Areál kostela se nachází na severním okraji vesnice a je dominantou krajiny, hřbitov kolem něj vytváří rámec, ze všech stran kostel obklopený hřbitovem. Objekt kostela patří mezi výrazné dominanty okolí a je patrný z dálky při cestě od Bílenic.
Stavba stojí na nepravidelně hrbolaté zatravněné ploše; podoba vesnice je doložená písemnými prameny k roku 1251 a kostel se připomíná v roce 1360. Podle zachovaného jižního portálu lodi lze výstavbu kostela zařadit do doby kolem roku 1240; k tomuto období patří presbytář s klenbou a vítězný oblouk. U presbytáře zmiňují autoři Soupisu památek (1900) zazděné osové okno, dnes již na fasádě patrné není.
Rozsah a složení stavby
Do 17. století patří také štuková výzdoba na vítězném oblouku, klenbě presbytáře a zmíněné arkádě. Zdivo lodi původně bylo vyšší než horní linie štítů; patrně se štíty původně nacházely o zhruba polovinu níže než dnes. Věž byla stavěna pravděpodobně společně s lodí; horní část však vztyčená až po vyzdění štítu lodi; okna v posledním podlaží byla později upravena, v přízemí byl pravděpodobně vodorovný strop.
Sakristie s dochovanou klenbou mohla být postavena již v první etapě, nebo i v pozdějším gotickém období. V 15. století byl vztyčen krov presbytáře a současně tudíž nadezděny štíty lodi; pravděpodobně i korunní římsa presbytáře a klenba přízemí věže pocházejí z té doby. Teoreticky by mohl být impulsem pro tyto úpravy požár, jehož stopy se nacházejí v půdě lodi i presbytáře (ohořelé kulatiny).
Pozdější úpravy a výstavba
V roce 1690 měla být postavena kaple; raně barokní štít a nejspíše i okna. Zahrocená arkáda mezi kaplí a lodí naznačuje komplexnější vývoj a možnou existenci starší kaple v tomto místě. Do 17. století patří také štuková výzdoba na vítězném oblouku, v klenbě presbytáře a kolem arkády.
Ve 2. polovině 18. století byly postaveny předsíně a přístavek u lodi, vznikla nová kruchta; na nově provedeném stropu lodi byla provedena výzdoba; okna lodi a presbytáře byla přepracována spolu s výzdobou kolem oken presbytáře. Gotické okenní ostění v západní stěně přístavku u lodi bylo pravděpodobně přeneseno z jiného místa. Barokně je rámcově krov věže; krov lodi, kaple, oratoře a přístavku je z 2. poloviny 19. století, kdy zřejmě vznikla i oratoř.
Ohradní zeď jižní části hřbitova je snad barokní či starší; severní část hřbitova má zeď i bránu zřejmě ze 19. století.
Stavební relevanci jednotlivých prvků
- Presbytář s klenbou a vítězný oblouk svědčí o raně středověké konstrukci a následných úpravách v gotickém období.
- Jižní portál lodi umožňuje odhad výstavby do roku 1240
- Arkády a kaple historicky odrážejí možnosti rozšíření a pozdně barokní úpravy
- Kruchta a novogotické prvky z 18. století ukazují na pokračující funkční využití kostela a proměny interiéru
- Hřbitovní zeď a brána v 19. století dotvářejí kontext místa a rituální prostředí
Celkové pojetí kostela a jeho okolí ukazuje kontinuální stavební vývoj od 13. století až do 19. století, kde se prolínají prvky románské, gotické a barokní architektury spolu s novějšími zásahy, které odrážejí vývoj farní komunity a její potřebu sakrálního prostoru pro bohoslužby a pietní zázemí.
Areál kostela se nachází na severním okraji vesnice a je dominantou krajiny, hřbitov kolem něj vytváří rámec, ze všech stran kostel obklopený hřbitovem. Objekt kostela patří mezi výrazné dominanty okolí a je patrný z dálky při cestě od Bílenic.