Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze: moderní náboženská architektura inspirovaná historickými vzory

Jeden z nejvýraznějších rysů tohoto kostela je obrovské skleněné hodiny s průměrem ciferníku 7,6 m na 42 m vysoké ploše věže, která prostírá celou šířku fasády. Design výrazné moderní budovy inspiroval starší křesťanskou architekturu a dílem proslulého slovenského architekta Jože Plečnika. Stavba proběhla v letech 1928-1932 a evokuje Noemovu archu.

Kostel je otevřen pro prohlídky a stal se nejvýznamnější českou náboženskou stavbou 20. století, vybudovaný jako druhý kostel v pražské čtvrti Královské Vinohrady. Slovenští architekti Plečnik vyhráli veřejnou soutěž vyhlášenou v roce 1919 a podle jeho plánů vyrostla moderní a velmi jedinečná stavba inspirovaná starokrásnými i starověkými vzory.

Průčelí má obdélníkovou dispozici; samotná sieň měří 38×26 m a má vysoký klenutý strop. Jihozápadně orientovaná věž s výškou 42 m je korunována měděnou kopulí o výšce tří metrů a čtyřmetrovým křížem. Velké kulaté okno ve věži původně vpouštělo ranní světlo do kostela, později byl instalován rozsáhlý 7,6metrový ciferník.

Fasádu zdobí velice pestrá výzdoba, přičemž zdi z keramiky jsou částečně prosklené až po horní čtvrť. Nad prosklenou brickovou výplní je doplněn oblouk a nízká nárožní štítová lišta. Přední fasádu zdobí tři masivní portály. Plečnik také částečně přispěl k interiéru, který je stejně originální jako exteriér.

Na hlavním oltáři visí dřevěná socha Krista v symbolickém srdci a šest velkých českých patronů svatých - sv. Ján Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop - spolu s dalšími zlatě oplechovanými dveřmi. Zvláštním rysem postmoderního kostela je absence kázacího pultu.

Ke küli patří i osídlení zvony; z šesti zvonů, které během okupace nacisté roztavili na zbraně, zůstal jen nejmenší. V roce 1992 se dva původní zvony vrátily na věž a jsou dílem rodiny Manouškových zvonařů.

V Praze a jeho okolí bývá v období Adventu tradiční osvětlení největšího vánočního stromu na náměstí a pod stromem bývají umístěny betlémy. Každý betlém je originální a jedinečný a vypráví příběh o narození Ježíše v různých formách. Královské Vinohrady a další místa v České republice nabízejí řadu vánočních výstav betlémů a betlémy z různých materiálů, včetně mechanických.

Významná místa a sbírky betlémů napříč Českem

Ve stejné době, kdy probíhala výstavba kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, vznikaly i další významné betlémy. Muzeum betlémů v Karlštejně představuje největší královský betlém v České republice o ploše 80 m2 s 46 dřevěnými loutkami v historickém oděvu. Advent na Karlštejně je také spojován s perníkovými betlémy a městem plným vůní vánočních pochutin. Krýzův betlém v Jindřichově Hradci je největší lidový mechanický betlém v zemi s téměř 1 400 figurkami a pohyblivými prvky, a je zobrazen v Muzeu regionu Jindřichohradecko.

Třešť na Vysočině patří k důležitým místům výroby betlémů; od 19. století se zde tradičně vyrábějí betlémy ze dřeva i papíru. Moderní betlémy mohou obsahovat až 500 figur a bývají dlouhé až 7 metrů. V regionu žije kolem deseti řemeslníků - řezbářů dřevěných betlémů, kteří udržují tradici naživu. Advent na Třešti bývá pro návštěvníky otevřený, se zhruba 20 betlémovými scénami v domácnostech nebo v Vysočina Muzeu na náměstí.

Proboštova štolní scenérie v Třebechovicích pod Orebem je mechanický dřevěný betlém starý více než století a považuje se za nejcennější a nejvíce obdivovaný betlém v republice. Obsahuje více než 2 000 vyřezávaných dílů vytvořených lidovými řezbáři Josefem Proboštem a Josefem Kapuciánem. Je dostupný po celý rok, s tradičním vánočním trhem a bohatým vánočním programem.

Midnight Mass, tedy půlnoční mše, je křesťanskou bohoslužbou, která se koná v časných večerních hodinách slavnostního svátku - nyní v období Vánoc. Dříve to byla tradice bdění, postu a modlitby před velkým svátkem. Nejslavnější noc v českých kostelích během Vánoc bývá zejména v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha, kde se konají půlnoční mše a atmosféra Vánoc dokáže zvýšit zážitek z návštěvy.

V kostele Panny Marie před Týnem i v katedrále sv. Víta bývá během Vánoc bohatý program a bohoslužby. Kostel Svaté Barbory, The Church of Our Lady before Týn a další významné sakrální památky nabízejí adventní program a vánoční mše. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je jednou z nejvýznamnějších novodobých sakrálních staveb v ČR a spolu s dalšími místy tvoří bohatý kontext českého adventního a vánočního dění.

V jedné z nejvýznamnějších sakrálních staveb Prahy, kostelu Nejsvětějšího Srdce Páně, se nachází mimo jiné i socha Krista a šest patronů nad hlavním oltářem, a v suterénu je kaple s dubovým kalathovým stropem. Kromě toho se zde v době Vánoc konají mše a prohlídky, což dělá z tohoto místa důležitého článku v kulturně-religiózním dědictví Prahy.

Hlavní fasáda kostela a hodiny

Jože Plečnik 1 — Od Sezessionstilu k Deep Time — AB+C 124

tags: #ceska #mse #vanocni #kostel #nejsvetejsi #srdce