Kostel svatého Mikuláše na Malé Straně v Prag dostal svůj dnešní vrcholně barokní výraz díky třem generacím architektů: Kryštofu Dientzenhoferovi, Kiliánovi Ignáci Dientzenhoferovi a jeho zetě Anselmu Lurago, kteří spolu vytvořili monumentální chrám a jeho okolní komplex jezuitů.
Kostel byl položený základní kámen 6. září 1673 a vznikal ve dvou etapách během první poloviny 18. století, s výraznou účastí Kryštofa Dientzenhofera a později Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který předložil plány roku 1728 a vedl dostavbu až do 1752, kdy byly dokončovací práce na věži a kopuli završeny.
Architektura a interiér: vrcholná barokní díla a orientace na světlo
Hlavní průčelí chrámu má trojosé a trojetážové provedení; vnitřní prostor vytváří jedinečnou hru světla a stínů díky bohaté výzdobě s pravým mramorem a umělým mramorem (stucco lustro) od Jana Hennevogela a Josefa Lauermanna.
Nad figurou oltáře stojí bohatá sochařská výzdoba a fresky na klenbách, které patří k nejhonosnějším pražským vrcholně barokním interiérům; fresky ve stylu barokních mistrů vytvářejí dojem pohybující se hmoty a dialogu světla s architekturou.
Interiér zdobí nástropní fresky od Jana Lukáše Krackera, Františka Xavera Palka a Josefa Kramolína; sochy a dřevěná výzdoba pocházejí z dílny Ignáce Františka Platzera, s některými kopiemi barokních originálů ze speciálních ateliér.
Věž a zvonice: pozoruhodná věžní konstrukce a historická svědectví
Zvonice navržená Anselmem Luragem dosáhla výšky charakteristické pro Malou Stranu; skládá se z více pater s konvexně-konkávními prvky a atikou, která ukazuje sochy svatých patronů; v patře třetím je zvon Mikuláš o hmotnosti 350 kg, ulil jej zvonař Brikcí z Cimperka a pochází z roku 1526.
Ve věži probíhala služba hlásní a také pozorovací plochy pro Státní bezpečnost během socialistické éry, s posledními zprávami o pozorování z roku 1990; stavba zvonice byla dokončena v roce 1752 Anselmem Luragem a dnes patří Malé Straně, i když slouží jako městská památka.
Kostel jako kulturní a duchovní centrum
Kostel je spojen s významnou hudební tradicí: Mistr varhanář Thomas Schwarz vytvořil pro chrám troje varhany a Mozart zde hrál během svých pražských pobytů; krátce po Mozartově smrti se v chrámu uskutečnila zádušní mše organizovaná pražskými umělci.
Interiérové prostory jsou nadále využívány pro koncerty varhanní a chrámové hudby, což potvrzuje živost tohoto místa i po staletích.
Historie a proměny okolí Malé Strany
Předchůdce kostela byl gotický farní kostel ze 13. století zasvěcený Mikuláši z Myry; po bitvě na Bílé hoře v roce 1625 jezuité získali kostel a sousední domy a začali s výstavbou nového komplexu jezuitů, který postupně navazoval na původní rotundu sv. Václava.
V době pozdějších období byl kostel a jeho okolí majitelem a správou města, s lodními částmi a kopulí, které z některých stran připomínají baroko v plné nahotě.
Práce na kostele završil v polovině 18. století Kryštof Dientzenhofer a jeho následovníci; kopule nad křížením a věž s ochozem nabízejí jedinečný rozhled na Malou Stranu, Karlův most a okolní domy.
Další prvky a doplňky
Fresky a oltáře zdobí díla významných tvůrců, jako je Damian Asam s freskami na klenbě kupole a obrazy svatých, spolu s pracemi Antona Brauna a jeho dílny; reliéfní a sochařská výzdoba zahrnuje řadu soch svatých patronů a ctností.
Stavba zvonice a její okolí prošla historickými změnami i v souvislosti s politickým vývojem města; po zrušení kláštera byly budovy konventu rozprodány, ale později magistrát je opět získal pro obecní potřeby.
Věž a její systém hodin byly v minulosti využívány i k veřejným účelům a v době socialistické doby sloužila k utajovaným činnostem; dnes zůstává jedním z nejvýznamnějších symbolů Prahy a Malé Strany s výjimečnou akustikou vnitřního prostoru.
| Prvek | Popis | Rok/autor |
|---|---|---|
| Základní kámen | 1673 | Kryštof Dientzenhofer vybudování |
| Kopule | trojlistá, posazena na tamburu | 1728-1752 |
| Zvon Mikuláš | hmotnost 350 kg | 1526, Brikcí z Cimperka |
| Vedoucí stavby | Anselmo Lurago | 1752 dokončení |