Pozn.:3x pův. brož České bibliofilské tisky I.-III. - Arno Sáňka, 3x clpl. vazba České bibliofilské tisky IV. (A. Sáňka) a V. + seznam edicí - František Bubla, první svazek dřevoryty vyzd. J. Váchal, vyd. St. Kočí, Brno, 1923, ex. 234/500 na Ullersdorfu, 183s., druhý svazek leptem vyzd. J. Konůpek, vyd. Arno Sáňka, Brno, 1927, ex. 71/250 na dvojím van Gelderu, tisk Kryl a Scotti - Nový Jičín, 227s., třetí svazek leptem na tit. listě vyzd. taktéž J. Konůpek, vyd. A. Sáňka, Brno, 1931, ex. 56/250 (dvojí van Gelder, tisk Kryl a Scotti), 322s., čtvrtý a pátý svazek zpracoval Fr. Bubla, vyd. Státní knihovna ČSSR - Národní knihovna, Praha, 1967 resp. 1971, obs. soupis tisků od r. 1929-1945 (681s.) a 1945-1970, pátý svazek obs. též doplněk ke IV. dílu a rejstřík k dílům I.-V. Po mnoha letech vycházející čtvrtý díl navazuje na předchozí Sáňkovy bibliografie bibliofilských tisků, vydané v letech 1923, 1927, 1931. Obsahuje 3343 záznamů, k nimž jsou připojeny záznamy tisků rozdávaných při večeřích SČB v Praze a na schůzkách moravských bibliofilů.
Historie a kontext české bibliofilie
Na konci 19. století se objevuje v oblasti knižní kultury staronový fenomén - krásná bibliofilská kniha. Od té doby také hovoříme o tzv. moderních bibliofiliích. Ty měly podle představ svých tvůrců navázat na dávnou tradici krásné řemeslné knihy, a to v průmyslové době, která ničila kouzlo ruční práce. Za bibliofilie považujeme v nejširším smyslu slova unikátní, kvalitní, krásné a cenné tisky. Jsou to velmi často subtilní, intimní artefakty, právem mnohdy publikované jako soukromé. Svědčí o uměleckém vkusu jednotlivců nebo spřízněných skupin tvůrců.
Národní knihovna ČR uchovává tisíce exemplářů těchto výjimečných knih. Veřejnost ji často vnímá spíše jako místo pro uchovávání tradičních knižních perel - starých rukopisů a tisků, než jako univerzitní fond. To knihovnu směruje k zajištění běžného servisu pro studenty, avšak NK ČR zároveň plní roli národní konzervační fond a propaguje knižní kulturu pro obecnou kulturní vzdělanost. Tento příspěvek volně navazuje na autorův text Perly skryté mezi miliony knih publikovaný v časopisu GrandBiblio, č. 1/2, 2009.
Průřez historií bibliofilií v českých zemích
Ve své chronologické orientaci lze sledovat důležité milníky: od počátků Moderní revue 1894-1925 po dvacátá léta, která přinesla rozkvět bibliofilie i významné edice J. Floriana, Váchala či Toyen. Dvacátá léta 20. století jsou vrcholem - rozmanitá díla, řada titulů ilustrovaných a tisknutých s velkou vizuální i typografickou precizností. Adventura a kubismus se promítají do úprav knih, vznikají významné bibliofilské řady a edice.
Mezi klíčové osobnosti patří A. Sáňka a Fr. Bubla s edicemi, které se systematicky rozvíjely a rozšiřovaly sbírky české bibliofilie. Národní knihovna ČR shromažďuje nejen tiskoviny, ale i soukromé sbírky známých kulturních osobností a významných figur trhu s knižní kulturou 20. století. Z fondů NK ČR vyčnívají zvláště Obrození a Bibliofilie, jejichž vznik souvisí s ochranou a propagací české národní kultury.
