Areál najdeme při severním okraji vesnice a v mírně vyvýšené poloze. Objekt kostela patří mezi výrazné dominanty okolí (patrný z dálky např. při cestě od Bílenic). Ze všech stran kostel obklopený hřbitovem. Stavba založená na nepravidelně hrbolaté zatravněné ploše. Hroby situované často těsně u obvodových stěn.
Existence vesnice je písemným prameny doložena k roku 1251. Kostel se tu připomíná v roce 1360. Podle zachovaného jižního portálu lodi, který lze považovat za soudobý se zdivem (viz. kapsa pro závoru), je výstavba kostela řazena do doby kolem roku 1240. Kromě obvodového zdiva lodi sem patří presbytář s klenbou a vítězný oblouk. Podobu oken lodi neznáme.
U presbytáře zmiňují autoři Soupisu památek (1900) zazděné osové okno (dnes není na fasádě patrné). K pozdně románským konstrukcím náleží patrně i spodní partie obou štítů lodi; dochované horní linie (spáry) dokládají, že štíty byly tak o polovinu nižší než stávající; zazděný průchod ve východním štítu soudobý. Věž byla stavěna nejspíše společně s lodí; horní část ale vztyčená až po vyzdění štítu lodi; původní zdivo dosahuje asi až skoro ke koruně; společná se zdivem okénka všech podlaží; pouze okna v posledním podlaží (vyjma severního) později upravená; v přízemí byl zřejmě vodorovný strop.
Sakristry s dochovanou klenbou mohla být postavena už v 1. etapě, ale i v pozdějším gotickém období. Snad někdy v 15. století byl vztyčený krov presbytáře a současně tudíž nadezděny štíty lodi; ze stejné doby může být i korunní římsa presbytáře a klenba přízemí věže. Jen teoreticky se dá uvažovat o tom, že podnětem k těmto úpravám byl požár, jehož stopy jsou doloženy v půdě lodi i presbytáře (ohořelé kulatiny).
V roce 1690 měla být postavena kaple (rok odvozený nejspíše z letopočtu na náhrobku v podlaze); raně barokní štít a zřejmě i okna. Zahrocená arkáda mezi kaplí a lodí však situaci trochu znejasňuje. Najdeme však jiné stavby, kde se v baroku lomený oblouk uplatnil. Jinou možností vysvětlení je existence starší kaple v tomto místě. Do 17. století patří také štuková výzdoba na vítězném oblouku, klenbě presbytáře a zmíněné arkádě.
Patrně ve 2. polovině 18. století byly postaveny předsíně (vstupy soudobé) a přístavek u lodi; vznikla nová kruchta, na nově (?) provedeném stropu lodi provedena výzdoba; předělána okna lodi a presbytáře (+ výzdoba kolem oken presbytáře). Gotické okenní ostění v západní stěně přístavku u lodi bylo asi přeneseno z jiného místa. Barokní je rámcově krov věže. Krov lodi, kaple, oratoře a přístavku asi ze 2. poloviny 19. století; až v této době možná zřízena oratoř. Ohradní zeď jižní části hřbitova snad barokní nebo starší; v severní části hřbitova zeď asi z 19. století stejně jako brána.
Vizualizace okolí ukazuje významné dominantní postavení kostela v krajině a hřbitov kolem něj, který k němu patří.
Další detaily dokládají postupné stavební změny, jejichž časové rozpětí sahá od středověku až po 19. století, včetně intervencí barokních i klasicistních prvků.
Ohradní zeď hřbitova na jihu nese znaky baroka či staršího období, zatímco severní část odpovídá 19. století stejně jako brána. Celkově tak kostel představuje kompaktní komplex, který odráží dlouhé stavebně-historické vrstvy, od románského jádra po pozdně klasicistní zásahy a barokní detaily.
Klíčové období a architektonické prvky
- Románské jádro: presbytář s klenbou, vítězný oblouk, spodní partie štítů
- Gotické zásahy: sakristie s klenbou, pozdně gotické úpravy oken a průchodů
- Barokní zásahy: štíty, arkády, krov věže, štuková výzdoba, kruchta a nová okna
- Pozdně barokní až 19. století: přístavky, opravy, výzdoba a nové stropy
Historický kontext a zdroje
Písemné prameny potvrzují existenci vesnice k roku 1251 a samotný kostel se v písemnostech objevuje k roku 1360. Stavba je řazena do doby kolem roku 1240 podle portálu lodi a kapsy pro závoru. Zmínky Soupisu památek (1900) doplňují informaci o zazděném okně a změnách štítů, které bývaly nižší než současné. Teoreticky uvažovaná požárová motivace pro některé úpravy zmiňuje možnosti poškození a následné stavební rekonstrukce.
Současná podoba interiérů, výzdoba a konstrukční změny odrážejí dlouhou řadu generací a postupných úprav, které zachovaly charakter místa a jeho architektonickou kontinuitu od středověku až do 19. století.