Kniha známá jako Ďáblova bible (Codex Gigas) patří k největším záhadám středověku a dodnes fascinuje svou mohutností i legendami o tom, že ji napsal mnich za jedinou noc s pomocí samotného diabla. Legenda říká, že mnich, jenž byl zasažen hříchem a černou magií, slíbil opatovi, že za jedinou noc napíše knihu obsahující všechny vědomosti světa, aby unikl zazdění zaživa. Mnich však zjistil, že úkol je nad jeho síly, a proto údajně požádal ďábla o pomoc; podle vyprávění měl být portrét ďábla na jedné straně knihy a dodal tak dílu jméno Ďáblova bible.
Originál vznikl na přelomu 12. a 13. století, pravděpodobně v klášteře Podlažice u Chrudimi. Záznamy v kodexu končí rokem 1229 a původně měl obsahovat 320 pergamenových listů; osm listů bylo vyřezáno a jejich obsah je ztracen. Jedním člověkem byl pravděpodobně sepsán a iluminován, což svědčí o jeho mimořádném původu a mohlo mu to zabrat dvacet i více let. Obrazně řečeno, kodex je složen z 310-320 pergamenových listů a dnes váží kolem 70-78 kilogramů.
Historie kodexu je složitá a překvapivá: z Podlažic se dostal do Sedlce v Kutné Hoře, byl zničen husity v 15. století a roku 1594 jej císař Rudolf II. odvezl do Prahy. O několik desetiletí později zamířil do Švédska jako válečná kořist z třicetileté války a od té doby je uložen v Královské knihovně ve Stockholmu. Kryptografie, malba, iluminace a rozsah textové náplně dávají Codex Gigas významné místo mezi starověkými rukopisy.
Kniha obsahuje nejen Bibli a deuterokanonické texty, jako je Baruch, ale také historické spisy Josepha Flavia, Etymologii Isidora ze Sevilly, lékařské traktáty a opis Kosmovy kroniky, který patří k nejstarším. Obsah zahrnuje i řadu světských textů, včetně zaklínadel, a proto vyvolává řadu otázek o autorství a záměru vzniknouti takového díla.
V roce 2007 vznikla facsimile, zhotovené žambereckými knihaři Jiřím Foglem a Pavlínou Rambovou technikou slepotisku na karton, původní pergamen je z telecí kůže. Moderní replika ukazuje v jeho expozicích nejen samotnou knihu, ale i nástroje a techniky vázání a krok za krokem proces, který býval u skutečné výroby. Replika váží 75 kilogramů, má výšku téměř jeden metr, 630 stran a je součástí expozice Žamberský knihaři a Codex gigas v Městském muzeu Žamberk; originál je ale stále v Stockholmu.
Podle legendy vznikla Ďáblova bible ve klášteře Podlažice a mnich ji měl napsat za jedinou noc. Skutečnost je však jiná: odborníci uvádějí, že dílo vzniklo s největší pravděpodobností jedním písařem během dlouhého období a sepsáno bylo minimálně dvacet let. Písmovno je že identické v celé knize, což podporuje domněnku, že jeden člověk měl hlavní autorský podíl. V textu se objevují biblické texty, Kosmova kronika a další traktáty, stejně jako řada světských částí a kalendárium.
K textu patří i spletité motivy: dovídáme se o působení Rudolfova dvora a jeho rozsáhlé sbírce, která byla zničena při rabování Švédy během třicetileté války, a o tom, že kniha byla nakonec uložena ve Stockholmu. Zároveň je důležité připomenout, že codex se stal symbolem mýtu - má až osmý div světa povahu a vytvořil kult kolem zázračné původu.
V rámci současné prezentace se dá říci, že Ďáblova bible je nejen archivem Biblií a řady historických i vědeckých textů, ale i svědectvím o tom, jak se v historii propojila touha po poznání s tajemstvím a mystikou. Její legendy a skutečný původ zůstávají předmětem zkoumání časem i výkladem, a proto je Codex Gigas dodnes předmětem zájmu badatelů i veřejnosti.
V místech spojených s historií knihy lze navštívit maketu v Žamberku a expozice v Městském muzeu Žamberk; to umožňuje návštěvníkům dotknout se hmotné podoby díla a lépe pochopit jeho zrod a cestu napříč kontinenty. Kromě samotné knihy si mohou návštěvníci prohlédnout i historické nástroje a techniky vázání a získat vhled do procesu tvorby a restaurování rukopisů.
Codex Gigas bývá spojován s parteditou mystiky a historickým kulisám, které oživují vzpomínku na staré rukopisy - například zmínky o bubnech a flétnách jako prvcích mystického vyobrazení, které bývají součástí různých legend a ilustračního spojení s tématem ďábelské bible. V textu se mísí i popis původu kláštera a míst spojených s jeho historií, což dokresluje, proč se kniha stala tak významnou a ikonickou.
Mezi zajímavosti patří, že Code Gigas je považován za největší dochovanou rukopisnou knihu světa a že grammatické detaily a iluminace odkazují na kodex původu z české kotliny a blízkého regionu. Stejně tak se uvádí, že jeho záznamy končí rokem 1229 a že byl původně napsán v Podlažicích, odkud putoval přes Sedlec až do Stockholmu, a stále je na místě, které světu ukazuje, jaká je skutečná hodnota rukopisného kulturního dědictví.
Codex Gigas Exposed: Magic, Occult and Demons of the west
Pro návštěvníky českých regionů zůstává důvěrně známé, že replika Ďáblovy bible je k vidění v Městském muzeu Žamberk, a že původní rukopis je uložen ve Stockholmu. Návštěvníci se mohou seznámit s příběhem díla, které prý vzniklo díky nadpřirozenému vlivu a které se stalo jedním z největších turistických a vzdělávacích lákadel regionu.
V souvislosti s tímto tématem stojí za zmínku i další výstavy a zajímavosti o knihách a jejich cestě světem - například otázky, proč mají některé bible za sebou dobrodružné osudy výtisků, tisků a cest přes hranice a jak se i dnes ukazují v různých muzeích a galeriích jako důležité kulturotvorné objekty.