Historii zemědělství v Česku formovaly lidé a jejich rodinné farmy, ale také družstva a výzkumné instituce. Historii vesnice vytvářejí vždy lidé. Historii vesnice vytvářejí zemědělci. Celé jejich rodiny živila půda, na které pracovali. Byla to práce velmi těžká, takže když se objevila možnost, že by si ji mohli ulehčit společným hospodařením, zkusili to.
V Přešíně existovalo družstvo už dříve; zápisy z ustavujících schůzí JZD ukazují, jak probíhaly začátky společného hospodaření, jaké problémy se řešily a jaké úspěchy i nezdary doprovázely jejich snahu. Ustavující schůze JZD v Přešíně se konala 18. Svolal ji předseda MNV v Přešíně, Václav Ferda. Přijeli zástupci KNV z Plzně a ONV z Blovic a hodnotili význam kolektivního hospodaření v Sovětském svazu a lidově demokratických státech. Předseda JZD - Václav Bouše, místopředseda - František Draský, pokladník - Václav Kugler, účetní - Jan Davídek, rostlinář - Josef Chodora, živočichář - Norbert Popp, a další členové výboru. Do družstva vstupují noví zemědělci a objevují se nová jména, která v průběhu let souvisela s provozem družstva.
V průběhu let se schůze pravidelně konaly a řešily otázky spojené s provozem družstva: osevní plán, podzimní práce, krmné dávky či zapůjčení techniky a strojů. 2. ledna 1953 probíraly zápisy téma svodu dobytka, denní krmná dávka a rozdělení půdy. Družstvo si vzalo úvěr u Státní banky v Blovicích na pořízení úlů a včelstev; včelařem se stal František Dubský. Přešínské JZD bylo jedno z prvních v okolí; v následujících letech se objevují další členové a rozšiřují se hospodářské aktivity, a to mimo jiné prostřednictvím zemědělských prací a pěstování plodin jako len, hrách a heřmánek.
V důsledku politických změn a legislativy došlo k odklonu od čistě družstevního modelu ke změnám v řízení a počtu členů. 11. ledna 1954 došlo k inauguraci nových podmínek; některé družstevníky vystoupily, ale zbytek pokračoval. Výroční členské schůze a zápisy popisovaly provoz družstva, nároky na dodávky masa a mléka, a také nároky na nemoci a pojištění. V roce 1953 a 1954 došlo k vzniku a zániku některých družstevních usedlostí a k převodu majetku.
Pro fungování družstva byla klíčová spolupráce s místními orgány, STS a ONV Blovice, které řešily zemědělské úpravy a zcelování pozemků. Diskutovalo se o tom, jak co nejefektivněji začít jarní práce, jak získat půdu a jak rozdělit záhumenky. Záznamy popisují i problémy s pracovitou silou, které trápily družstvo během let, a úvahy o tom, jak situaci řešit. Například v roce 1962 JZD Přešín hospodařilo na 228 ha půdy a zaměstnávalo 36 pracovníků, většinou starší generace. Příběh Václava Maříka z Přešína ukazuje osobní dopady do pracovních a trestněprávních momentů, které se v souvislostech s družstvem objevovaly.
Historie ukazuje, že kolektivní forma hospodaření byla pro mnohé rodiny záchranou i výzvou. Některé osoby přešly z družstevního systému zpět na soukromé hospodaření, jiné zůstaly a nadále spolupracovaly. Zápisy z jednání a schůzí často popisovaly krmné dávky, odbyt, družstevně organizovanou práci a zajištění sociálního zabezpečení. Družstvo mělo řadu různých období a různá ekonomická specifika, které ilustrují postupné proměny českého zemědělství v průběhu 50. a 60. let 20. století.
Článek tak zachycuje nejen technické a ekonomické aspekty, ale i sociální a kulturní kontext, ve kterém vzniklo a fungovalo místní družstevnictví. Historie Přešínska a jeho JZD nám ukazuje, jaké výzvy a rozhodnutí museli členové přijímat, aby mohli spolupracovat, sdílet prostředky a zároveň udržet své rodiny a hospodářství. Tato kapitola českého agrárního dědictví potvrzuje, že kolaborativní přístup k zemědělství byl v určitém období klíčový pro přežití i rozvoj místních komunit.
V závěru lze říci, že dědictví JZD v Přešíně a související zápisy z období 1952-1962 poskytují komplexní obraz transformace českého zemědělství z individuality na kolektivní hospodaření, a to v kontextu širších regionálních a politických změn. Tyto záznamy ilustrují, jak se rodiny a komunity vyrovnávaly s novými pravidly, jaké nástroje a postupy používaly pro efektivní fungování družstva a jaké osobní příběhy se za tím skrývají.