V katedrále svatého Víta na Pražském hradě vás ohromí výjimečné vyobrazení výjevů z Bible i mementa králů, která odrážejí bohatství české duchovní i světské historie. Výjevy i mementa králů se staly součástí didaktické a umělecké výzdoby, která pojí roky gotiky, renesance i novogotiky v jeden spletitý texť, jenž mapuje proměny českého státoství a církevní moci po staletí.
Historie a výstavba katedrály: od rotundy k triumfu gotiky
Na místě dnešní katedrály byla kolem roku 925 založena románská rotunda svatého Víta, Václava a Vojtěcha, která byla později nahrazena románskou bazilikou. Počátek dostavby gotické katedrály se datuje do roku 1344, kdy byl položen základní kámen za přítomnosti Jana Lucemburského a Karla IV. a když Praha získala status arcibiskupství. Prvními staviteli byli Matyáš z Arrasu a následně Petr Parléř, jehož dílo dal vzniknout trojlodní katedrále s chórem a kaplemi okolo.”
Parléř dokončil významné části chóru a věží, a po jeho smrti pokračovali další mistry Václav a Jan; husitské války stavbu na dlouhou dobu zastavily. Stavební dílo se znovu rozběhlo až v 19. století Jednotou pro dostavbu chrámu a roku 1873 byla zahájena novogotická dostavba podle projektů Josefa Mockera. Dostavba byla dokončena roku 1929 a chrám byl slavnostně vysvěcen. Do současnosti katedrála plní fci hlavního kostela Pražského hradu, korunovacemi českých králů a uchovává množství cenností a památek.
Parléřova hvězdicová klenba a Svatováclavská kaple
Nejvýznamnější a nejvýraznější částí se stala Svatováclavská kaple, která byla vysvěcena roku 1367 a dokončena do roku 1373. Kaple byla postavena nad hrobem sv. Václava a její výzdoba spolu s chórem a klenbami reprezentuje vrchol parleřovského slohu. Po Hladění se katedrála rozrostla o korunní komoru, do níž byly uloženy české korunovační klenoty, a kaple sv. Václava spolu s bohatou výzdobou tvoří srdce chrámu.
Korunní komora a korunovační klenoty
Korunní komoře vynořené z Plačny, se sedmi zámky a klíči, dominuje Svatováclavská koruna z roku 1346, Královské jablko a Královské žezlo z roku 1513-1514, a kronikářské předměty jako korunní roucho (1617). Klenoty se vystavují při zvláštních příležitostech, ale jinak zůstávají hluboko ukryty za Zlatou branou a v kryptě chrámu.
Hlavní loď, trifórium a interiérová galerie bust
Hlavní loď katedrály je zaklenuta síťovou klenbou Petra Parléře, která byla pro Evropu tehdy novátorským řešením. Po obvodu lodi se nachází arkádový ochoz zvaný triforium, který sloužil jako galerií s 21 bustami panovníků, biskupů a stavitelů; tyto busty pocházejí ze zlatého období parléřovské dílny. V rámci novodobé části jsou v triforiu přibudovány busty osobností, jež se zasloužily o dostavbu chrámu.
V západní lodi byla původně umístěna Wohlmutova renesanční kruchta (hudební kruchta), jejíž barokní a renesanční obložení spolu s královskou oratoří tvoří významnou součást interiéru. Hlavní oltář, královské mauzoleum a krypta pod ním ukazují důležitost královského a církevního spojení, jež katedrálu střeží po staletí.
Královské oratorium, kaple a sochařské dílo
Královská oratoř byla bohatě zdobena a propojena s Královským palácem krytým mostem; v chóru se nachází mimo jiné královské mauzoleum a náhrobky prvních biskupů. V kapli sv. Václava jsou stěny obloženy polodrahokamy a malbami z období Karla IV.; v samotném chóru se nachází Hrobka sv. Václava. Kaple sv. Kříže, kaple sv. Ondřeje, kaple sv. Máří Magdalény a další skvělé prvky vyzdobují katedrálu a připomínají bohatství a složitost architektury a sochařství období gotiky a renesance.
Zvonika, zvony a mozaika Posledního soudu
Na jižní straně lodi vyčnívá věž s pozoruhodnou výškou, kde se nachází renesanční ochoz a bání, a zhruba 55m vysoká věž y. Zvon Zikmund odlili roku 1549 a spolu s dalšími zvony z dílny Dytrychových doplňují zvonový soubor chrámu. Mozaika Posledního soudu na severní straně průčelí je z let 1370-1372 a byla restaurována v letech 1961 a 2000; vyobrazuje soud Kristův, anděly a svědky, a také karolínské postavy Karla IV. a jeho ženy Alžběty Pomořanské.
Současný význam a správa
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je hlavním chrámem českých zemí, symbolem státní identity a duchovním centrem pražského arcibiskupa. Je domovem pěti světců, historických osobností i šlechticů a arcibiskupů, a zároveň pokladnicí českých korunovačních klenotů a artefaktů. Správa Pražského hradu spolu se Metropolitní kapitulou u svatého Víta zajišťuje provoz chrámu a liturgický provoz, zatímco movité předměty náleží církvi a spravuje se společně s državou.
V průběhu 20. století chrám prošel mnohými rekonstrukcemi; roku 1929 bylo dokončeno a vysvěceno v rámci oslav milénia svatého Václava, a následně byla dostavba doplněna o západní lodi a věže. Dnes chrám slouží nejen liturgickým účelům, ale i jako muzeum českého umění, kde se nacházejí vzácné relikvie a klenoty. Návštěvníkům je k dispozici bezplatná zóna pro prohlídky, zatímco placené okruhy zajišťuje Správa Pražského hradu.
Nové varhany, inspirované moderním designem i původní tradicí, byly instalovány v průběhu let 2020-2022 a oficiální inaugurace proběhla 15. června 2026 na svátek sv. Víta. Tato akce byla oslavou kulturního dědictví a výtvarného umění, které katedrálu obklopuje, a zároveň symbolem vztahu mezi uměním, náboženstvím a veřejným životem v České republice.
Nové varhany v 700 let staré pražské katedrále se blíží dokončení
Uvnitř i navenek katedrály se prolínají gotické, renesanční a novogotické prvky, jejichž kombinace vyjadřuje dlouhou a složitou historii českého státu a církve. Katedrála je tak nejen architektonickým skvostem, ale i svědectvím o společenském vývoji a duchovním životě národa.
- Katedrála jako symbol české státnosti a panteonu světců v kryptě a mauzoleích.
- Parléřova a Mockerova spolupráce na výstavbě a dostavbě chrámu.
- Korunní komora a její cennosti; význam klíčů a správy.
- Užití triforií a bust v interiéru jako paměť stavitelské rodiny.
- Inovace v podobě nových varhan a jejich inaugurace roku 2026.