Václav Cigler, Michal Motyčka a Světlem vytvářejí vizuální vstup do historicky i esteticky strategického místa v prostředí Arcidiecézního muzea v Olomouci, který odkazuje ke konkrétním věcem - k vědomí místa i k událostem.
Je to neuvěřitelných více než 340 let od prvních vědeckých hypotéz zabývajících se teoriemi o rychlosti světla, tedy pohybem a měřením elektromagnetického záření - základního předpokladu pro život na Zemi i jednotky, která je měřítkem vesmíru. Časově ve stejné době zde probíhala stavební rekonstrukce profánní stavby věže na sakrální prostor kaple. Propojení světlem podobně jako pohled z kosmického prostoru naznačuje nejen vizuální, ale i duchovní osu příběhu zabývajícího se hledáním nových obsahů v kapli sv. Barbory - v mnohovrstevnatém prostoru barokní kaple v románské okrouhlé věži v areálu Olomouckého hradu.
Výtvarné intervence jsou autory vnímány jako společné přemýšlení o kráse ve smyslu užitnosti i prožívané emoce. V nejnižším prostoru původní románské věže vyvolává pocit hlubiny instalace Čeřená hladina evokující studnu. O patro výš, v Klenotnici, bude umístěn objekt ve tvaru koule nazvaný Střed tvořící těžiště celé instalace, ale i místa, které bylo výchozím bodem pro historickou strukturu urbanismu města. Vertikálně výtvarnou intervenci umocňuje plastika z čirého optického skla nazvaná Jákobův žebřík, která je zavěšená v kapli svaté Barbory. Symbolicky jako alegorie zápasu, usmíření a slibu nás propojuje s nebem a tvůrčími body vesmíru.
Další tři intervence čekají na návštěvníky v prostoru gotické křížové chodby dómu sv. Václava v podobě neonového nápisu Jsem, instalace v kapli sv. Jana Křtitele nebo například Zrcadlový kříž v Rajské zahradě. Symbolický kříž se stává pochozí lávkou mezi převýšenými záhony s bylinami a studnou, ozvláštňuje a světelně obměňuje podle denního světla a počasí prostředí Rajské zahrady. Vizuálně vytváří skleněný kříž ležící na zemi koláže a příběhy zachycující obrazy návštěvníků i nebe, a dále prochází stěnou skrze ambit přiléhající ke katedrále sv. Umělecké intervence v Arcidiecézním muzeu navazují na výstavu kreseb Václava Ciglera v olomouckém Muzeu moderního umění.
„Od šedesátých let patří Václav Cigler k nejvýznamnějším autorům umělecké generace nastupující na počátku šedesátých let 20. století. Ve své tvorbě předjímal rodící se koncepty soudobého výtvarného vyjadřování (konstruktivní tendence, minimalismus, land-art, světelnou a kinetickou plastiku). Doménou jeho tvorby je práce s prostorem, se sklem, světlem a s vodou. Tvořil plastické objekty z broušeného optického skla, návrhy a realizace osvětlovadel a šperků, kresby, projekty a kompozice pro architekturu. Michal Motyčka (*1974) je architekt a umělec a zabývá se přesahem mezi architekturou a současným vizuálním uměním.
Součástí výstavního projektu v Muzeu moderního umění Olomouc a následných intervencí v Arcidiecézním muzeu Olomouc a v Kroměříži je představena široká retrospektiva Ciglerova díla, která zahrnuje kresby, skleněné objekty, světelné struktury a projekty do krajiny. Vítěz Tematické organizace výstav ciglerovských prací je uveden také v pramenech muzea. Ciglerovo dílo se stalo výkladovým rámem pro pochopení vztahu člověka k prostoru a k přírodní i sociální skutečnosti skrze světlo a sklo.
