k Jesseovi Betlémskému. Vyhlédl jsem si krále mezi jeho syny.” Tak Samuel pomazal Davida za krále.
David zakoušel Hospodinovo požehnání ve všem, co podnikal, podobně jako kdysi Josef v Egyptě. Hospodin mu pomáhal svou přítomností a vše se mu dařilo. David, který měl podle Božího plánu nahradit Saula, byl vybrán, aby padlému králi Saulovi sloužil ve chvílích trudnomyslnosti: “Kdykoliv na Saula doléhal zlý duch od Boha, bral David citeru a hrál na ni.”
Davidovo hudební umění se stalo podkladem tradice o Davidově autorství žalmů i pro tvrzení, že David zavedl bohoslužbu budoucího chrámu, který vybudoval teprve jeho syn Šalomoun. Saul měl radost z Davida, jehož hudební schopnosti se staly skutečnou součástí bohatého duchovního dědictví a jmenoval Davida svým zbrojnošem: “Ať David zůstane u mě, neboť získal mou přízeň.”
Ta se projevuje v boji s filišťanským obrem Goliášem. Davidovi se podaří Saula přesvědčit, že není slaboch, ačkoliv je pouhý pastýř. Zabil přece nejednou lva i medvěda. Chce ukázat, že Goliáš je podobným nepřítelem jako lev - je nepřítelem Božího stáda. Dosvědčuje Saulovi, že tu zasahuje ještě jiná síla: “Hospodin mě vytrhne ze spárů toho Filišťana.”
A tak proti sobě nestojí pouze dva protivníci, David a Goliáš, ale přímo dva názory, dvě víry, dvě vyznání. Na jedné straně kult meče a kruté síly, na druhé víra v Hospodina. David odpovídá na Goliášovy kletby klidem: “Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil.”
Králova žárlivost na nového izraelského hrdinu se ozývá po vítězství nad Goliášem. Když David vrací domů, ženske vítají ho zpěvem: “Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce.” To je předzvěst budoucího boje o trůn. Od té chvíle Saul Davida začíná pronásledovat. Tým své odvahy se projevuje v přátelství Saula se synem Jonatánem a v jeho vzájemné smlouvě o věrnosti.
David projde obdobím útěku před Saulovým pronásledováním. Žádné místo není nadlouho bezpečné. David žádá Achimeleka o chléb a o zbraň; dostává Goliášův meč, znamení Hospodinova vítězství. David není pomstychtivý a z bázně před Hospodinem ušetřil Saulův život. Před králem vkrátí svou přítomnost v jeskyni Engedi: “Pohleď na cíp svého pláště v mé ruce. Odřízl jsem cíp tvého pláště a nezabil jsem tě.”
David se vyhýbá pomstě i v táboře, když ho Davida vybízí Abišaj. “Vezmi tedy to kopí, které má v hlavách i džbánek na vodu, a odejdeme. Nikdo nic neviděl, nikdo nic nevěděl, nikdo se neprobudil, všichni spali; padla na ně mrákota od Hospodina.”
Poté, co Saul zahynul, David prožívá velkou chvíli v Hebronu. David se rychle stává králem nad Izraelem a posléze nad celým Izraelem. Z jeho vlády vychází Palme Jeruzaléma a zbrojik rovine, a buduje se chrámová tradice. Davidův život je pln kontrastů: chudý pastýř i král, vášnivý bojovník i milovník hudby, adorující služebník Boží i někdy člověk hříchu.
David má dopad nejen na vývoj izraelského království. Před Židy je vnímán jako vzor krále, jehož charakter znamená naději na mesiášský vládu. V rámci křesťanské tradice je David často spojován s Ježíšem Kristem, který je v Matoušově rodokmenu uveden jako “syn Davidův” a zároveň Mesiáš posedlý vyšší původ. V Ježíšově učení se Davidova postava objevuje jako základ pro pochopení jeho poslání a identity.
Davidův odkaz se ozývá i v Ezechielovi a dalších proroctvích, kde se mluví o pastýři, kterým je David, a o jednotě Božího lidu. Vlastnosti Davida - odvaha, víra, oddanost Bohu i vnitřní boje s pádnými chybami - tvoří složitý a fascinující obraz, který inspiroval generace věřících a literátů po staletí.
Král David a sjednocená monarchie | Židovský příběh | Rozbaleno
tags: #bible #pro #zacatecniky #david