Text čerpá ze Starého zákona a souvisejících teologických výkladů o tom, kdo byl považován za pomazaného a jaké to mělo duchovní důsledky pro identitu krále, kněze a proroka. Duch Hospodinův, olej a pomazání se v této souvislosti propojují s Božím voláním a posvěcováním služebníků lidu.
Pomazání jako Boží volání ke službě
Pomazání olejem bylo tradičním gestem potvrzujícím dosazení do úřadu krále, kněze či proroka. Samuel pomazal Saula a později Davida, čímž byla vyjádřena Boží volba a posvěcení pro služebné úkoly před lidem. David byl pomazán třikrát různými způsoby: Samuelem, posléze muži z Judy a nakonec všemi kmeny. Samuel hodnotí podle srdce, ne podle vzhledu: „Hospodin se dívá k srdci!“
- Králové a vévodové: král je trvalý a dědičný titul, vévoda jen pro určitý čas; pomazání bylo znamením Božího vyvolení pro vládu i ochranu lidu.
- Kněží a proroci: Áron i jeho následovníci byli pomazáni pro službu u Boha; Mojžíš a další proroci také vzýváni k úřadu podle Božího rozhodnutí.
David a Saul: rozdíl v srdci a v zájmu o Boží vůli
David byl „osmý“ a „nejmenší“ z Jišajových synů, a přesto byl vyvolen Hospodinem. Přes svou mládí a skromnost přinesl Davida Duch Hospodinův; na Davida sestoupil Duch Boží a stal se nablízku Bohu pro velký úkol. Saul naopak ztratil Boží blízkost, a Duch Hospodinův od něj odstoupil; přišel na něj zlý duch, který ho sužoval. Davidovo hudební působení zahánělo z Saula zlé stavy a ukazovalo na potřebnou verzi vedení a pokory před Bohem.
Hospodin učí, že volba krále není jen o fyzické síle či vzhledu, ale o moudrosti a srdci před Bohem. „Hospodin hledí na srdce“ a Boží volba často vyvrací lidské představy o tom, co má být vůdcem. Samuel tak poznává, že ten pravý král nemusí být největší či nejmohutnější, ale ten, kdo je „pomazaný Duchem“ a kdo se plně odevzdá Bohu v poslušnosti a lásce k Němu.
Symboly Ducha svatého a pomazání
Symbolem Ducha svatého je voda, vítr a olej. V Janově evangeliu Ježíš říká, že kdo věří, z něj „budou téci proudy živé vody“; v křtu v Jordánu se setkáváme s Trojicí. Duch svatý se nade vše projevuje jako oheň, oblaka Slávy a jako pečeť; Biřmování potvrzuje tuto pečeť. Především však Duch svatý spojoval Krista s Otcem a dělal z něj plnost zaslíbení pro církev, jež má být jeho tělem na zemi.
Ježíš byl naplněn Duchem svatým od narození, a v proroctví Izaiáše 61:1 se ukazovalo, že byl pomazán Duchem k prospěchu lidu. V novozákonní tradici je on sám „Pomazaný“, který měl plnost darů a posvátnou misi. Kristova身份 jako Král, Prorok a Kněz spojuje starozákonní předobrazy a ukazuje na plnost naplnění v Ježíši Kristu.
Dary Ducha a jejich užití v církvi
Písmo rozlišuje sedm darů Ducha svatého: moudrost, rozum, radu, sílu, umění, zbožnost a bázeň Boží. Kromě nich existují mimopřirozené dary (charismata), které jsou určeny pro dobro druhých a nejsou vždy spojeny s osobní svatostí. Apoštol Pavel uvádí v 1. Korintským seznam darů a vyzývá k jejich užívání v porozumění a míru ve společenství. Důležité je rozlišovat, jakým duchem se děje: Duch svatý je duch jednoty a pokoje, ne duch rozkolu či fanatismu.
Obnova v Duchu svatém vyžaduje očištění srdce a motivací pro dobro Boží slávy. Nedělat duchovní skutky pro vlastní uspokojení, ale pro církev a Boží majestát. Tím se naplňuje naše role jako „duchovně pomazaných“ v těle Kristově, kde Duch svatý působí prostřednictvím církve a dává lidem sílu žít v lásce a pokoji.
Praktické momenty pro vyučování a rozvíjení víry
- Král Saul a hudba Davida ukazují, že přijetí Ducha svatého vyžaduje pokoru a ochotu následovat Boží vůli.
- Předloha Davida jako „krále, jenž byl pomazaný“ ukazuje, že i ti, kteří nejsou nejviditelnějšími hrdiny, mohou být Bohem vybraní a osvojení pro službu lidstvu.
- Hudba Davida a její přínos pro duši člověka může sloužit jako prostředek k porozumění Boží blízkosti a odpuštění.
- Diskuze s dětmi může pomoci pochopit rozdíl mezi lidským a Božím pohledem na „nejlepšího“ vůdce a připravit je na rozlišování ducha ve shromáždění.
Obraz pro rozvíjení empatie a porozumění volbě Boží
Použijte obrázek s různými postavami a vyzvěte děti, aby tipovaly, kdo by se hodil na krále podle jejich představ a kdo podle Božího pohledu. Diskuse o důvodech pomůže uvědomit si, jak Boží volba a pomazání fungují i v našem prostředí a že ti, kteří bývají přehlíženi, mohou být božsky vyvolení pro významné úkoly.
Souvislost s křtem a biřmovaním
Pomazání v křtu a biřmování připomíná Boží volání k posvěcení a službě. Dnes je tato skutečnost vyjádřena svěcením olejů a vzkládáním rukou, které potvrzují účast věřících na Kristově království a na jeho službích. V církvi se tedy opět naplňuje starozákonní obraz pomazání jako prostředku pro vstup do božského a posvátného úřadu, a to jak na historické, tak na duchovní rovině.
