Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, klenot pozdní gotiky a jedna ze čtyř staveb katedrálního typu ve Středních Čechách, je spolu s Katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele a historickým centrem Kutné Hory zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Chrám je zasvěcen panně Barboře, raně křesťanské mučednici, která je vzývána jako pomocnice v nouzi, přímluvkyně za dobrou smrt a patronka všech, kdo mají nebezpečné povolání, zejména horníků.
Stavba chrámu má kořeny ve druhé polovině čtrnáctého století a jeho počátky jsou spojeny s věhlasnou parléřovskou hutí; na její činnost navázala řada dalších geniálních umělců a stavitelů, mimo jiné i Benedikt Rejt. Ten je autorem empory (vnitřní galerie v patře katedrály), koncepce nezaměnitelných stanových střech a pochopitelně krouženého zaklenutí hlavního prostoru chrámu.
V polovině šestnáctého století, když v kutnohorských dolech došlo stříbro, musela být stavba provizorně ukončena. Současná podoba chrámu je z přelomu 19. a 20. století, kdy proběhla rozsáhlá regotizace a celková obnova chrámu.
Chrám svaté Barbory je pestrou galerií zejména vzácných gotických fresek a kamenického umění; svou stopu zde však zanechaly všechny generace. Hlavní loď vévodí renesanční kazatelna s barokním obložením. Učení a zbožní jezuité chrám vybavili množstvím barokních oltářů, soch a maleb.
Štědří donátoři novogotické obnovy nechali začátkem dvacátého století vyzdobit velkou část oken vitrážemi, na nichž malíř František Urban ztvárnil řadu čistě křesťanských motivů, ale i významné události své současnosti. Kutná Hora se v historii proslavila těžbou stříbra a díky ní se stalo hospodářským centrem českého státu.
Nedaleký Sedlce, bývalé sídlo cisterciáků, byl konkurentem pro Kutnou Horu; měšťané se však chtěli vymanit z jejich vlivu a koupili od pražské kapituly pozemky mimo město. Pro stavbu vybrali místo, kde dosud stávala hornická kaplička sv. Barbory, a vznikl chrám jako výraz bohatství a moci hornického města.
Pověst o založení chrámu vypráví, že horníci v dole, kde se kutali stříbro, byli uvězněni. Modlili se a prosili Barboru o pomoc; vyvedla je ze zavaleného dolu na povrch.
Legenda dále vypráví o dvou dalších havířích: druhý havíř zemřel doma, třetí žil ještě celý rok a měl vidění, že Barboru volá k sobě. Po smrti Barboriny sochy se vytesaly a spojením příběhu s chrámem vznikla široká úcta k svaté Barboře jako patronce horníků a ochrany při nebezpečných povoláních.
Stavba chrámu byla svěřena parléřovské héře Petra Parléře v roce 1388; stavět se začalo od východu. V kostele křtít a pohřbívat těla a svaté Barbory; lodím se přidá z každé strany ještě jednu, vznikl tedy pětilodní chrám.
Husitské války stavbu dočasně zastavily; smíšek z Vrchovišť zorganizoval sbírku na zaklenutí kostela. Hanuš, který byl kameníkem parléřovské školy, pokračoval podle plánu Jana Parléře a pracoval až do své smrti roku 1489.
V roce 1489 byl do Kutné Hory povolán samouk Matěj Rejsek, který dokončil vysoký chór a jeho zaklenutí síťovou klenbou; dále došlo k dokončení triforia a k vytvoření pozoruhodného vnějšího opěrného systému. Rejsek zemřel v roce 1506, práce pokračovaly až do roku 1512.
Části chrámu, včetně věží, se vyvíjely: patřilo k nim patro nad trojlodím a velká pozornost věnovaná kruchtě a kružbám oken; roku 1532 byl chrám zastřešen třemi stanovými věžemi. Benedikt Rejt pracoval na chrámu do roku 1534; od roku 1540 pokračovali Mikuláš a Jan Vlachovi a krouženými žebry uzavřeli síňové trojlodí, postavili kruchtu a dokončili kružby oken.
