Úvodní pohled na Parthenón a jeho současný výstavní rám
Návštěvníci řeckých Athén si při procházce po široké pěší zóně podél úpatí slavné Akropole mohu nově vychutnat ničím nerušený pohled na chrám Parthenón. Odstranění lešení bylo dokončeno koncem září. Konzervační práce však musí pokračovat, a oddech tak bude pouze dočasný. Nové lešení bude postaveno podél západní strany Parthenónu přibližně za měsíc, ale bude lehčí a esteticky mnohem příznivější, dodala Mendoniová. Obnovené konzervační práce by měly trvat do začátku léta 2026. Poté bude Parthenón zcela zbaven i tohoto lešení.
Historie a význam Akropole a Parthenónu
Akropole, jejíž součástí je Parthenón, je nejoblíbenější turistickou atrakcí Řecka. Podle údajů statistického úřadu ji v roce 2024 navštívilo 4,5 milionu lidí. Parthenón byl hlavním chrámem antických Athén zasvěceným bohyni Athéně Parthenos (Panenské). Byl vystavěn v letech 447 - 438 př. n. l. a stal se symbolem města a řecké kultury.
Parthenón byl postaven jako řecký chrám dórského řádu, ale některé jeho prvky jsou řádu iónského. Ke stavbě bylo použito mramoru z nedalekých lomů. Ve starověku byl vnímán jako nejkrásnější dórský chrám. Uvnitř stávala 12 m vysoká socha bohyně Athény ze zlata a slonoviny - dílo sochaře Feidia. Skládal se z celly a posvátné sochy, která byla centrem uctívání Athény v Attice od pradávna.
Poté, co perská vojska dvakrát vyplenila Athény, bylo třeba toto město včetně chrámů opravit. Nejprve přišly na řadu stavby praktického významu. Kimón dal opravit opevnění Akropole. Potom, co se do čela obce postavil Periklés, bylo rozhodnuto o rozsáhlé stavební obnově Athén. 451 - 448 př. n. l. byly vybudovány loděnice, suché doky a arzenál v Peiraieu a současně byl zvýšen počet triér na 300. V Peiraieu byla také vystavěna obilní tržnice a opevnění Athén s tzv. dlouhými zdmi. Posléze se započalo s přestavbou chrámů a kulturních staveb a roku 455 př. n. l. byla započata přestavba jižního cípu Akropole, kde měl stát chrámek Athény Niky.
Roku 447 př. n. l. byla započata stavba chrámu při jižním okraji akropolské plošiny. Stavbu vedl architekt Kallikratés, hlavní dozor nad stavbami na Akropoli byl svěřen Periklovu příteli Feidiovi. Sám Periklés byl členem stavební komise. Roku 442 př. n. l. byly vztyčeny sloupy a roku 438 př. n. l. byly Feidiovou sochařskou dílnou umístěny metopy. Současně byla k oslavám Panathénají umístěna i kultovní socha Athény Parthenos ze zlata a slonoviny. Socha byla dílem Feidia a byla proslulá svou výtvarnou precizností.
Skulpturní výzdoba a architektura Parthenónu
Parthenón byl postaven jako dórský peripteros o délce 69,51 m a šířce 30,86 m, s 46 sloupy. Každý z nich měl 20 kanel v kombinaci s konstrukčním řešením, které vytvářelo optické klamy pro dojem vyvážené hmoty. Os sloupů není vůči stylobatu kolmé; některé jsou mírně nakloněny dovnitř, aby celý celek působil statněji. Architráv nad sloupy nesl vlys s triglyfy a metopami, z nichž zbyly jen některé poškozené části. Vnější iónský vlys obklopoval vnější stěny chrámu a 92 metop, spolu s dva štíty, tvořily ozdobnou výzdobu. Z metop je znázorněn boj kentaurů, Amazonek a dalších motivů, které odrážejí vítězství Athén nad vetřelci a odvahu města v období řecko-perských válek.
V metopách západní strany se zobrazuje boj Amazonek a Théseův souboj s Amazonkami, kde motivy odrážejí mytologické dějiny i historické odkazování Athén. Ze soch zdobících oba štíty chrámu se po mnohých pohromách zachovaly jen některé, přičemž většina díla je dílem Feidia a jeho žáků a dalších umělců s různými styly. Východní štít ukazuje zrození Athény ze Země; podle pověsti Zeusým úderem do hlavy, Athéna v plné zbroji vypadla z jeho hlavy.
