Jako originální kapli v Jeruzalémě, ale i ostatní napodobeniny (např. Horšovský Týn, Praha - Petřín), tvoří i kapli v Slaném polygonální jádro a její průčelí člení slepá arkáda nesená sloupy několika druhů.
Nad vlastní částí je vztyčen altánek polygonálního půdorysu se zvonovitou střechou.
Interiér tvoří tzv. andělská kaple, na jejíž podlaze je kvádr symbolizující odvalený kámen před Kristovým hrobem.
Následuje vchod do vlastní hrobky, kde se na severní straně nalézá plotna, na které spočívalo Kristovo tělo.
Boží hrob stojí na hřbitově při místním františkánském klášteře a dochovaných Božích hrobů existuje v českých zemích celkem 27, ale právě ten votický je výjimečný tím, že byl postaven podle nákresů a rozměrů původní kaple v Jeruzalémě.
Kaple je složena z žulových kvádrů a na její střeše je vztyčena šestiboká kopule s dvěma kamennými sloupy v každém rohu.
Komplex Božího hrobu se skládá z dvojité kaple svatého kříže, domu pomazání a pohřební kaple. Celý komplex je replikou kostela Božího hrobu v Jeruzalémě.
Boží hrob je součástí souboru svatopetrského kostela a křížové cesty.
Je působivým svědectvím pozdně středověké zbožnosti a krajinářské architektury evropského rozměru.
Celý komplex je replikou nejdůležitějších částí velkého kostela Božího hrobu v Jeruzalémě, místem vzpomínek na utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista.
Za koncepci areálu vděčí pozdějšímu starostovi města Görlitz, Georgovi Emmerichovi, který v roce 1465 po svém návratu položil základní kámen pouti do Svaté země.
Kaple byly postaveny v letech 1481 až 1504.
Slánský Boží hrob (1665) je nejstarší památkou tohoto typu v Čechách.
Originální kaple Božího hrobu dodnes stojí v Jeruzalémě a je vtěsnána do zástavby uprostřed města.
Ta byla a je cílem poutníků z celého světa, vypovídají o tom nejen staré záznamy, ale i drobné umělecké předměty s vyobrazením Božího hrobu - destičky ze slonoviny nebo výzdoba kovových ampulí, ve kterých si poutníci přinášeli ze Svaté země domů posvěcené oleje, víno a vodu.
Jeruzalémská svatyně prodělala řadu změn.
Když porovnáme Reuwichovu grafiku se slánským Božím hrobem, zjistíme řadu podobností.
I kapli ve Slaném tvoří polygonální jádro a její průčelí člení slepá arkáda nesená sloupy několika druhů.
Nad vlastní částí je vztyčen altánek polygonálního půdorysu se zvonovitou střechou.
Slánská svatyně byla postavena v roce 1665 a je nejstarší stojící stavbou tohoto typu v Čechách, podle dostupných informací starší pouze Boží hrob u kostela sv. Václava na Zderaze v Praze z roku 1643.
Předpokládáme však, že ten měl spíše liturgický charakter a jeho autoři se patrně příliš nezabývali detailnějším napodobením jeruzalémského vzoru.
Po slánské památce následovaly další, v roce 1685 byl vystavěn Boží hrob ve Voticích, o který se také starali tamní františkáni.
A v roce 1696 vystavěli Boží hrob Trautmannsdorfové při poutním kostele sv. Anny Na vršíčku u Horšovského Týna.
A můžeme doplnit další: Havlíčkův Brod (1724), Praha - Petřín (1732) nebo u bývalého pražského konventního kostela cyriaků - sv. Kříže (kol. r.
Tyto rozdíly jsou nejvíc patrné při porovnání slepé arkády, kdy sledujeme provedení a tvar sloupů.
Nikdy soudobé topografické dílo Bernardina Amica, Trattato delle piante et imagini de sacri edifizi di Terra Santa nepřináší na grafických listech tolik podrobností jako slánský Boží hrob.
