Ježíš vypráví podobenství o deseti družičkách a o svěřených hřivnách, které ukazují, že konečné hodnocení lidstva bude vycházet z konkretizovaných skutků milosrdenství vůči nejmenším. Slova: „Amen, pravím vám, cokoli jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili“ spojují vztah k bližnímu s Boží vůlí a ukazují, že Bůh se ztotožňuje s potřebnými. Tato identifikace Boha s nejposlednějšími je klíčovým prvkem Ježíšova učebního záměru o spravedlnosti a milosrdenství.
Deset družiček a připravenost
Tehdy bude království nebeské podobné deseti družičkám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. Pošetilé si lampy s sebou vzaly, ale oleje jim nebylo dost; rozumné si vzaly olej v nádobkách spolu s lampami. Ženich nepřicházel, a tak všechny usnuly. O půlnoci se rozléhl křik: ženich je tady; dívky se probudily a upravily lampy. Pošetilé prosily rozumné: dejte nám oleje, lampy nám hasnou. Rozumné odpověděly: nepostačí pro nás ani pro vás. Jděte raději ke kupcům a kupte si. Když odešly nakoupit, přišel ženich a ty, které byly připraveny, šly s ním na svatební hostinu; dveře byly zavřeny. Následně přišly i ostatní družičky a prosily o otevření, ale on odpověděl: Amen, pravím vám, neznám vás. Bdėte tedy, protože neznáte den ani hodinu.
Podobenství o hřivnách a odpovědnosti
Podobně jako při odchodu někdo svěřil svým služebníkům majetek podle jejich schopností: pět hřiven, dva a jednu. Ten, který dostal pět, hned jednal a získal dalších pět; ten s dvěma také získal další dvě; ten s jednou hřivnou pochoval peníze v zemi. Po dlouhé době se pán vrátil a účtoval. První donesl pět hřiven a byl pochválen: „Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.“ Druhý učinil totéž se čtyřmi hřivnami. Třetí předložil obavu, že ztratil peníze, a ukryl je; jeho pán ho označil za zlého a líného, a vyřadil ho z díla. Každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, bude mu odňato i to, co má. Těm neužitečným služebníkům prohlásí: „Vezměte tu hřivnu a dejte tomu, kdo má deset.“ A dodá: „Každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má.“
Oddělení národů jako obraz konce světa
Až přijde Syn člověka ve slávě, s ním i všichni andělé, posadí se na trůnu své slávy a shromáždí se všechny Národy. Oddělí je jako pastýř odděluje ovce od kozlů: ovce po pravici, kozly po levici. Král jim řekne po pravici: „Pojďte, požehnaní Otce, ujměte se Království připraveného vám od založení světa.“ Mluví o skutcích milosrdenství: hladověl jsem, dal jste mi najíst; žíznil jsem, dal jste mi napít; byl jsem cizincem, přijal jste mě; nahý, oblékl jste mě; nemocen a ve vězení - přišli jste za mnou. Ti spravedliví se diví, kdy se to stalo, a Král odpoví: „Amen, pravím vám, cokoli jste učinili jednomu z mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“
Na levici bude prokletí a věčné ohně pro ty, kdo neposkytli pomoc: hladověl jsem, žíznil jsem, byl jsem cizincem, nahý, nemocný a ve vězení a neprosadili jste se mnou. Budou se ptát, kdy to neudělali, a Král odpoví: „Amen, pravím vám, cokoli jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.“ A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.
Poučení z textu o spojení Boha s lidmi prostřednictvím skutků
Ježíš se ztotožňuje s nejposlednějšími lidmi, když říká: „Cokoliv jste učinili jednomu z nejposlednějších lidí, mně jste učinili.“ Tímto novým způsobem naznačuje, že samotný Bůh je přítomný ve víře i v dobrotě vůči potřebným. V opomíjených, pohrdaných, chudých, hladových, nemocných, pronásledovaných a uvězněných lidech se s námi setká samotný Pán. Z textu plyne, že Ježíšovo vtělení spojuje svůj život s naším životem a všechno, co děláme, prožívá spolu s námi.
Další úvaha připomíná: Král a sedlák - cokoli jste učinili pro nejmenší, pro Boha jste to učinili. Během posledního soudu jsou to právě tyto malé skutky, které určují, zda budeme po pravici či po levici. Systematicky se ukazuje, že Kristus hodnotí motivy a činy ve světle lásky k bližnímu a spravedlnosti vůči někomu, kdo může mít méně než my.
V kontextu obrácení a naděje na věčný život tak biblické texty zdůrazňují, že radost z vítězství nad zlem není jen teologickou rekonstrukcí, ale vytrvalým životním postojem, který se projevuje v každodenní pomoci potřebným.
Tělesné a duchovní skutky milosrdenství
Text Mt 25,31-46 tedy vyzývá k bdělosti, připravenosti a konkrétním skutkům milosrdenství; ukazuje, že skutečná víra se projevuje skutky a že Bůh je s námi v nejpotřebnějších momentech života lidí kolem nás.