Uprostřed celly stávala Parthenónová socha Athény Parthenos, která byla z velké části zlatá a slonovinová. Pausanius zanechal záznam o této vzácné soše, která však ztratila své světlo v byzantské éře. Originály dnes najdeme jen v kopii, jako například Athéna z Varvakeion v Archeologickém muzeu v Athénách. Parthenón byl až do římské epochy v dobrém stavu; úpadek přišel za vlády Justiniána, kdy byl chrám přeměněn na kostel sv. Sofie a později na mešitu v době osmanské nadvlády, s minaretem dodatečně přistavěným u jihozápadního rohu.
Poškození a obnova během moderního období
Největší poškození Parthenón utrpěl během obléhání Athén Benátčany v roce 1687, kdy granát zasáhl sklad prachu a chrám se rozpadl na dva kusy. Během tohoto období došlo k rozsáhlým ztrátám sochařské výzdoby; mnoho materiálů bylo odvezeno do Evropy. V roce 1801 získal britský vyslanec lord Elgin povolení k odvezení části kamenů s nápisy či s figurami z Akropole. Později se záchrana památky stala prioritou řecké vlády a EU poskytla prostředky a expertízu pro obnovu. Parthenón se stal symbolem národní identity a cílem pečovat o jeho chrámové jádro i poškozené prvky.
Parthenón bývá považován za nejvýraznější a nejobdivovanější stavbu Athén, ačkoliv nebyl prvním chrámem na tomto místě. Dřívější verze byla menší a sloupy na kratší straně byly šest, na delší šestnáct. V průběhu let vznikala řada rekonstrukcí a stavebních úprav; nakonec byl chrám opatřen výhradně z bílého pentelského mramoru a stal se dokonalým příkladem klasického antického stavitelství, jehož cílem byla harmonie a optická iluze.
V moderní době se Parthenón stal i symbolem boje města Athén s environmentálními a průmyslovými výzvami, jako je smog a kyselý déšť, které ovlivňují jeho dlouhodobé zachování. Lešení obklopující chrám se díky pokroku v konzervaci a obnově postupně stahuje, nicméně ochranná opatření a její trvalé udržení zůstávají klíčovým úkolem pro nadcházející roky.
Současná situace a návštěva Parthenónu
Aktualizované záběry ukazují, že Parthenón je po odhalení lešení opět plně viditelný z okolních výšin; návštěvníci mohou sledovat jeho majestátní tvar a vyzdviňující proporce dórského řádu. Zároveň probíhají práce na západní straně lešenářských konstrukcí, které by měly být nahrazeny lehčí a esteticky příznivější verzí do měsíce. Očekává se, že obnovené konzervační práce potrvají do začátku léta 2026, po kterém bude chrám zcela bez lešení.
Formát a zajímavosti
- Parthenón má pronáos a opisthodom, vždy se šesti sloupy a trojlodní cellu s dvoupatrovými řadami sloupů.
- Současná architektura zohledňuje optické klamy a proporce, které měly za cíl dosažení harmonie a dokonalé estetiky.
- V době kultury a mytologie představovaly aténskou identitu i panhelénský symbol božské moudrosti a vítězství nad vetřelci.
Parthenón, chrám Athény Parthenos, byl po dlouhou dobu hlavní náklad a symbol Athén. Athéna Parthenos, chryselefantinová plastika, je dnes známa hlavně díky kopiím, originál byl ztracené v období byzantské epochy. Dnes jsou nejvýznamnější kopie umístěny v různých muzeích a slouží jako svědectví tradiční dřiny a umělecké dokonalosti starověkého Řecka.
Tabulka: Klíčové milníky vývoje Parthenónu
| Rok | Dění | Dopad |
|---|---|---|
| 447-438 př. n. l. | Zahájení stavby chrámu | Vznik jedné z nejikoničtějších staveb Starověku |
| 438 př. n. l. | Dokončena výzdoba metop a štítů | Estetická a mytologická symbolika na nejvyšší úrovni |
| 1687 | Poškození při obléhání Benátčany | Rozpad a odcizení části výzdoby |
| 1801 | Lord Elgin získal povolení k odvezení částí | Kontroverzní odvezení kusů sochařské výzdoby |
| Současnost | Postupná obnova a odstraňování lešení | Nový pohled na Parthenón pro návštěvníky |
Parthenon zůstává symbolem antické architektury a národní identity Městského státu Athény. Jeho význam pro studium klasického umění, architektury a historie z něj činí jednu z nejvíce studovaných památek světa.