Významné sbírky a sbírkové fondy NK ČR
Knižní fond Obrození byl budován od roku 1947 převody, koupěmi a dary a dnes má téměř 3000 svazků. Jsou zde díla českého národního obrození od poslední třetiny 18. století do šedesátých let 19. století a často i tisky z osobních knihoven významných osobností. Knižní fond Bibliofilie má své počátky ve 30. letech 20. století a dnes čítá téměř 3600 svazků, s významnou produkcí prvorepublikové bibliofilie a mimořádnými autorskými knihami a vazbami českých knihařů 20. století.
Mezi významné sbírky patří knihovny Josefa Váchala (česká i světová literární tvorba a autorské tisky), Miloše Martena (divadelní tematika), Aloise Chvály (178 bibliofilských tisků), Miloslava Novotného (exlibris), Jiřiny Paroubkové (exlibris), Rudolfa Hlavy (hudební literatura a zpěvníky) a řada dalších. Z hlediska kontextu Obrození a bibliofilie je důležité připomenout, že NK ČR shromažďuje i materiály ze 19. a 20. století, a to včetně vzácných tisků a uměleckých vazeb. Tyto fondy tvoří jádro bohaté národní kultury a slouží nejen badatelům, ale i veřejnosti.
Významné autorské a ilustrátorské tradice
V češtině se objevují významná díla předních bibliofilů a jejich spolupracovníků: J. Váchal, J. Konůpek, J. Šíma, Toyen, K. Teige a řada dalších výrobců knih. Krásná kniha je spojována s expresivní ilustrací, typografií a originálními vazbami. Z období 1910-1930 vyplývá dynamická kulturní atmosféra, která podpořila vznik mnoha vzácných tisků a edic. Vrchol dvacátých let se pojí s výraznou vizuální kulturou a s propojením se surrealistickou i kubistickou tvorbou. Téměř každé vydání nese známky výtvarného a typografického experimentu, často s doprovodem významných umělců a tiskařů.
V rámci ediční činnosti se ukazují zvláště pera Egona Bohuslava Teigeho, Toyen, J. Štyrského a dalších, kteří posouvají hranice estetiky a knihvazačství. Vznikají významné edice a tituly, které se staly ikonami české bibliofilie, a jejich vliv se promítá i do pozdějších generací. Vybrané tituly z té doby představují vedle literárních děl také ilustrace a grafická řešení, která dodnes inspirují sběratele a badatele.
Seznam vybraných moderních bibliofilských titulů a klíčových jmen
- Dellucovy Lidé z baru (1925) s ilustracemi J. Šímy; Aventina a jeho spolupráce s významnými výtvarníky.
- Máje ilustrované J. Zrzavým; Babička ilustrovaná K. Špálou (1923); Vančurovo Rozmarné léto kolorované J. Fromka (1926).
- Edice A. Sáňky a Fr. Bubly; bibliografické soubory vedené NK ČR a SČB; specializované katalogy a výstavy.
- Československé bibliofilské tisky - čtyřsvazkové dílo Sáňky a Bubly, registrující tiskoviny a jejich edice od 20. století.
- Exlibris a sbírky jednotlivců: Josef Váchal, Miloš Marten, Alois Chvála, Zdeněk Braunerová a další.
Závěry a současný poznatek
Fondy NK ČR nadále slouží jako důležitý zdroj pro studium české bibliofilie a jejího vývoje od konce 19. století až po moderní období. Studenti a odborníci zde nacházejí dokumentaci o tom, jak se krásná kniha vyvíjela, jaké techniky a vazby dominovaly jednotlivým obdobím a jaké byly vazby mezi literaturou a výtvarným uměním. Důležitost knihovny spočívá nejen v uchování samotných tisků, ale i v poskytování nástrojů pro jejich zpracování, ošetření a digitalizaci. Ačkoliv období 20. století prošlo turbulencemi, bibliofilie zůstává svědectvím o kulturní dlouhodobé hodnotě a tvůrčím odhodlání jednotlivců i institucí.
tags: #ceske #bibliofilske #tisky #bibliografie #bibli