Otázka vychází z popisu statutu Ekumenické rady církví (ERC) a srovnání s bulletiny Světové rady církví (WCC). Důležitým tématem je, jak chápání ekumenizmu u Katolické církve ovlivňuje její zapojení do ERC a proč je v ERC pozice „přidružený člen“.
Co znamená „přidružený člen“ a jaké jsou možnosti členství v ERC
Podle statutu ERC se o plné členství mohou ucházet církve, které souhlasí s věroučnou základnou a jsou registrovány v České republice. Podílejí se na aktivitách ERC, mají právo hlasovat. Členství „přidružené“ si mohou zvolit církve, které souhlasí s bází, v plném členství jim však brání jiné důvody. Podílí se na aktivitách ERC, nemohou hlasovat, ale mohou před hlasováním vyjádřit své mínění k projednávané otázce. Status pozorovatele může být přiznán církvi, křesťanským sdružením a hnutím, která souhlasí s cíli ERC, avšak z věroučných nebo jiných důvodů nemohou být plnými nebo přidruženými členy. Podílejí se na aktivitách ERC, nikoliv na rozhodování.
Hlavní důvod, proč Katolická církev není plným členem ERC
Důvod spočívá v rozdílném chápání ekumenizmu. Katolická církev má odlišný pohled na jednotu církve: vyzdvihuje vyjasnění základních sporných otázek a považuje jednotu za shodu v několika pilířích - vyznání apoštolské víry, slavení bohoslužby a svátostí, apoštolská posloupnost prostřednictvím svátosti kněžství od apoštolů k biskupům spolu s Petrovým nástupcem jako hlavou (srv. KKC 815, Unitatis redintegratio II. koncilu, Lumen gentium 14).
Ekumenizmus z pohledu protestantských církví a katolické církve
Podle protestantských církví je cílem ekumenizmu vzájemné uznání významu všech církví, které by dohromady tvořily společenství respektující odlišnosti jednotlivých členů. Katolická církev naopak zdůrazňuje jednotu v určitých pilířích a shodě v klíčových otázkách víry a liturgie.
Struktura Českobratrské církve evangelické (ČCE) a její řízení
ČCE je spravována na třech úrovních: SBOR SENIORÁTNÍ, Synodou a Synodní radou. Senioráty tvoří jednotlivé sborové struktury; Synod je nejvyšší zákonodárné a řídící shromáždění složené ze 74 volených poslanců; Synodní rada je nejvyšší správní orgán, šest členů - tři duchovní a tři laici. Uvedené orgány zajišťují vyrovnané zastoupení duchovních a laiků a koordinují veškeré činnosti církve včetně majetku a financí.
Historie a budova Husova domu
Ústřední církevní kancelář ČCE sídlí v Husově domě v Praze; budova má bohatou historii od roku 1924, kdy bylo Husův dům slavnostně otevřen, až po současnost, kdy slouží jako sídlo církve a místo pro činnost Diakonie ČCE a dalších služeb.
Říše řeholních řádů a kongregací - přehled a význam
V České republice působí rozsáhlá síť řeholních řádů a kongregací. Jsou rozděleny na mužské a ženské větve, často s třetím řádem (terciáři) žijícím civilním způsobem. Řády se liší charismatem a zaměřením: kontemplativní (modlitba a klauzura), činné (aktivní působení v pastorační a sociální službě) a kontemplativně činné. Zvláště významné jsou pro zdravotní a sociální péči, vzdělávání a práci s mládeží.
Mezi nejvýznamnější řády a kongregace v ČR patří Benediktini, Cisterciáci, Premonstráti, Augustiniáni, karmelitánské řády, klarisky, františkáni, dominikáni a řada dalších, které působí jak ve školství, tak v nemocnicích a charitativních službách. Důraz na službu nemocným, chudým a potřebným je typickým rysem většiny řeholních komunit.
Specifické ukázky řádů a jejich poslání
Například klarisky (ženský řád) zachovávají klauzurní život a zaměřují se na modlitbu; františkáni kladou důraz na chudobu a společné bratrství; dominikáni se věnují kazatelské činnosti a vzdělávání; jesuité (Tovaryšstvo Ježíšovo) usilují o pastorační a vzdělávací činnost a misie. U ošetřovatelských řádů hraje klíčovou roli péče o nemocné a seniory. Významná jsou také řády zaměřené na globální misii a vzdělávání.
Numerační ukázky a data o řeholních komunitách v ČR
Podle dostupných údajů k 1. lednu 2019 bylo v ČR 31 mužských a 63 ženských řeholních institutů; celkem 656 řeholníků a 1065 řeholnic, z toho někteří bohoslovci a novici. Nejvíce řeholnic žije v Praze, Brně a Olomouci; počet komunit je vysoký a zahrnuje i zahraniční působení některých sester.
Co znamená „přidružený člen“ pro ERC v praxi
Pro ERC znamená status „přidružený člen“ zapojení do aktivit, ale bez práva hlasovat. Církve mohou být v plném členství, pokud splní věroučnou bázi a registraci; přidružené členství omezuje hlasovací práva a vyžaduje konsensus s bází, která je definována ERC. Katolická církev v současnosti zůstává v ERC na úrovni přidruženého členství z hlediska ekumenického porozumění a definic jednoty církve.
Diskuse o ekumenickém poměru a budoucí možnosti
Budoucnost zapojení Katolické církve do ERC může být podmíněna dalším krokem ve shodě na věroučných otázkách a na formách spolupráce, které respektují hlavní pilíře Katolické církve. ERC zase pokračuje v budování dialogu a spolupráce s různými vyznáními a sdruženími, které sdílejí cíle ekumeny.
tags: #clen #cirkveni #kongregaci