Samostatně stojící zděná omítaná kaple obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem, střecha sedlová, nad závěrem půlkuželová, krytá plechem natřeným na červeno. Na hřebeni hranolová zvonicová věžička s půlkruhově zakončenými okénky a jehlancovou stříškou zakončenou makovicí a křížem, celá krytá plechem. Na průčelí je trojúhelníkový atikový štít s půlkruhově zakončeným výklenkem, lemovaným v horní části plochou šambránou s klenákem ve vrcholu.
Průčelní stěna polomena dvoukřídlými dveřmi v novodobé úpravě, s plechou stříškou. V obou obočních stěnách malá, půlkruhově zakončená okénka lemovaná podobně jako nika ve štítu v horní části plochou šambránou s klenákem ve vrcholu. Novogotická kaple Panny Marie Růžencové asi z počátku 20. století, stojící v lese přírodního parku Velký Kosíř.
Kaple Panny Marie Růžencové na Velkém Kosíř je ukryta v lese asi 0,5 km severně nad obcí Čechy pod Kosířem. Přestože je zdejší přírodní park velmi turisticky navštěvován, je místo téměř neznámé. Nevede k němu žádná z turistických značek a je opomíjena i infotabulemi naučné stezky. Vybudována byla s největší pravděpodobností v době, kdy nedaleský statek Gabrielov prožíval svoji slávu. To znamená v počátcích 20. století, kdy rod Sylva-Taroucca podnikal v celém okolí Čech pod Kosířem.
Tuto dataci mohly potvrdit dva erby na tabulce ve spodní části kapličky. Bohužel text a znázornění v erbovních polích je již tak zničeno, že je vidět jen lemování erbovních štítů. Kaplička je vyvedena v novogotickém stylu, kdy asi metrová soška Panny Marie s růžencem se sepnutýma rukama k modlitbě stojí ve střední části otevřené kaple. Ta má do tří stran vyklenutá okna v horní části zaoblená. Kaple stojí na třech odstupňovaných schodech. Horní část je zakončena jehlancovou plechovou střechou, která vystupuje z trojúhelníkových štítů po stranách.
Empírovou kapli s hrobkou v Pohledu nechal postavit Evžen hrabě Silva-Tarouca Unwerth v roce 1840. V hrobce jsou pohřbeni rodiče hraběte Evžena, Jiří hrabě Silva-Tarouca (1775-1839), Kristina hraběnka Silva-Tarouca, roz. hraběnka z Unwerthu (1788-1841) a tři Evženovi sourozenci Josef (1823-1826), Anna (1825-1826) a Franciska (1828-1829).
Zajímavý je příběh prostředního z tří křížů umístěných před kaplí Panny Marie. Jde o hrob Julie hraběnky Silva-Tarouca Unwerth, rozené Kaufmannové (1821-4.6.1859), první manželky hraběte Evžena. Julie Kaufmannová byla povoláním herečka, zemřela mladá, ve věku 38 let. Ačkoli se sňatkem s hrabětem Evženem stala nositelkou šlechtického titulu, jedna z tradovaných verzí říká, že jako původem neurozená osoba v rodinné hrobce Silva-Tarouců nesměla být pohřbena. Julie byla podle všeho krásná žena, její podobu zachytil sám Josef Mánes, rodinný přítel větve rodiny Silva-Tarouca z Čech pod Kosířem.
Na konci textu lze sledovat, že kaplička byla součástí širšího prostředí zámku a parkového areálu, který byl v minulosti často spojen s rodem Silva-Tarouca a jejich mecenášstvím v regionu. Dlouhodobě sem patřila také architektura a sochařské práce Olomouckého kraje, včetně prací Josefa Mánesa a místních řemeslníků.
Kaple sv. Floriána byla postavena r. 1829. Obec byla v letech 1768-1945 v majetku rodu hrabat Silva-Tarouca. Kapli, jednoduchou stavbu s vížkou a se zvonicí, nechal pravděpodobně postavit některý z členů rodu. Od r. Turisticky vyhledávaná lokalita Čech pod Kosířem láká především zdejším zámkem s parkem (na kterém byl častým hostem malíř Josef Mánes), muzeem kočárů, muzeem hasičské techniky, ale též samotnou horou Velký Kosíř, na kterém je rozhledna a rozkládá se zde přírodní park.
Kaple sv. Josefa bývá popisována jako netradiční trojboká kaple otevřená arkádami a zdobená pilastry s římsovými hlavicemi. V centru kaple stojí novodobá socha Ježíše Krista na hranolovém podstavci, která nahradila původní dřevěnou sochu sv. Nároží. Kapli sv. Josefa završuje makovice s tepaným křížem. Střecha kaple je trojboká a pokrytá pálenou taškou.
Kaplička, zmiňovaná v historických pramenech, byla v různých obdobích spojována s bohatou historií zámku a parku v Čechách pod Kosířem a dále s rodem Silva-Tarouca, který zde byl významným patronem umění a kulturního života regionu. Dnes kaple i okolí zůstávají zajímavým místem pro turistické navštěvy, které se často koncentrují kolem zámku a parku, jenž býval domovem pro mnohé významné osobnosti z 18. a 19. století.
Historické souvislosti a architektura kaplí v regionu
Kaple Panny Marie Růžencové a kaple sv. Josefa reprezentují kombinaci novogotiky a empírových prvků, často doplněné o kamenické a sochařské práce lokálních mistrů. Venkovní architektura zahrnuje zděné omítané průčelí, trojúhelníkové štíty, půlkruhové výklenky a ozdobné šambrány s klenáky ve vrcholových partiích. Vnitřní zařízení bývá bohatě zdobené, s liturgickým mobiliářem a sochařskými díly, někdy díly Olomouckých sochařů a řemeslníků.
O pohledu na kapli svědčí také stalé vyprávění o přístupu k objektu a jeho okolí. Kaplička bývala spojována s reprezentačním prostředím zámku a s myšlenkou ochrany a modlitby, která byla v regionu spojována s patronátem hasičů a světců rodiny Silva-Tarouca. Dlouho byla součástí kulturního dědictví obce Čechy pod Kosířem a její okolí zůstává významnou turistickou destinací pro milovníky historie a sakrálních památek.
Na návštěvníky také působí samotná přírodní scenérie Velkého Kosíře a obec Čechy pod Kosířem s okolními pamětihodnostmi, mezi něž patří zámek, muzeum kočárů a muzeum hasičské techniky.
Stavby z 18. až 19. století, jejichž kroniky a erbovní tabule zčásti chybí, přesto zůstávají důležitým svědkem historie regionu a rodiny Silva-Tarouca, která zde působila jako mecenáš kultury.
Tabulka - vybraná data a období
| Objekt | Orientace | Rok výstavby / datace | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Kaple Panny Marie Růžencové | novogotická kaple | počátek 20. století | nachází se v lese, 0,5 km severně Čech pod Kosířem |
| Kaple sv. Floriána | kaple s vínovou zvonicí | 1829 | patron hasičů, kaple v obci |
| Hrobka Silva-Tarouca | empírová kaple | 1840 | v Pohledu, později přemístěna z důvodu spodní vody |