Pantheon v Římě: chrám všech bohů, jeho kopule a sloupy

Trvanlivost kupole římského Pantheonu spočívá v genialitě její konstrukce. A samozřejmě i speciálním betonu. Zdá se, že ale skrývá i další tajemství.

Na místě Pantheonu stál původní římský chrám. Nechal jej postavit Marcus Vipsanius Agrippa. Bylo to těsně před začátkem našeho letopočtu. V prvním století našeho věku byl ale zničen při požáru. Císař Domitián jej pak nechal postavit znovu. Nicméně ani tato verze neměla podobu dnešního chrámu. Další přestavba totiž následovala. Důvodem byl zase požár. Tak, jak známe Pantheon dnes, jej nechal postavit císař Hadrián kolem roku 125.

Vyhnul se devastaci, nerozbořil jej zub času. Římské stavby často končily lomem na kámen, ale Pantheon tuto kariéru přežil. Pantheon díky prozíravosti byzantského císaře Fokase dostal dar papeži a ten jej zasvětil křesťanské víře a dál o něj církev pečovala. Původní zlacení vnitřku kupole už ale nenajdete, protože jej v 17. století odstranil papež Urban VIII.

Konstrukce, materiál i technologie, jaké svět neviděl. Z kostela, kde jsou pohřbeni králové a významné osobnosti, se stala turistická atrakce. Fascinující je hlavně kupole chrámu, která má průměr 43 metrů. Přitom použitý beton není armovaný. Kupoli tedy nezpevňuje žádná ocelová konstrukce.

Kde a jak vznikla kupole a z čeho se skládá

Jediným zdrojem světla je horní otvor - oculus. Má průměr 8,9 metru. Z pohledu člověka stojícího v chrámu vypadá jen jako malé kolečko, přitom světla je uvnitř dostatek. Ačkoliv je průměr dost velký, uvnitř chrámu je i za deště sucho. Kupole vychází z dokonalého tvaru - koule. Díky tomu je stavba dobře vyvážená. Navíc se směrem vzhůru používal lehčí materiál, a stěny kupole se ztenčovaly. U základů je to asi 6,4 metru, u horního otvoru tloušťka jen lehce přesahuje 1 metr.

Ke stavbě byl využit tzv. římský beton. Už nějakou dobu víme, že jeho součástí je sopečný popel. Zdá se, že to ale není jediný důvod, proč stavba stará 2 000 let vydržela dodnes. Jen sopečný popel za tím není. Dlouho vědci zůstávali u teorie, že hlavním důvodem odolnosti římského betonu je sopečný popel. Ten zvláštním způsobem reagoval s vápnem a vodou, takže vznikla velmi tvrdá a pevná hmota. Sopečný popel získal pojmenování podle osady Pozzuoli poblíž Neapole. U nás se pro něj používá označení pucolán.

Problém s vysvětlením vznikl, a mezinárodní tým výzkumníků z Technologického institutu v Massachusetts zvolil pokusné postupy, aby objasnil drobné vápencové kousky. Prostě nemohli pochopit, že Římané si dali tolik práce se zkoušením dokonalého poměru a přitom byli při samotné výrobě tak nedbalí. Následovaly zkoušky pomocí nejnovějších metod, aby přišli na kloub drobným vápencovým kouskům.

Hašené vápno versus nehašené. Římané prý používali při míchání se sopečným popelem hašené vápno, ale analýzy ukazují, že se spíše používalo nehašené vápno, které se míchalo přímo se pucolánem a vodou. Podmínkou je vysoká teplota, při níž tento proces probíhá. Toto „míchání za horka“ vede k chemickým reakcím, které urychlují vytvrzení betonu.

Opraví se sám. Právě tento proces mohl být jedním z důvodů, proč římské stavby z betonu vydržely věky. Vytvrzené vápenné kousky pomáhají opravovat praskliny - když se do trhliny dostane voda, vzniká roztok bohatý na vápník, který vyplní trhlinu, ztvrdne a zpevní ji. Teď vědci intenzivně pracují na možnosti, jak tyto poznatky využít pro věčně popraskané moderní betonové stavby.

