Buďte jako malé deti. Tu obstúpili Ježiša jeho učeníci a spytovali sa ho: Kto z ľudí je v nebeskom kráľovstve najväčší? Zavolal malé dieťa, postavil ho medzi nich a povedal: Nuž, ak vám ide o popredné miesta, do Božieho kráľovstva sa vôbec nedostanete. Ubezpečujem vás, že iba s pokornou mysľou dieťaťa ta môžete vstúpiť a niečo znamenať. Kto si vie vážiť takéhoto nepatrného človeka, preukazuje tým úctu mne. Kto by zlým príkladom narušil vieru jedného z týchto maličkých, čo veria vo mňa, tomu by sa lepšie stalo, keby ho hodili do mora s mlynským kameňom na krku. Beda svetu, ak sa na ňom dejú veci, pre ktoré človek stráca vieru. Pokušenia sú síce nevyhnutné, ale beda tomu, kto ich spôsobuje! Neváhaj odložiť všetko, čo ťa odvádza od Boha. A keby to mala byť tvoja ruka alebo noha, radšej si ju odtni a zahoď. Lepšie je vstúpiť do Božieho kráľovstva chromý, ako skočiť oboma nohami do záhuby. A keby ťa aj tvoje oko navádzalo na zlé, zbav sa ho! Je lepšie získať večný život s jedným okom, než upadnúť s oboma očami do večného zatratenia.
Ježiš hľadá stratených. Dajte si pozor, aby ste nepohŕdali ani tým najnepatrnejším človekom. Lebo každý z nich má anjela, ktorý je stále v blízkosti môjho nebeského Otca. A ja, Mesiáš, som prišiel zachrániť stratených. Ak má niekto sto oviec, a jedna z nich sa mu stratí, čo myslíte, že urobí? Či nenechá tých deväťdesiatdeväť na pastvinách a nepôjde hľadať tú, čo sa mu stratila? A keď ju nájde, má z nej väčšiu radosť ako z tých deväťdesiatich deviatich, čo mu zostali. A takisto môj Otec nechce, aby ani ten najnepatrnejší človek zahynul.
Treba odpúšťať. Ak sa previní proti tebe niektorý z bratov, vyhľadaj ho a pozhováraj sa s ním medzi štyrmi očami. Ak uzná svoju chybu, získal si znovu brata. Ak bude neústupný, pozvi si jedného alebo dvoch, aby boli svedkami rozhovoru. Keby si ani tak nedal povedať, povedz to zhromaždeniu veriacich. Ak neposlúchne ani ich, nech je vylúčený. Nezabudnite, že čo rozhodnete tu na zemi, bude platiť aj v nebi. A takisto platí: ak sa dva z vás na zemi spoja v modlitbách za akúkoľvek vec, nebeský Otec ich vypočuje. Naozaj, tam, kde sa dvaja alebo traja zídu v mojom mene, tam som ja medzi nimi.
Peter se pýtal: Pane, keď sa môj blížny proti mne jednostaj prehrešuje, koľko ráz mu mám odpustiť? Sedem ráz? Ježíš mu odpovedal: Nie sedem ráz, ale až sedemdesiatkrát sedem ráz. Tímto Ježiš ilustrovane vyzývá k nekonečnému odpouštění a ukazuje, že odpuštění je jádrem Božího Království.
Nebeské království se totiž podobá králi, ktorý chcel se svými služebníky vyrovnat účty. A když začal počítat, prišel mu dlžník, který mu dlžil velkou částku. Služebník prosil o strpenie a byl mu dluh odpuštěn. Avšak ten, kdo mu byl dlžen, po odpustí, vrátil se a nebláznivě vyžadoval zpět menší částku; ten druhý byl uvězněn, dokud dluh nezaplatí. Hněv názorně ukazuje, že Bez milosrdenství se nelze vydat k věčnému životu; odpuštění k sobě má neodmyslitelný význam.
