8. září slavíme svátek Narození Panny Marie. Protože církevní rok nezačíná v kalendáři v lednu, ale o něco dříve, v době adventní, začneme slavností Neposkvrněného početí Panny Marie 8. prosince. 1. 11. února si připomínáme Pannu Marii lurdskou. Na začátku jara pak v březnu slavíme slavnost Zvěstování Panny Marie. Tato slavnost připadá na 25. březen - kdo už umí dobře počítat a ví, jak jdou za sebou měsíce v roce, jistě snadno spočítá, že je to devět měsíců před Vánocemi. Připomínáme si známou událost, kdy anděl Gabriel navštívil Pannu Marii a zvěstoval jí, že ji Bůh vyvolil, aby se stala matkou Ježíše, který zachrání svět od hříchu. Důležitý mariánský svátek připadá na 31. květen a jmenuje se Navštívení Panny Marie. Tento den nám připomíná událost, která je také popsána v Bibli a následuje krátce poté, co k Marii přišel anděl Gabriel.
Na léto pak připadá poslední slavnost - 15. Kromě těchto velkých svátků si během roku Marii připomínáme různými památkami: Panny Marie Lurdské 11. února, který se týká Mariina zjevení malé dívce Bernadettě ve francouzských Lurdech (od roku 1992 je to také světový den nemocných), dále Panny Marie prostřednice všech milostí (8. května), Panny Marie Karmelské (16. července), Panny Marie růžencové (7. října) a svátek Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě je jako poslední v roce. Vitráže s obrázkem Panny Marie, autor: G.
Neposkvrněné početí Panny Marie je založeno na víře, že Panna Maria byla uchráněna od poskvrny prvotního hříchu od okamžiku svého početí. Stala se Pannou Marií matkou Spasitele, protože byla neposkvrněná. Stojí za tím dlouhá teologická reflexe o úctě k Marii a jejím rolespolupůsobení v tajemství spásy. Proslova a texty o tomto dogmatu ukazují, že samotná úcta k Panně Marii má hluboké biblické a liturgické kořeny, které se promítají do různých mariánských titulů a svátků.
V Jeruzalémě se slavil dnešní den už v 5. století, od 6. 2. (31. 7. 2026). Přehled různých mariánských titulů ukazuje, že existuje mnoho směrů úcty k Panně Marii, včetně Vládkyně milostí, Matky Boží, Neposkvrněné a dalších. Historie a symbolika hvězdy kolem hlavy Panny Marie odráží její postavení v ikonografii a liturgii. Dvanáct hvězd kolem hlavy a svatozář s hvězdami patří k nerozlučným atributům Panny Marie.
V Fatimě se Panna Maria zjevovala 13. den v měsíci, a to opakovaně v pěti měsících mimo srpen, což zahajuje specifickou mariánskou pobožnost a iniciativu modlitby růžence. Panna Maria se zjevovala a vyzývala k modlitbě a pokání, a to i prostřednictvím slavných zjevení v Lourdes, Fatimě a dalších místních svatyních. Číslo 13 má v mariánské literatuře silný symbolický význam, který bývá spojován s různými událostmi a titulními atributy, jakož i s modlitbou růžence a škapulířem.
Historie svátků a jejich zařazení v liturgickém kalendáři se v průběhu století měnila. V roce 1911 byl svátek Jména Panny Marie zařazen do římského kalendáře, ačkoli reformy 20. století zavedly určité úpravy. Nyní zůstává Jméno Panny Marie jako důležitá památka v liturgickém roce a má pevné místo v pobožnostech věřících. Bernardova výzva „K hvězdě se dívej, Marii vzývej!“ odkazuje na tradiční obraz Panny Marie jako hvězdy nad mořem života a slouží jako motiv pro modlitbu a víru v časech zkoušek.
Na závěr stojí za to připomenout, že slavení jednotlivých svátků a památek Mariina života a misií je systémem, který propojuje biblické podobenství, liturgii a tradiční úctu ve vícero regionech. Církevní rok tak nabízí bohatý kalendář svátků a vzpomínek, které vyzývají k modlitbě, pokání i oslavení Boží milosti prostřednictvím Marie, Matky Boží.