Historie Pantheonu: od Agrippova chrámu k Hadriánově vizi

První Pantheon postavil Marcus Agrippa okolo roku 27 př. n. l. jako chrám věnovaný všem římským bohům. Původní stavba vyhořela roku 80 n. l. a zničena byla po zásahu bleskem v roce 110. Císař Hadrián jej pak nechal postavit znovu kolem roku 125. Tím získal Pantheon dnešní kruhovou podobu. Nad průčelím zůstal Agrippův nápis M·AGRIPPA·L·F·COS·TERTIVM·FECIT, který původně připomínal jeho dílo, dnešní stavba však Dominantní sloupy portiku dodávají monumentu impozantní vzhled.

Pantheon byl od začátku hlavně chrámem pro pohanské bohy, ale v roce 609 jej byzantský císař Fokas daroval papeži Bonifácovi IV., který jej zasvětil Panně Marii a mučedníkům. To zachránilo chrám před zničením a rabováním, která postihla mnoho antických staveb. V 7. století se Pantheon stal křesťanským kostelem Bazilikou Santa Maria ad Martyres.

V průběhu staletí byla fasáda a výzdoba doplňována a upravována. V 17. století papež Urban VIII. nechal strhnout bronz z portiku a použít jej pro další stavby, což se stalo výmluvnou ukázkou změn, které pantheon prošel během období Barberini. Dnes Pantheon zůstává věrným svědkem historie a inženýrského génia římských stavitelů.

Rozeznatelné prvky a jejich význam

• Oculus a jeho světlo: devítimetrový otvor v kopuli, kterým proniká denní světlo a vzduch; při dešti dovnitř dopadá voda a odtéká skrz profilovanou podlahu.
• Kopule má průměr 43,44 metru (někdy uváděno 43,3-43,4 m) a váží více než 5000 tun. Je postavena z nevyztuženého betonu a žádné ocelové výztuže.
• Portikus s 16 žulovými korintskými sloupy; výška 12,5 metru a hmotnost okolo 60 tun na sloup.
• Stěny rotundy jsou silné kolem 6 metrů; konstrukce obsahuje skryté oblouky a promyšlené rozvádění sil.
• Interiér zdobí kaple, oltáře a mosaikové prvky; v apsidě dominují oltáře a sochy a fresky z různých období.

Ochrana a správa areálu: Pantheon je v srdci historického jádra Říma, v okolí ZTL zóny; vstup patří mezi placené a doporučuje se vyhnout se největším dím v poledních hodinách. Otevírací doba bývá 9:30-18:30, ceny vstupného kolem 5 € pro dospělé; děti do 18 let zdarma.

Pantheon v kultuře a turistickém ruchu

Pantheon inspiroval architekty od Brunelleschiho po Thomase Jeffersona; jeho kopule ovlivnila Basilica di Svatého Petra, Kapitol USA i mnoho neoklasicistních staveb po světě. Renaissance, romantika i moderní filmová produkce jej často zobrazuje jako symbol nadčasové krásy. Piazza della Rotonda dnes pulsuje životem; kavárny, pouliční umělci a fontána spolu tvoří jedinečnou kulisu pro návštěvníky.

V okolí můžete navštívit Piazza Navona, Fontánu di Trevi, Campo de' Fiori a další historické skvosty. Pantheon je nejzachovalejší antickou stavbou v Římě a největší dosud nepodepřená kopule v dějinách betonu.

Nacházíte-li se v Římě, vyhraďte si čas na procházku kolem Pantheonu a zkuste si vnímat světlo dopadající skrz oculus, které spolehlivě spojuje zem a nebesa už dva tisíce let.

Pokud se chcete dozvědět více praktických informací, např. o tom, kdy a jak vstupné zakoupit, nebo jaké aktivity k okolí vybrat, sledujte aktuální otevírací doby a podmínky návštěvy.

Pantheon zůstává ikonou věčného Říma: praktické inženýrství, estetická dokonalost a schopnost přežít dvě tisíciletí v srdci města plného života.

tags: #chram #pertheon #a #jeho #sloupy