„Dělám sklo, které nechce být uměním, ale prostředkem dívání a pozorování.“ Nabyté zkušenosti a pedagogické působení Václava Ciglera formovaly generace umělců, zejména prostřednictvím ateliéru Sklo v architektúre na VŠUP a vlivu na Slovensku. Cigler byl průkopníkem konceptuálního vnímání skla jako výtvarného objektu ve světovém kontextu a jeho dílo zahrnuje keramické a optické objekty, šperky, kresby a projekty pro architekturu.
V kontextu Olomouce se Ciglerova práce propojuje s prostředím Arcidiecézního muzea a kaplí sv. Barbory, s Rajskou zahradou i s křížovou chodbou Zdíkova paláce. Návštěvníci tak získávají novou vizuální zkušenost a prožitek z výstavy ve smyslu setkání v události, jak uvádí kurátorka Jana Šindelová. Výstava „Václav Cigler | Kresby“ představuje kresby na papíře - od návrhů fontány pro EXPO ’58 po současnost - a má přesah do expozic Arcidiecézního muzea Olomouc, Muzea moderního umění a dalších objektů.
Václav Cigler se narodil 21. dubna 1929 ve Vsetíně a zemřel 8. ledna 2026. „Moje kresby jsou stavebními výkresy, schématy chrámů s půdorysy křížů a labyrintů okvětí, moje kresby jsou chůzí, blížením, pohybem,“ říká autor. Postupně vznikaly cykly Pole, Znaky, Vejce, Fontána, Architektura, Landart, Figura, Zvěstování a Snímání z kříže, které se prolínají s autorovým životem a tvorbou.
Expozice a intervence Ciglera a Motyčky v Olomouci a v Kroměříži otevírají téma VNÍMÁNÍ s důrazem na prostorovou a časovou dimenzi a na aktivní zapojení diváka do děje díla. Divák se stává součástí děje díla, jehož velikost a pohyb měří a proměňuje jeho vnímání. „Umění je nikdy nekončícím procesem poznání,“ uvedli autoři a kurátoři, a tím otevřeli prostor k novému způsobu prožívání umění ve vztahu k místu a čase.
Historie a kontext Ciglerova díla
Václav Cigler patří k nejvýznamnějším autorům své generace, která nastupovala na počátku 60. let. Jeho dílo zahrnuje skleněné objekty, světelné struktury, šperky, kresby a projekty pro architekturu a krajinu. Zemřel v lednu 2026 a jeho odkaz se rozšiřuje nejen skrze výstavy, ale i skrze kurátorské a pedagogické přínosy v českém i slovenském kontextu.
V Olomouci a Kroměříži se Ciglerovo dílo zjevuje prostřednictvím speciálních intervencí, které propojují s architekturou a historickým kontextem místa. Intervence v Arcidiecézním muzeu Olomouc zahrnují třeba Jákobův žebřík, který působí jako duchovní a vizuální bod obratu, a další objekty z optického skla, které reflektují pohyb návštěvníků a oblohu. Kroměříž představí intervence ve spojení s místní zahradou a zámkem, čímž se rozšiřuje prostor pro zkušenost s dílem Ciglera a Motyčky.
Nová výstava poprvé představí ucelený retrospektivní vhled do Ciglerova kresebného díla s cykly a s postupným vznikem jeho prací. Návštěvníci uvidí třetinu z více než šesti set prací na papíře a budou mít příležitost proniknout do myšlenkových a zárodečných forem jeho tvorby, které později ovlivnily jeho velká díla a instalace.
V souvislosti s archivními zdroji a sbírkami Muzea moderního umění Olomouc a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze se Ciglerovo dílo a jeho vliv na světovou sklářskou tvorbu zrcadlí i v české veřejné sféře. Publikace o Ciglerovi, kurátorské práce a sbírkové dokumentace potvrzují jeho význam pro světové moderní umění a pro vývoj české sklářské tradice.