Nejméně jsou největší. V tu dobu přišli učedníci za Ježíšem s otázkou: „Kdo je v nebeském království největší?“ Ježíš k sobě zavolal malé dítě a postavil je doprostřed se slovy: „Amen, říkám vám, pokud se neobrátíte a nebudete jako děti, vůbec do nebeského království nepřijdete. Kdokoli se poníží a bude jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. Kdokoli by takové dítě přijal v mém jménu, přijímá mě. Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině. Běda světu kvůli pohoršením! Pohoršení sice musejí přicházet, ale běda člověku, skrze kterého pohoršení přichází. Svádí-li tě tedy tvá ruka nebo noha, usekni ji a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší, abys chromý nebo zmrzačený vstoupil do života, než mít obě ruce nebo obě nohy a být uvržen do věčného ohně. A jestliže tě svádí tvé oko, vyloupni je a zahoď od sebe. Je pro tebe lepší vejít do věčného života jednooký, než mít obě oči a být uvržen do pekelného ohně. Dejte si pozor, abyste nepohrdali žádným z těchto maličkých. Říkám vám totiž, že jejich andělé v nebesích neustále hledí na tvář mého nebeského Otce. Co myslíte, kdyby nějaký člověk měl sto ovcí a jedna z nich by zabloudila, nenechá těch devadesát devět na horách a nepůjde hledat tu bloudící? A když ji konečně najde, amen, říkám vám, že se z ní raduje více než z těch devadesáti devíti, které nezabloudily. Právě tak není vůle vašeho Otce v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých.“
Kolikrát mám odpustit? „Kdyby tvůj bratr proti tobě zhřešil, jdi a napomeň ho mezi čtyřma očima. Jestliže tě poslechne, získal jsi bratra. Pokud tě neposlechne, vezmi s sebou ještě jednoho nebo dva bratry, aby každé slovo bylo potvrzeno výpovědí dvou nebo tří svědků. Nechce-li však poslechnout ani je, řekni to církvi. A pokud odmítne poslechnout i církev, ať je tedy pro tebe cizí jako pohan a výběrčí daní. Amen, říkám vám, že cokoli svážete na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli rozvážete na zemi, bude rozvázáno v nebi. Říkám vám také, že pokud se dva z vás na zemi shodnou ohledně čehokoli, za co by prosili, stane se jim to od mého nebeského Otce. Neboť kdekoli se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“
Potom k Ježišovi prišiel Peter: Pane, koľkokrát má môj blížny zhřešiť a ja mu mám odpustiť? Sedemkrát? Ježíš odpovedal: Ne sedemkrát, ale sedemdesiatdeväťkrát. Nebeské království se totiž podobá králi, ktorý chcel vyrovnať účty se svými služebníky. A když začal počítat, prišel mu dlžník, ktorý mu dlžím veľkou sumu. Dluh byl odpuštěn. Avšak ten, kdo mu byl dlžen, po odpuštění, nechtěl odpustit druhovi, a když to nesl, byl uvězněn až do zaplacení dluhu. Připomíná, že milosrdenství a odpouštění jsou klíčové pro spravedlivý život ve společenství Božího království.
Boží výchova je láskyplná. Výchova není jen o trestech, ale o vedení k dobru. Bible zdůrazňuje, že tresty by měly být vedlejší součástí výchovy, která má za cíl dobro dítěte a pokoj ve společnosti. Přístup а vychovávání má být v lásce, trpělivosti a spravedlnosti, aby děti rostly jakoctní a rozuměly hodnotám dobra. Výchova v Pánových cestách zahrnuje vládu a odpuštění, je to proces, který vede k růstu svědomí a zodpovědnosti.
V závěru, v Biblii nacházíme mnoho pasáží, které odrážejí význam dětí a jejich role v Božím plánu. Děti jsou dar, semeno naděje, a starost o jejich duchovní zdraví a morální vyspělost je klíčová pro harmonickou komunitu věřících. Prostřednictvím učení o odpouštění, pokoře a laskavosti vidíme, že křesťanská výchova vychází z lásky a vedení Boží milosti.
