Největší monument Turecka strávil posledních osm dekád jako muzeum. Měl to být kompromis mezi muslimským a křesťanským světem, jehož zástupci se pod obrovskou kupolí chrámu Hagia Sofia promodlili staletími (každá skupina jinými).
Ikonická Hagia Sofia, neboli chrám Boží moudrosti, již z dálky muslimskou mešitu připomíná. Pokud si však pozorovatel odmyslí její čtyři výrazné minarety, uvědomí si její podobnost s byzantskými křesťanskými chrámy téměř okamžitě. Takovým ostatně od svého postavení v letech 532-537 byla.
Nejdříve sloužila jako svatyně, ve které dokonce sídlil pravoslavný patriarcha, když ale v roce 1453 Osmané dobyli Konstantinopol, nebyla ve městě jediná mešita. Dobyvatelé proto uvnitř budovy pečlivě zakryli mozaiky křesťanských svatých, přistavěli ony minarety a z chrámu se rázem stala stavba k uctívání Alláha.
Hagia Sofia byla mešitou dlouhých 481 let, dokud ji v roce 1934 zakladatel Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk v rámci reforem nenechal odsvětit. Od té doby slouží jako muzeum. Jednak jako důkaz nových sekulárních principů Turecka, za druhé jako ztělesnění touhy země být zakotvena v západním světě.
Dnes je Istanbul domovem více než třech tisíc mešit. Jejich počet však nebrání tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi, aby chtěl vytvořit o jednu navíc. Třebaže to hrozí kontroverzí.
Erdogan po opětovné přeměně chrámu volal již minulý rok během předvolební kampaně, stejný požadavek mají i turečtí muslimové. Opoziční politici jsou proti a návrh vzbudil i mezinárodní kritiku, ze strany náboženských i politických představitelů. Erdogan se přesto pokusil najít legální cestu, jak transformaci stavby provést. A to se mu nyní povedlo. Turecký soud totiž definitívně rozhodl, že je možné istanbulský chrám legálně na mešitu přeměnit.
Žádná turecká vláda však nedošla tak daleko, aby se dotkla jeho odkazu. Erdoganův krok byl tak dle kritiků částečně motivován jeho populistickou snahou konsolidovat konzervativní muslimy v době klesající popularity jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Té navzdory proklamacím o sekularismu mnozí vytýkají, že se snaží islamizovat tureckou společnost.
Stížnost k tureckému soudu podalo sdružení Asociace pro ochranu náboženských základů, historických monumentů a životního prostředí. Argumentuje tím, že Hagia Sofia byla osobním majetkem dobyvatele Konstantinopole, osmanského sultána Mehmeda II., a že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 o přeměně na muzeum je tak nelegální. Prokurátor naopak tvrdí, že rozhodnutí někdejší vlády je legální a o případné změně může nyní rozhodnout prezident dekretem.
Podle některých expertů to ale Erdogan sám nechtěl udělat a spoluzodpovědnost nechává na soudu kvůli tomu, že volání po přeměně na mešitu kritizuje Západ, včetně Spojených států, ale i Rusko a další. Bouří se patriarcha, námitky má i UNESCO. Návrh na přeměnu se nelíbí také Řecku i s nejvyšším představitelem pravoslavné církve Bartolomějem I. Konstantinopolský patriarcha varoval, že změna postaví křesťany světa proti islámu. „Doufám, že rozum a moudrost nakonec převládnou,“ dodal.
Budova patří od roku 1985 na seznam světového dědictví UNESCO, proto se o případ začali zajímat i památkáři. Dřívější varování zdůraznilo, že rozhodnutí o změně statusu památky je potřeba projednat s UNESCO. Řecká ministryně kultury Lina Mendoniová upozorňovala na to, že Hagia Sofia nesmí ztratit univerzální charakter a být přeměněna na výhradně muslimské místo uctívání. „To, o co se turecká vláda a prezident Erdogan snaží, oživuje fanatický nacionalismus a náboženský sentiment,“ varovala ministryně. Americký velvyslanec pro mezinárodní náboženskou svobodu Sam Brownback vyzval Turecko k opuštění plánů na změnu.
Na konci května se Erdogan připojil k živému vysílání Čtení Koránu - verš „Dobytí“ přímo z muzea Hagia Sofia. Slova „Zanecháme za sebou Turecko patřící našemu předkovi Fatihovi“ odkazovala na osmanského sultána, jenž Konstantinopol v patnáctém století dobyl. Ministerstvo kultury a Istanbulský magistrát slaví každoročně 30. květen jako Den dobytí Konstantinopole. Oslavy jsou mohutné a každý rok eskalují.
Řecký ministr zahraničí označil čtení Koránu v Hagia Sofia za provokaci, která uráží mezinárodní komunitu. Turecko odpovědělo, že obvinění míří na suverenitu země a že bude nadále chránit práva muslimů i dalších věřících. Budova Hagia Sofia zůstává po staletí symbolem propojení kultur a architektury, jejíž význam přesahuje náboženské hranice.
V současnosti prochází Hagia Sofia změnami v režimu vstupu a modliteb v souvislosti s její novou rolí. Prohlídky jsou často ovlivněny modlitebními hodinami a pravidla pro návštěvníky se mění. Průvodci i návštěvníci vyjadřují různé názory na budoucnost chrámu a jeho výhledy na kulturní dědictví a náboženské identity.
- Architektonický význam Hagia Sofia jako díla Justiniána I. a dřívějších mistrů.
- Historie proměn chrámu z křesťanské baziliky na osmanskou mešitu a zpět na muzeum.
- Současná debata o identitě chrámu v kontextu turecké politiky a mezinárodních reakcí.
- Role UNESCO a mezinárodních vztahů při ochraně památek světového dědictví.
Nova forma vizuálního doplnění
Proč je Hagia Sofia tak důležitá? Vysvětlení celé historie
Jméno „Hagia Sofia“ znamená „Svatá Moudrost“. Na stavbě pracovalo kolem 10 000 dělníků a při její stavbě byly použity sloupy a prvky z dřívějších staveb. V byzantském období hostila důležité svaté relikvie a byla svědkem rozdělení východní a západní církve v roce 1054. Monumentální chrám dokončený v roce 537 byl během 916 let svědkem korunování bezmála 80 byzantských císařů.
Poslední byzantským císařem byl Konstantin XI. Dragases Palaiologos (1405-1453). Při obležení Konstantinopole Osmany prolomily hradby 29. května 1453, a Hagia Sofia byla přeměněna na mešitu. V roce 1934 byla zahájena rekonstrukce a v roce 1935 rozhodnutím Rady ministrů byla přeměněna na muzeum. V roce 2020 Hagia Sofia opět získala roli mešity a v roce 2024 zahájila provozování muzeálních prostor v horních patrech. Tato stavba zůstává symbolem architektury a střetu kultur.