Klíčové údaje o intervenčních projektech
- Intervence v Arcidiecézním muzeu Olomouc: Světlem (kaple sv. Barbory, gotická chodba, Rajská zahrada), propojení světla, vody a skla.
- Objekty a instalace: Střed tvořící těžiště, Jákobův žebřík, Zrcadlový kříž, neonové nápisy a další skleněné a kovové prvky.
- Další místa: Kaple sv. Barbory, Rajská zahrada, křížová chodba dómu sv. Václava, Arcibiskupský zámek a Květná zahrada v Kroměříži.
- Výstavní program: Muzeum moderního umění Olomouc (crese, kresby), Arcidiecézní muzeum Olomouc (intervence), Arcibiskupský zámek a Květná zahrada (Kroměříž).
Odborný kontext a význam Ciglerova díla
Václav Cigler se během své kariéry zabýval broušenými objekty z optického skla, návrhy a realizací osvětlovadel a šperků, kresbami a architektonickými projekty. Byl průkopníkem konceptuálního vnímání skla jako výtvarného objektu, který reaguje na prostor a mění ho podle světla a struktury. Jeho práce zůstává živá díky mezinárodnímu uznání a vlivu na následovníky, stejně jako díky dlouhodobému působení v rámci české a slovenské moderní výtvarné scény.
Návštěvníci Olomouce mají nyní možnost vidět Ciglerovy intervenci napříč různými místy a výstavními sály - od kresbových cyklů po interaktivní instalace a prostřednictvím Motyčkových architektonických perspektiv i pohledu na propojení architektury a vizuálního umění.
Specifika výstav a data
- Muzeum moderního umění Olomouc: 21. 3. 2019 - 23. 6. 2019 (přesah do 29. 9.).
- Arcidiecézní muzeum Olomouc: 26. 4. - 29. 9. (intervence Ciglera a Motyčky).
- Arcibiskupský zámek a Květná zahrada v Kroměříži: 14. 6. - 29. 9.
Návštěvníci také sledují literární a kurátorské materiály, které shrnují Ciglerův život a dílo, včetně popisů cyklů a klíčových děl jako Zvěstování a Snímání z kříže či expozice Expozice v Trojlodí a jejich provázání s celkovým konceptem VNÍMÁNÍ, které propojuje časovou a prostorovou dimenzi díla.
Život a odkaz Václava Ciglera
Václav Cigler se narodil 21. dubna 1929 ve Vsetíně a zemřel 8. ledna 2026 ve věku 96 let. Jeho odkaz zahrnuje široké spektrum děl - od skleněných objektů po světelné instalace, šperky a architektonické projekty. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů své generace a jeho inovace v oblasti optického skla zapsaly jeho jméno do mezinárodního kontextu sklářského umění.
Jeho práce ovlivnila nejen Českou republiku, ale i Slovensko a další evropské prostředí. Ciglerovi studenti a kolegové na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě či na dalších akademických ustanoveních pokračují v promýšlení jeho myšlenek. Kurátoři, spolupracovníci a sběratelé dodnes udržují odkaz Ciglera prostřednictvím výstav, publikací a projektů - včetně architekturou propojených děl a site-specific instalací, které mění prostor a přinášejí divákům novou zkušenost.
V textu výstav se často objevují detaily o tom, jak Cigler a Motyčka propojují světlo, vodu a sklo, jak popisují vytvořené struktury a jak jejich práce reaguje na prostředí a čas. Obecný význam Ciglerova díla spočívá v kontinuálním hledání a sdílení poznání prostřednictvím vizuálních prostředků a interakcí s prostorem, které zároveň otevírají duchovní a vědecké roviny poznání.
Meta a odpovídající shrnutí
Informativní shrnutí článku: Přehled a kontext vizuálního vstupu Václava Ciglera a Michala Motyčky do Arcidiecézního muzea Olomouc a okolí, spojení světla, vody a skla s duchovním i historickým kontextem místa.
tags: #cigler #v #arcidieceznim #muzeu