Tato výstavba si vyžádala přizpůsobení zapomenutých technik a později přišel jezuitický řád (1626) a gotický chrám získal správu pro potřeby a vkusu baroka. Změny zahrnovaly nahrazení střechy sedlovou s třemi sanktusovými vížkami a přidání galerií do prostoru sakristie; novogotická obnova z konce 19. století chrámu dala novou podobu.
Při rekonstrukci na počátku 20. století byly restaurované gotické prvky a barokní hlavní oltář nahrazen kopií; současnou podobu určili přístupy k obnově inspirované původním gotickým a renesančním vývojem. Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, založené roku 1388, je spolu s historickým jádrem města a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsané na seznam památek UNESCO.
Gotická pětilodní katedrála byla založena jako hornický chrám, což dokládá i její zasvěcení patronce havířů sv. Barboře. Stavba byla dokončena až na přelomu 19. a 20. století. Chrám měl představovat moc a význam horního města, které se začalo utvářet v 70. letech 13. století spojováním hornických osad na místě bohatého naleziště stříbrné rudy.
V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století. Svatobarborský chrám se stavěl po vzoru francouzských katedrál; Kutnohorští patricijové usilovali překonat rozsahem a zdobností cisterciácký klášter v Sedlci, a proto vznikly nedaleko od sebe tak významné chrámové stavby katedrálního typu.
Původně měl být chrám trojlodní a protáhlejší, ale velice brzy se změnil na pětilodní. Na výstavbě chrámu se podíleli i mistři jako Petr Parléř, Matyáš Rejsek či Benedikt Rejt. Chrám sv. Barbory je právem považován za pokladnici země; jeho bohatství dávalo sílu rozmachu českého království.
Unikátnost i historie se staly součástí zápisu UNESCO v roce 1995. Jako přední památka stříbrného města je chrám sv. Barbory součástí UNESCO i pro svou charakteristickou expozici na emporech, která seznamuje s vývojem stavby a venkovní výzdobou. Prohlídky chrámu probíhají individuálně, bez průvodce; na pokladně je text o historii a zajímavostech v různých světových jazycích a interaktivní průvodce je k dispozici ke stažení.
Návštěvníci mohou navštívit i audioprůvodce a s průvodci si domluvit prohlídky skupin; prohlídka trvá zhruba 60 minut. Bohoslužby v katedrále sv. Barbory nejsou jenom historickou památkou, ale živým místem kultury: mimořádné slavnostní bohoslužby, Kutnohorské stříbření a další mše se konají pravidelně.
V rámci edukačního využití chrámu nabízí chrám jako učebnu pro výuku umění, architektury, historie a duchovních principů; pro děti jsou připraveny odpovědi na otázky jako kdo jsou ti lidé na freskách, co se děje na vitrážích, proč má kostel patro a jaký význam má emblém na lavici. Prohlídka je individuální, doprovázena tištěným průvodcem a možností interaktivního mapování.
Návštěvníkům se nabízí prožít autentickou atmosféru staveb, prozkoumat kamenickou výzdobu chrámu, vyzkoušet si šupiny stanové střechy a prozkoumat oblouky a fiály opěrného systému. Chrám sv. Barbory je skutečně výjimečný díky své výstavnosti a bohaté vnitřní dispozici a výzdobě, s překrásnou secesní výmalbou, která nemá v českém venkovském prostoru srovnání.
Navštivte nejstarší kamenný chrám Kutné Hory, jenž byl od založení určen jako duchovní střed města; chrám se nachází v samotném centru středověkého města, které je zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO, a ke všem ostatním chrámům je to odsud přibližně stejně daleko, čímž je vyjádřeno posvátné chápání prostoru.
nutné rezervovat min. max. Chcete zažít nejkrásnější pohled na Kutnou Horu? Ten se vám naskytne z venkovního ochozu sv. Barbory.