Záměr slánského stavebníka, hraběte Bernarda Ignáce z Martinic, byl zřejmý.
Na jedné straně to bylo úsilí sakralizovat krajinu - v roce 1662 vztyčil na Slánské hoře tři kříže Kalvárie a na dalším vyvýšeném místě nad Kvíčkem dal postavit o tři roky později Boží hrob.
Boží hrob nad Kvíčkem byl vysvěcen na sv. Vavřince 10. srpna 1665 Arnoštem kardinálem z Harrachu.
Italský historik Alessandro Catalano nalezl v jeho deníku zajímavý záznam: posvětil oltář v kapli svatého hrobu a byl nucený vždy po kolenou, do kaple se nevešlo víc než tři lidi.
Místo pro relikvie bylo uprostřed horního kamene.
Nejnepříjemnější bylo ale, když jsme zapálili svíčky, protože jsem byl nucený hned vyjít kvůli kouři, pokud jsem nechtěl oslepnout.
Kouř však brzo zmizel, a tak jsem stihl odsloužit ještě mši.
Jedli jsme ve městě a přijel ještě hrabě Michna, který užívá zdejší vodu na podagru, spolu s hrabětem z Heissenštejna s manželkou a s maltézským rytířem z Vrtby.
Duchovní péče o Boží hrob byla svěřena, podobně jako později ve Voticích, františkánům.
Poblíž kaple Božího hrobu byla poustevna, kde působili poustevníci z třetího řádu sv. Františka - František Zelezinský a Vojtěch Zima.
Mezi Karlovým náměstím, Resslovou ulicí a ulicemi Na Zderaze a Na Zbořenci je velký areál Českého vysokého učení technického.
Vysoká škola působí v místech kdysi důležitého pražského kláštera, který spravovali křižovníci s červeným křížem - tedy strážci Božího hrobu řečení božehrobci.
Klášteru ještě na začátku 20. století zůstal jen malý kousek opěrné zdi.
Z kostela zůstal malý kousek opěrné zdi. Kaple Božího hrobu v areálu ČVUT na Zbořenci byla kdysi přimykána ke kostelu svatých Petra a Pavla, který byl na začátku 20. století zbořen.
Místní název Zderaz se odvozuje od Zderada družiníka krále Vratislava.
Podle Václava Hájka z Libočan byl pochován v kapli svatého Petra a Pavla, kterou měl založit snad už roku 899 kníže Bořivoj.
Na sklonku 12. století byl v těchto místech založen zderazský klášter křížovníků strážců Božího hrobu.
Část osady připomínají dva kostely svatého Václava a svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici a kaple Božího hrobu v areálu ČVUT na Zbořenci.
Celá osada Zderaz stála na Břežské skále, která se vypínala 20 metrů nad hladinou Vltavy.
Skála byla odtěžena v rámci asanace v roce 1905.
Důkazem existence jsou nezvyklé detaily jako zvláštní umístění kostela svatého Václava v Resslově ulici, který se zdánlivě vznáší ve výšinách.
Boží hrob - historické opravy a znovuzalesnění-v kostelech je velmi stará tradice sahající až do 9. století; v baroku a osvícenství prošla omezeními i obnovami.
Fotogalerie z opravy Božího hrobu ukazuje Nebešťskou klenbu z kamene, vyzdviženou v různých obdobích, a biblickou inspiraci v architektuře.
Architektuře Božího hrobu v Jeruzalémě i u nás bude věnován třetí díl cyklu Nebeská klenba z kamene, vápna a písku.
Vyvrcholením pozemské pouti Ježíše Krista je jeho cesta na Golgotu a smrt na kříži. Její jednotlivé etapy znázorňují zastavení křížových cest. Vrcholem je pak Boží hrob.
Toto shrnutí odráží historické napodobeniny Božího hrobu v českých zemích a jejich kontext v rámci poutní kultury a sakralizace krajiny.