Chrám svatého archanděla Michaela a Zlatý klášter v Kyjevě: symbol ochrany a ukrajinské identity

V centru Kyjeva stojí socha svatého archanděla Michaela se štítem a mečem jako ochránce hlavního města Ukrajiny a celé země, která je nyní ohrožena invazí Ruska. Socha z bronzu a zlata, umístěná v roce 2002, stojí nad Liadskou bránou na náměstí Nezávislosti v Kyjevě. Svatý Michael Archanděl je patronem Kyjeva a je také středem znaku ukrajinského hlavního města.

Historie a význam archanděla Michaela v Kyjevě

V 16. století se svatý Michael Archanděl objevil na znaku Kyjeva. V roce 1969, za režimu Sovětského svazu, však úřady jeho postavu nahradily kaštanovými listy a tak tomu bylo až do rozpadu SSSR, kdy byl roku 1995 archanděl do znaku vrácen. Zlatý klášter svatého Michaela Archanděla je kyjevské známé místo, které se majestátně tyčí na vrcholu kopce napravo od řeky Dněpr. Klášter byl zničen ve 30. letech sovětskými úřady a v roce 1991 byl obnoven u příležitosti získání nezávislosti Ukrajiny.

Architektura a klášter jako duchovní centrum

Není náhodou, že bazilika svatého Michaela Archanděla v Monte Sant'Angelo v Itálii a zlatý klášter svatého Michaela Archanděla v Kyjevě jsou spojeny v modlitbě s prosbou o přímluvu za kyjevský lid a všechny národy světa. Saint Michael's Golden-Domed Monastery in Kyiv is an active Orthodox monastery, whose main church is Saint Michael's Golden-Domed Cathedral. The original church was built in 1108-1113 under Prince Sviatopolk Iziaslavych; it was a cross-domed, six-pillar structure with one gilded dome, and at the beginning of the 20th century - a seven-domed one. In the 1930s, the cathedral was destroyed by the Bolsheviks, and it was reconstructed in 1997-1998. Located on the monastery grounds are the Kyiv Orthodox Theological Academy, the Church of Saint John the Theologian, a bell tower, and the Museum of the History of the Monastery. The Church of the Archangel Michael was the ancestral burial vault of the Iziaslavych princes. In 2021, the Metropolitan House - the official residence of the Metropolitan of Kyiv and All Ukraine - was located on the monastery grounds.

Historické vrstvy kláštera a ukrajinská identita

Chrám byl postaven z kamene a cihel, stěny zdobily mozaiky a fresky a uchovával relikvie svaté Barbory. Zlatý klášter a spojené památné stavby zůstávají výkladní skříní ukrajinské duchovní a národní identity. V souvislosti s nedávným požárem dřevěného chrámu svatého Michala v pražských Kinského sadech přinášíme text našeho čtenáře z jihozápadní Ukrajiny, žijícího už léta v Čechách. Začal se zde zajímat o různé ukrajinské památky a na jaře se rozjel podívat na část dřevěných chrámů, přestěhovaných na české území z jihokarpatského regionu. Zde se dočtete o třech těchto památkách, ale slíbeno máme i pokračování.

Ukrajinská architektura ve střední Evropě a její odkazy

Málokdo ví, že se na území České republiky nacházejí ukrajinské dřevěné kostelíky, které sem byly přemístěny ve 20. a 30. letech 20. století ze Zakarpatí (bývalé Podkarpatské Rusi). Pro mě jako rodilého Ukrajince, žijícího od dětství tady v České republice bylo opravdu milým překvapením, když jsem je náhodou objevil. Chrám svatého archanděla Michaela na Petříně je ukázkou dřevěné architektury lemkovského typu - těchto chrámů se už i na Zakarpatí dochovalo jen několik. Chrám byl původně postaven v obci Velyki Lučky v roce 1625, podle jiné verze na počátku 18. století.

Další výlet jsem podnikl o něco později, a to do Hradce Králové, Nové Paky a obce Dobříkov. Během jednoho krátkého výletu jsem navštívil tři dřevěné kostelíky. Nejsou od sebe daleko, ale za jeden den bych to určitě nestihl, takže to bylo s noclehem v Hradci. Podíval jsem se tehdy i do Litomyšle. Kromě dřevěného kostelíku je totiž v okolí Hradce Králové také několik ukrajinských vojenských pamětních míst. Rozhodl jsem se, že nejprve pojedu do Dobříkova. Z Hradce Králové vlakem je to kousek. Pamatuji si, jak jsem vystoupil na stanici v Dobříkově, otočil se, a za malebným polem v dáli jsem spatřil špičku dobříkovského kostelíka. Byla to jedna z nejpříjemnějších chvilek během mé cesty. Po kraji silnice přes pole jsem se vydal do vesnice. Kostelík se nacházel na ohrazeném pozemku, a měl jsem asi tehdy štěstí, že byla otevřená brána. Dřevěný chrám Všech svatých stejně jako i ten pražský dokonale zapadá do okolního prostředí. Jedná se o gotizující dřevěnou památku, která na mě působila lehce a vzdušně. Byl postaven ve vsi Velyka Kopaňa v roce 1669, o čemž svědčí nápis vyřezaný na kostelíku.

Kořeny ukrajinské diaspory v Čechách a propojení osudů

V Hradci Králové v Jiráskových sadech, u soutoku řek Labe a Orlice se nachází dřevěný kostelík, který sice jen nepřímo souvisí s Ukrajinou, ale určitě stojí za zmínku. Do parku jsem vyrazil příštího dne ráno. Je to krásné místo na procházku - klidné a tiché. Jak kostelík souvisí s Ukrajinou? Do Hradce Králové byl přemístěn z východoslovenské Malé Poljany, z regionu, obývaného převážně ukrajinským (rusínským) obyvatelstvem. Byl postaven v první polovině 16. století ve vsi Habura a v letech 1744-1745 přemístěn do Malé Poljany.

O návštěvě kostelíka v Nové Pace napíšu příště. Kostel svatého Michaela - otec, i když nikdy neopustil svoji rodnou vesnici, žil v pěti státech: v Rakousko-Uhersku, Československu, Slovenském štátu, Československé socialistické republice a Slovenské republice, ve které také zemřel. A každý ten stát považoval za svoji vlast. Avšak jak otec, tak dědeček i pradědeček věděli, že jejich kořeny jsou za karpatskými horami, v zemi, která se odpradávna nazývala Rus (Kyjevská, Haličská), a proto místo, kde žili, pojmenovali názvem Uherská Rus či Karpatská Rus a sami zachovali dávný etnonym - Rusíni. Za svoji kolébku tedy považuji dnešní Ukrajinu. To mi však nebrání chápat jako svou otčinu také zemi, na území které jsem se narodil a žiji - dnešní Slovensko. Moje malá otčina - rodná vesnice Kurov, která v roce 2002 oslavila 670 let od první zmínky o ní, se vždy považovala za rusínskou (ukrajinskou), a takových vesnic je na území Slovenska 250. Tyto vesnice táhnou se úzkým 150 kilometrovým pásem podél ukrajinské a polské hranice - od Novoselice na východě po Osturňu na západě. Tyto ukrajinské vesnice od roku 1828 patřily do Prešovské eparchie.

tags: #chram #archandela #michaela #ukrajina