Archeologové identifikovali 2 300 let starou peruánskou stavbu jako solární observatoř a chrám uctívačů Slunce. Stavba, nazývaná „Třináct věží Chankilla“, tvoří součást komplexu Chankillo o rozloze několika kilometrů čtverečních, který byl dříve známý především díky opevněním na vrcholu kopce, masivním zdem, branám a římsám. Ovšem účel 300 metrů dlouhé linie třinácti věží, ležící na hřebeni nízkého kopce, zůstával dlouho nejasný.
Věže podle archeologů lidé používali ke sledování východu Slunce a zaznamenání jeho polohy během dne i celého roku. Chankillo je situováno tak, že z jeho pozorovacích bodů je každá ze třinácti věží dobře viditelná na horizontu. Kolem pozorovacích bodů Chankilla se nacházejí artefakty, které naznačují, že se zde shromažďovali lidé k rituálnímu uctívání Slunce. Po celá staletí nebylo jasné, zda Chankillo sloužilo jako pevnost nebo rituální místo.
V souvislosti s objevem se odhaluje, že stavba sloužila jako řešení k měření a záznamu astronomických jevů. Třináct věží tedy lze chápat jako robustní sluneční kalendář, který umožňoval přesné určování období roku podle východů Slunce na konkrétní věži. Tímto manierem Chankillo překračuje tradiční představy o obyčejné pevnosti a ukazuje na rituálněastronomické a společenské využití prostoru.
Stavba je součástí rozsáhlejšího komplexu, který svědčí o sociální organizaci a schopnosti projektantů a stavitelů koordinovat rozsáhlé stavební dílo. Vzhledem k umístění věží na horizontu a jejich vzájemnému vidění vytváří systém meziobrazové sledování času, přičemž jednotlivé věže slouží jako pozorovací body pro sledování východů Slunce během různých období roku. Archeologové v této souvislosti uvádějí, že pozorovací body byly strategicky rozmístěny tak, aby každá věž byla z jednoho místa dobře viditelná na horizontu.
Na okrajích Chankilla se nacházejí artefakty, které naznačují, že se zde shromažďovali lidé k rituálnímu uctívání Slunce. Můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim právům. Pokud využijete místo platby udělení souhlasu s reklamou (tj. budou Vám zobrazovány reklamy a to cílené i necílené), abyste měli reklam jen to, co vás zajímá, můžete souhlas odvolat, a budete vyzváni k přechodu na iDNES Premium bez reklam.
Stavba Dračího chrámu Wat Samphran je známá pro své výjimečné architektonické prvky, ale nejsou zde zmiňovány stejné historické souvislosti s Peru. Wat Samphran leží poblíž Bangkoku a je kombinací thajských a čínských konstrukčních prvků. Výrazným motivem je obrovská draková podoba, která se vine kolem růžové dvoupatrové věže. Tato část příběhu je vhodná pro srovnání s tradičními funkcemi chrámů a jejich estetickými prostředky v různých kulturách.
Růžová věž Wat Samphran s výškou 80 metrů a 17 patry je považována za jedno z nejvýraznějších míst v Thajsku. Drak je symbolem, který může být spojován s různými významy, včetně moci, ochrany či zkázy. V rámci chrámu se nachází tunel v těle draka, po kterém lze vystoupat na vyhlídku; součástí jsou pět drápů symbolizujících pět morálních přikázání buddhismu. Zakladatel chrámu se údajně inspiroval sedmidenní meditací a půstem, což vedlo k jeho stavbě. Hlavní mnich a důležité postavy jsou vyobrazené na fasádě a uvnitř areálu, kde se nachází také sochy zvířat a další symbolické prvky. Přestože chrám láká návštěvníky, mnozí z nich jsou Thajci a místo působí klidně a vyváženě.
V severozápadní části Peru ve údolí Zaña byly objeveny památky pradávných civilizací, které patří k nejstarším v Americe. Do stejného období spadá i původ ceremoniálního chrámu v údolí Zaña. Archeologové odhadují stáří chrámu na 4 000 až 5 000 let. Mezi zdmi byly objeveny kostry tří lidí, které nebyly určeny k běžným pohřbům; byly uloženy s obětními dary, obalenými látkou. Z toho lze usuzovat, že šlo o místo obětních rituálů. Podle badatelů by šlo o náboženský komplex, jehož výstavba by mohla spadat do stejného období, jako stavba pyramid v Gíze (2580-2510 př. n. l.) nebo monumentu Stonehenge (3000-2400 př. n. l.).
Stěny chrámu v Zâně jsou zdobeny složitými vlysy znázorňujícími lidská těla s ptačí hlavou, kočičími rysy a plazími spáry. Horní části zdí chrámu byly pokryty jemnou omítkou. Badatelé rovněž odkryli další monument mladšího data, pocházející z let 600-700 našeho letopočtu, z období dominace civilizace Močíků, známých mimo jiné lidskými oběťmi. Tyto nálezy ukazují složitost kulturního a náboženského života v tehdejší oblasti a potvrzují, že jinde v regionu existovaly vysoce vyvinuté architektonické a rituační struktury.
